od 6. 1.2005

- 4.10. Dovezeny kontejnery na plast, papír a bílé sklo.

- 6.10. Konal se Sbor zástupců ohledně naplánování nových rybníků.

- 14.10. Zateplování, obkládání a pokrývaní vodojemu.

- 16.10. V Poděšíně se konalo 1. kolo okresní ligy mládeže ve stolním tenise.

- 23.10. Hasiči provedli každoroční výlov obecního rybníka.

- 29.10. V kulturním domě proběhla veřejná schůze.

- 1.11. Zahájena stavba chodníku u prodejny Jednota.

- 5,6.11. Volby do Zastupitelstva Kraje vyhrála KDU-ČSL s 34 hlasy.

- 13.11. TJ uspořádala taneční zábavu se skupinou “Sešlost”.

- 19.11. Svatý Martin zahájil svoje zatím krátkodobé působení na zemi.

155. Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

Zastupitelstvo obce schvaluje:

156. Rozpočtové opatření č. 1 – volby do Evropského parlamentu 2004 ve výši 6 200 Kč.

157. Koupit křovinořez v ceně cca 25.000,-Kč.

158. Dodatek č.1, smlouvy o dílo Z090 A 03 na poskytování laboratorních služeb mezi obcí Poděšín a Zdravotním ústavem se sídlem v Jihlavě.             Předmětem smlouvy je úprava cen v důsledku zákona č. 235/2004 Sb., o DPH.

159. Dodatek č. 2, smlouvy o dílo Z090 A 03 na poskytování laboratorních služeb mezi obcí Poděšín a Zdravotním ústavem se sídlem v Jihlavě. Předmětem smlouvy je systém předávání dat.

160. Řád spisové a skartační služby obce Poděšín.

161. Rozpočtové opatření č.2 – volby do Evropského parlamentu 2004 ve výši 600,-Kč.

162. Smlouvu FV 014/79/04, mezi obcí Poděšín a Krajem Vysočina na poskytnutí podpory Grantového programu Kraje Vysočina na “Systém sběru a třídění odpadu 2004” ve výši 17 493,-Kč.

163. Veřejnoprávní smlouvu mezi obcí Poděšín a městem Žďár nad Sázavou na vykonávání přenesené působnosti podle ustanovení § 53, odst. 1, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů.

164. Finanční příspěvek ve výši 3.000,-Kč manželům Vaverovým na vybudování nového vodovodního přivaděče od studny k jejich rodinnému domu.

165. Uspořádat veřejnou schůzi v pátek 29.10.2004 v kulturním domě.

166. Zahájit přípravu pro územní řízení na stavbu “Zakrytí splavu a potoka u mostu pod rybníkem”. Zadat projektantovi ing. Nečasovi vypracování studie a podkladů pro územní řízení.

167. Stavbu chodníku od čekárny po cestu u prodejny Jednota a smlouvu na stavbu mezi obcí Poděšín a firmou Colas CZ, závod Kosovská 10, 586 37 Jihlava, divize Žďár n.S.

168. Návrh na zakoupení obecní vánoční výzdoby.

169. Zastřešit vodojem hliníkovým plechem. Práci zadat firmě František Stránský, Nížkov.

170. Zateplit a zakrýt stěny vodojemu. Práci zadat firmě K+V Tepelné izolace Hornická 974, Nové Město.

- pokladna: 0,00 Kč

- bankovní účet: 1 040 031,49 Kč

- term. vklad: 1 140 340,74 Kč

Nejvyšší ranní teplota, dne 22.7., byla +18°C; 9., 17., 18., 20., 21. a 23.7. +17°C; 6., 8., 10., 16., a 25.7., +16°C; 1., 5., 24., a 30.7., +15°C; nejnižší ranní teplota, dne 28.7., byla +10°C; 3., 7., 12., 14., 15., a 31.7., +12°C; 11., 13., 27., a 29.7., +13°C; průměrná ranní teplota byla +14,5°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 20.7., +29°C; 21., a 31.7., +28°C; 18., 22., a 30.7., +26°C; 19.7., +25°C; 8., 16., a 23.7., +24°C; nejnižší večerní teplota, dne 13.7., +14°C; 11.7., +15°C; 12., 14.7., a 29.7., +16°C; 1., 2., 3., 10., a 27.7., +17°C; 6., 15., a 28.7., +18°C; průměrná večerní teplota byla +20,77°C. Počet slunných dní 11, pršelo 7x, ale k tomu 5 dní byly občasné přeháňky, byly 4 bouřky a vítr tento měsíc jako v loňském roce nefoukal. První polovina měsíce déšť, bouřky a chladno. Druhá polovina oteplení a slunečno.

