CNW:Counter  od 6. 1.2005

 Zpra2004_04 Stažení souboru ve MS Wordu

 

Ročník 8 obce Poděšín č. 4/2004

Novinky.

Úvod. Vážení občané. Je konec roku a jak jsme slíbili, vydáváme poslední číslo Zpravodaje. Rozsah se vrací na původních 16 stran. Jsem velice rád, že po pesimistickém úvodu minulého čísla, můžeme směle pokračovat v dalším vydávání. Ozvalo se mi množství povzbuzujících vzkazů a ani jeden záporný. Je to asi známka toho, že naše úsilí není úplně marné. V tomto čísle najdete obvyklé rubriky. Po zhodnocení letošního roku může být Obecní zastupitelstvo vcelku spokojené. Povedly se všechny plánované akce. Byla dokončena poslední etapa opravy vodovodu a oprava vodojemu, pokračovalo se v opravách obecních cest a také další úsek nových chodníků. Pokračovalo se v pozemkových úpravách. Zplynofikoval se kulturní dům a mnoho dalších drobnějších akcí. Do nového roku Vám přejeme hodně zdraví a mnoho životních úspěchů vůbec.J. Dočekal

Co v tomto čísle najdete:

Novinky. *

Obecní úřad. *

Počasí. *

Obec. *

Mateřská škola. *

Domy v Poděšíně. *

Jak je v Číně – část 4, závěr. *

Stavby. *

Rodáci. *

Kultura. *

Internetové stránky Poděšína. *

Výročí v roce 2005. *

Sport. *

Obyvatelé. *

Koňské příběhy. *

Kronika. *

Vítání občánků v Poděšíně.

Události.

- 4.10. Dovezeny kontejnery na plast, papír a bílé sklo.

- 6.10. Konal se Sbor zástupců ohledně naplánování nových rybníků.

- 14.10. Zateplování, obkládání a pokrývaní vodojemu.

- 16.10. V Poděšíně se konalo 1. kolo okresní ligy mládeže ve stolním tenise.

- 23.10. Hasiči provedli každoroční výlov obecního rybníka.

- 29.10. V kulturním domě proběhla veřejná schůze.

- 1.11. Zahájena stavba chodníku u prodejny Jednota.

- 5,6.11. Volby do Zastupitelstva Kraje vyhrála KDU-ČSL s 34 hlasy.

- 13.11. TJ uspořádala taneční zábavu se skupinou “Sešlost”.

- 19.11. Svatý Martin zahájil svoje zatím krátkodobé působení na zemi.

- 19.12. Druhé vítání občánků pořádané v Poděšíně. Z. Jaroš

Obecní úřad.

Usnesení obecního zastupitelstva.

 

Zastupitelstvo obce bere na vědomí:

155. Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

 

Zastupitelstvo obce schvaluje:

156. Rozpočtové opatření č. 1 – volby do Evropského parlamentu 2004 ve výši 6 200 Kč.

157. Koupit křovinořez v ceně cca 25.000,-Kč.

158. Dodatek č.1, smlouvy o dílo Z090 A 03 na poskytování laboratorních služeb mezi obcí Poděšín a Zdravotním ústavem se sídlem v Jihlavě.             Předmětem smlouvy je úprava cen v důsledku zákona č. 235/2004 Sb., o DPH.

159. Dodatek č. 2, smlouvy o dílo Z090 A 03 na poskytování laboratorních služeb mezi obcí Poděšín a Zdravotním ústavem se sídlem v Jihlavě. Předmětem smlouvy je systém předávání dat.

160. Řád spisové a skartační služby obce Poděšín.

161. Rozpočtové opatření č.2 – volby do Evropského parlamentu 2004 ve výši 600,-Kč.

162. Smlouvu FV 014/79/04, mezi obcí Poděšín a Krajem Vysočina na poskytnutí podpory Grantového programu Kraje Vysočina na “Systém sběru a třídění odpadu 2004” ve výši 17 493,-Kč.

163. Veřejnoprávní smlouvu mezi obcí Poděšín a městem Žďár nad Sázavou na vykonávání přenesené působnosti podle ustanovení § 53, odst. 1, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů.

164. Finanční příspěvek ve výši 3.000,-Kč manželům Vaverovým na vybudování nového vodovodního přivaděče od studny k jejich rodinnému domu.

165. Uspořádat veřejnou schůzi v pátek 29.10.2004 v kulturním domě.

166. Zahájit přípravu pro územní řízení na stavbu “Zakrytí splavu a potoka u mostu pod rybníkem”. Zadat projektantovi ing. Nečasovi vypracování studie a podkladů pro územní řízení.

167. Stavbu chodníku od čekárny po cestu u prodejny Jednota a smlouvu na stavbu mezi obcí Poděšín a firmou Colas CZ, závod Kosovská 10, 586 37 Jihlava, divize Žďár n.S.

168. Návrh na zakoupení obecní vánoční výzdoby.

169. Zastřešit vodojem hliníkovým plechem. Práci zadat firmě František Stránský, Nížkov.

170. Zateplit a zakrýt stěny vodojemu. Práci zadat firmě K+V Tepelné izolace Hornická 974, Nové Město.

 

Zastupitelstvo obce ukládá:

171. Pořádkové komisi provést kontrolu, zda všechny rodiny obce mají popelnice a zda v těchto popelnicích odpad vyváží. Z. Jaroš

 

Stav financí k 31. 12. 2004 :

 

- pokladna: 0,00 Kč

- bankovní účet: 1 040 031,49 Kč

- term. vklad: 1 140 340,74 Kč

Celkem: 2 180 372,23 Kč J. Dočekal

 

Počasí.

 

Červenec

Nejvyšší ranní teplota, dne 22.7., byla +18°C; 9., 17., 18., 20., 21. a 23.7. +17°C; 6., 8., 10., 16., a 25.