Nejvyšší ranní teplota, dne 20.8. byla +20°C; 12.8., 18.8., a 19.8., +18°C; 1.8., 6.8., 17.8., +17°C; 11.8., +16°C; nejnižší ranní teplota, dne 23.8., byla +8°C; 10.8., +12°C; 16.8., 22.8., 24.8., 25.8., 26.8., 27.8., 29.8. 30.8., a 31.8., +13°C; průměrná ranní teplota je +14,64°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 12.8., +31°C; 11.8., 18.8., a 19.8., +30°C; 10.8., +29°C; 4.8., 5.8., a 6.8., +28°C; nejnižší večerní teplota, dne 21.8., +15°C; 14.8., a 22.8., +17°C; 20.8., 24.8., 25.8., 26.8., a 31.8., +18°C; 27.8., +19°C; průměrná večerní teplota je +23,67°C. Počet slunných dní 13, pršelo 6 dní, 2x byla bouřka, také tento měsíc bylo bezvětří. První polovina měsíce teplo, potom mírné ochlazení. Největší srážky 29.8.= 27 mm.

Pro referendum bylo z původních 19ti návrhů vybráno na veřejné schůzi 8 nejlepších. Hlasování se účastnilo 60 občanů, což není mnoho, ale vezmeme-li v potaz, že vše bylo připraveno na poslední chvíli, tak je to ještě slušné. Nejvíce se líbil návrh číslo 2, který dostal 19 hlasů. Návrhy číslo 4 a 6 dostaly po 9ti hlasech, návrh číslo 8 dostal 8 hlasů, návrhy 1, 3 a 5 dostaly po 4 hlasech a návrh číslo 7 dostal tři hlasy.

V pátek 5. a v sobotu 6. listopadu proběhly volby do Krajských zastupitelstev. V Poděšíně zároveň proběhlo referendum pod názvem “Vyberte si svůj znak a prapor”. Volební komise pracovala v tomto složení: předsedkyně – Ilona Jarošová č.79, místopředseda – Josef Jágr č.64, zapisovatel – Pavel Jaroš č.76 a Stanislav Enderle č.86 (funkce předsedy se losuje). K volbám bylo zapsáno celkem 192 voličů, ale přišlo jich jenom 77, to je 40,1%. U nás volby vyhrála strana KDU-ČSL, která získala 34 hlasů, druhá ODS 19 hl., třetí KSČM 10 hl., po čtyřech hlasech dostali ČSSD, Nezávislí a SNK, US-DEU získala jenom 2 hlasy, ostatní strany nic. Jak už se stalo zvykem, byli odměněni někteří voliči. Jako 25. k volbám přišel Jan Chalupník a dostal sadu pohlednic. Padesátá volička Hana Palasová dostala knihu “Vítejte u nás” a 75. volička byla Hana Musilová, která rovněž dostala sadu pohlednic Poděšína. Pro stého voliče byl připraven hrnek, ale ten už vydán nebyl, snad příště.

Původní školní budova byla postavena v roce 1828 jako jednotřídní škola. První vyučování v ní proběhlo 21. listopadu 1828, i když poprvé se začalo vyučovat 26. května 1825 v budově číslo 20, dnes Homola Josef. Tato budova však již koncem století neodpovídala požadavkům pro velký počet dětí a proto byla celá zbourána a v roce 1895 postavena nová, taktéž jednotřídní, ale větší. Svěcení nové školy a první vyučování proběhlo dne 8. září 1895. Jak se později ukázalo, ani tato budova brzy neodpovídala velikostí a hlavně bylo nutno rozdělit starší a mladší děti. Proto byla v roce 1908 po dlouhých tahanicích s úřady přistavěna jedna třída a tím se stala škola dvoutřídní. Vyučovat na dvoutřídní škole se začalo 10. října 1908. Tento stav vydržel až do 17. října 1941, kdy pro menší počet dětí (počet klesl pod 50) byla jedna třída zrušena. Dne 3. září 1943 stoupl počet dětí na 51 a byla opět založena dvoutřídní škola, která vydržela do 19. července 1945. Od té doby byla škola jednotřídní až do 30. června 1975, kdy byla škola definitivně zrušena a přemístěna do Nížkova. V roce 1976 byla škola přestavěna a od 6. září 1976 zahájila provoz obnovená mateřská škola, která je zde dosud.

Čínské písmo je staré již několik tisíc let. Dříve se psalo shora dolů, nyní jako my zleva doprava a řádky dolů. Čínské písmo je daleko úspornější než evropské a zabere méně místa. Písmo obsahuje několik tisíc znaků. Děti se ho učí od základní školy 8 let, pokračují na střední škole 3 roky a někteří skončí až na vysoké. Běžný člověk umí asi 5 000 znaků. Některé znaky představují slabiku, jiné celé slovo. I naše slova (např. jméno) se dá vyjádřit čínskými znaky, ale pouze výslovnost. Viděl jsem slabikář pro děti. Začínají obrázkem, pod ním je výslovnost psaná latinkou!! A poslední řádek vyjadřuje již popis čínsky. Je zajímavé, že při učení čínského písma začínají našimi latinskými znaky. Kromě běžných znaků zde jsou různé čárky, šipky, stříšky, které určují intonaci, zda se má hlas zvýšit, snížit nebo zůstat na stejné úrovni. Intonace má v čínštině velký význam a změnou výšky hlasu se mění úplně význam slova. Při psaní na počítači používají stejné programy jako my (MS WORD), ale menu je čínsky nebo anglicky. Při psaní používají sice stejnou klávesnici s latinkou jako my, ale po stisknutí klávesy se objeví okénko s možným významem, dalším stiskem klávesy se okruh možností sníží. Nakonec pomocí šipek vyberou správný výraz a ENTERem tento znak vloží do textu.

Podle všeho zde i nadále vládne socialismus. Aspoň podle vlády i parlamentu jedné strany. Ta však již opustila své dřívější ambice. Propaganda v televizi i ve městě tomu také napovídá. Hospodářství, vlastnictví podniků a výrobních prostředků vůbec však vypovídá o stále se rozvíjejícím kapitalismu. Všude se hodně staví, vznikají rozsáhlé průmyslové zóny. Ve městech rostou nové domy bytové i obchodní. Všude je vidět “les” stavebních jeřábů. Staré budovy se bourají a nahrazují je nové. Na “zelené louce” vznikají velké továrny i celé rozsáhlé průmyslové zóny.

Před nástupem vůdce Maa k moci měla Čína asi 0,5 miliardy obyvatel. Vlivem jeho propagandy měla každá rodina okolo 10 dětí. Toto trvalo několik desítek let. Došlo tak k ohromnému přemnožení. V roce 1976 byla tato politika zastavena. Počet obyvatel se však stihnul zdvojnásobit. V dalších letech se začal počet dětí násilně omezovat. Přesto v současné době dosáhl počet Číňanů asi 1,3 miliardy. Každá rodina nyní může mít pouze jedno dítě. Za druhé dítě jsou ohromné pokuty, jejichž velikost se liší podle oblasti. V nezabydlených oblastech a na vesnicích menší, ve velkoměstech větší. V oblasti naší působnosti je pokuta 50 000 juanů, což je podle kurzu asi 200 000 Kč. To není však všechno. Další sankcí je “vyhazov” z práce, zrušení sociálních příspěvků atd. Díky těmto opatřením se počet obyvatel stabilizoval. Oproti Indii, kde žádná opatření nejsou a počet obyvatel zde neustále roste, brzy dosáhne počtu v Číně a čekají je velké problémy.

V minulém zpravodaji jsem napsal rozhovor s Františkem Dobrovolným o jeho cestě z Poděšína na Sněžku a dnes bych Vám chtěl popsat druhý takový počin a to putování dvou mladíků, Stanislava Enderleho a Jana Koumara, z nejvyššího vrcholu Šumavy, který je na hranicích se sousedním Rakouskem ve výšce 1378 m.n.m. a jmenuje se Plechý. Cíl trasy byl po téměř 400 km, na Sněžce, která je nejvyšším vrcholem České Republiky ve výšce 1602 m.n.m. Oba hoši vyrazili v sobotu 21. srpna z Poděšína, dále vlakem ze Žďáru n.S., do Českých Budějovic a odtud lokálkou do Nové Pece. Z Nové Pece šli 13 km. pěšky na vrchol Plechý a odtud po trase Plechý – Volary – Prachatice – Husinec – Bavorov – Putim – Písek – Orlík-Zvíkov – Milevsko – Prčice – Votice – Sázava – Kouřim – Pečky – Poděbrady – Kopidlno – Jičín – Nová Paka – Vrchlabí – Pec pod Sněžkou a v úterý 31. srpna zdolali vrchol Sněžky. Ze Sněžky zpět do Pece pod Sněžkou, odtud autobusem do Trutnova a dál pokračovali vlakem do Žďáru n.S. Celý výlet trval 11 dní a denně ušli 35 – 45 km, podle možností na vyspání. Průměr na den byl tedy 40 km, což je slušný výkon. Podle obou aktérů měli štěstí, že jim přálo počasí, protože jenom druhý den propršelo, jinak bylo pěkně, proto i s nocováním nebylo tolik problémů. Většinou spali pod širákem a nebo v čekárnách. Jeden nocleh strávili v kempu. Ani se stravováním si nedělali velké potíže. Na snídaně si vždy koupili nějaké pečivo a něco k tomu. Oběd nebo večeře podle momentální možnosti, kde se nacházeli, v různých restauracích. Když jsem se zeptal “A co nohy?”, tak oba odpověděli: “Ze začátku to bylo krušný, protože jsme měli poměrně nové boty, ale pak to šlo”. Standa dodal: “Domů jsem si přivezl jenom jeden puchýř.” Trasa byla náročnější o to, že celou cestu nesli na zádech bágl, který měl 15 kg, včetně jídla a pití. Za cestu měli mnoho zajímavých zážitků, a poznali mnoho památek. Například “Šli přes Volary, kde se konala tradiční pouť. Tam je zaujalo, že místní obyvatelé se snažili o překonání stávajícího Guinnessova rekordu v počtu lidí, kteří chodí najednou ve dřevácích. Další zajímavou zastávkou byl Husinec, městečko ze kterého pocházel známý kazatel a reformátor Mistr Jan Hus. Je zde jeho pomník a museum věnované jeho životu. Dalším, pro ně atraktivním místem, byla Putim. Vesnička, kde se natáčelo dnes už legendární, zatčení Rudolfa Hrušínského, coby dobrého vojáka Švejka. Na památku se zde chodí každoročně Švejkův pochod do Tábora. Očaroval je také královský hrad Zvíkov, založený za Václava I. Zážitkem pro ně také bylo poznat historická města jako Prachatice, Poděbrady a jedny z nejstarších klášterů u nás v Milevsku a Sázavě. Překvapilo je, že místy byly špatně udržované turistické stezky, vedly přes ně zátarasy např. elektrický ohradník. Konečně i na výstup na Sněžku jen tak nezapomenou. Dole pod horou bylo docela teplo, ale na vrcholu to nebyla taková idylka jakou si představovali. Byly jen 4°C a foukal studený vítr. Měli jsme na sobě úplně všechno i pláštěnky. No a čí to byl nápad, podstoupit tak obrovské vypětí? Oba se shodují, že Standa chtěl udělat čundr napříč po republice a Honza navrhl trasu Plechý – Sněžka. Cíl udělali záměrně na Sněžce po vzoru svých starších předchůdců.

Na závěr jsem se zeptal:

Jaké jste měli pocity před startem: Věděli jsme, že nás čeká cca 400km cesty a nevěděli jsme, zda to po fyzické stránce zvládneme. Proto jsme se o našem záměru ani tak moc nerozšiřovali a nedělali si reklamu předem. Jinak samotná intenzivnější příprava začala asi 14 dní před odjezdem, kdy jsme nakoupili scházející výstroj a tolik potřebné mapy.

Kdy na Vás přišla největší krize: (Standa) tak já jsem měl největší krizi, i když je to trochu paradox, hned druhý den, kdy vydatně pršelo a v kombinaci s představou, kolik toho máme ještě ujít, jsem měl sto chutí to zabalit. Tyto chmury se však rozehnaly s prvními slunečními paprsky. Honza měl největší krizi třetí den, kdy se o něj pokoušela nějaká nemoc, ale vydatný odpočinek to spravil.

Chystáte něco podobného i do budoucna? : No ne asi v tak masivním měřítku, ale určitě na turistiku nezanevřeme. Rozhodně bychom se chtěli podívat někam za hranice, třeba na Slovensko.

A co po výstupu: Hned po výstupu na Sněžku jsme měli takový blažený pocit z toho, že tam už jsme. Protože celých téměř 14 dní jsme šli vlastně s cílem dojít právě sem. Samozřejmě jsme se také těšili domů do našeho rodného Poděšína a o to více do své postele.

Počátkem roku bylo v knihovně 1768 knih. Koncem října byla provedena revize a aktualizace knihovního fondu. Celkem bylo vyřazeno 432 knih. Přibylo 63 nových knih, z toho 13 nákup a 50 dar. Ke konci roku je v knihovně 1399 knih, z toho 165 naučná literatura. Na letošní sezónu je zapůjčeno 52 knih z výměnného souboru z knihovny M. J. Sychry Žďár n.S. V roce 2004 navštívilo knihovnu 148 čtenářů a bylo půjčeno 330 knih

Vítání občánků.

V neděli 19. prosince proběhlo ve vánočně vyzdobené Mateřské škole již druhé vítání občánků do života. Celou akci zahájila a řídila paní Marie Dobrovolná, která přivítala tyto děti a rodiče – Ivanku a rodiče Martin a Ivana Chvátalovi, Šárka a František a Marie Bláhovi, Vojtěch a Jiří a Lenka Šlechtickovi, Martin a Martin a Hana Musilovi, Filip a Libor a Dana Chvátalovi. Po slavnostním proslovu starosty, který předal i květiny, členka SPOZ Jindřiška Landová předala dárky a finanční hotovost. Všichni rodiče se zapsali do pamětní knihy. V průběhu slavnosti recitovaly a zpívaly děti z mateřské školy Miroslava Slámová, Natálka Poulová, Jan Enderle a Jaroslava Slámová. Na kytaru je provázela Anna Jágrová. Program s nimi secvičila ředitelka Marie Jarošová. Po skončení celé akce došlo i na fotografování v kolébce, které zajišťoval Jaroslav Dočekal. Fotografie z vítání budou dány rodinám zdarma. Video zajišťovali Dočekalová Liba a Vejvoda František. Z. Jaroš

Pro náhodné čtenáře tohoto zpravodaje: Komu se dostal tento zpravodaj náhodně do ruky a chtěl by ho odebírat a nebo by chtěl získat starší čísla, zavolejte na číslo 566 675 208 nebo 728 478 298, ozve se Vám Zdeněk Jaroš a vše dohodneme. Je potřeba vymyslet způsob doručování. Poštou zasílám zpravodaje jenom do vzdálenějších míst. Zde v okolí lze zpravodaj doručovat prostřednictvím druhé osoby. V současné době je náklad 160 výtisků a neustále se zvyšuje. Z. Jaroš

Přinášíme další popis našich internetových stránek. Od minulého Zpravodaje doznaly dalších podstatných změn. Nejvíce novinek je opět na úvodní stránce. Na levém pásu bylo doplněno nové počítadlo, ze kterého lze poznat, kolik lidí stránku zrovna prohlíží, kolik tento týden a kolik celkem. Dále lze navolit různé statistiky o návštěvnosti. Dále je zde odkaz na mapu stránek, kde je zobrazena stromová struktura všech hlavních podstránek. Poslední novinkou v levém pásu je tabulka se základními údaji naší obce, jako je např. první písemná zmínka, počet obyvatel, počet čísel, velikost katastru, číslo katastru, číslo ČSÚ, kód obce, zeměpisná šířka a výška, nadmořská výška, PSČ, UTO, okres, kraj, region NUTS (Evropská unie). Podstatná změna je ve vytvoření nového pravého pásu a přemístění všech hlavních odkazů do tohoto pásu: Novinky (nyní Vítání občánků, Mikuláš, Olympiáda v Aténách, Zima je tady, Nové letecké snímky, Jak je v Bělorusku). Dále Virtuální procházka, Webkamera, Aktuality, Reportáže, Počasí, Finance, Pohyblivé foto. Na hlavní stránce uprostřed zůstaly pouze hlavní informace, letecká fotografie Poděšína, kontakty, mapy, zajímavé odkazy o Poděšíně a počítadlo. Podstatnou novinkou je vytvoření německé a anglické verze našich stránek. Německý překlad provedla Renata Kissner-Chvátalová a je u většiny hlavního textu. Anglická verze je zatím na počátku a bude ještě rozšířena. J. Dočekal

Stolní tenis.

Z.Jaroš

Kopaná

Populační strom.

Zobrazuje počty obyvatel Poděšína v jednotlivých věkových kategoriích. Roky jsou odstupňovány po pěti letech. Graf je rozdělen na ženy a muže. J. Dočekal

Na vojně také u koní. – část 4.

A tak se nám první rok vojenské služby, při stálé práci okolo koní, chýlil ku konci. Mě však čekalo poslední měsíc překvapení. Byl jsem převelen do instruktorského kurzu. Zde nás mladí poručíci cvičili, jako bychom byli nováčci. Měli radost, že mohou někoho prohánět. Ale i toto období skončilo a já jsem byl povýšen na svobodníka. Do plukovní stáje jsem se již nevrátil. Byl jsem totiž jmenován velitelem velké stáje a velitelem světnice. Toto jmenování mělo tu výhodu, že jsem již nemusel držet žádnou službu a večerku jsem měl o dvě hodiny prodlouženou, to znamenalo, každý den volno do půlnoci. Patřil k tomu velký hobl o vojenský kufřík. Měl jsem však velikou odpovědnost za koně a nováčky. Když se vraceli koně na zimu z vojenského statku, byli plní vší, hlavně ve hřívách. Museli jsme je celé ostříhat a ošetřit. Byli velice hubení a bylo na nich vidět, že měli špatnou obsluhu. Než jsme odjeli na vánoční dovolenou, vojín Kroupa měl odpočinutý pár a pozval mě na jízdu s vysokým dostavníkem na otevřenou jízdárnu. Bylo umrzlo a když začal práskat bičem a křičet jako Indián, koně se rozeběhli a najeli levou stranou na břeh jízdárny. Vůz se převrátil a já padnul na kolena, která jsem si hodně zranil. Ještě jedna příhoda se mě stala o vánocích. Je na to přiléhavé přísloví: “Pýcha předchází pád”. V našich kasárnách bylo přes dvěstě koní. Já jsem se nikdy žádného nebál a říkal jsem: “Není zde kůň, který by mě dostal ze sedla”. Do plukovní stáje přišel nový mladý kůň jménem Cév. Byl to krásný vraník bez odznaků. Vojín Kolář ho jezdil, neb ho měl přiděleného na ošetřování a o svátcích mně ho půjčil, abych se na něm svezl. Jezdil jsem na otevřené jízdárně, okolo celé byl již zmíněný břeh a na něm vysázené stromy. Když jsem Céva nacválal, on uskočil pod strom. Já jsem se nestačil sehnout a větve mě zvrátily dozadu. On toho využil a jako správný vojenský kůň vyhodil zadečkem, hlavu sklonil až k předním nohám a zastavil se. Já jsem z něho nespadl, ale seskočil jsem na nohy. Tím mě však dostal ze sedla a kamarádi mě potom s velkou radostí říkali, že se konečně našel kůň, který mě dostal ze hřbetu. Vojín Kolář, který mě Céva půjčil, se přiznal, že mu toto koník provádí pravidelně a že mně ho půjčil, aby viděl, co se mnou provede. A tak byli spokojeni oba, Cév i Kolář. Bohumil Dočekal

Homola František č.34, byl odveden 1915 ve stáří 28 roků. Sloužil u 21. pěšího pluku v Egru v Maďarsku. V roce 1917 dostal dovolenou, a když zase nastoupil, dostal za 4 dny telegram, že jeho stavení vyhořelo. Dostal dovolenou a již jako samostatný hospodář na vojnu nešel.

¨ grafická úprava: Jaroslav Dočekal ¨ recenze: Marie Dobrovolná

¨ tisk a distribuce: Zdeněk Jaroš ¨ náklad: 160 výtisků ¨ pro občany dodáván zdarma

¨ Internet: http://podesin.cz ¨ E-mail: podesin@podesin.cz podesin@iol.cz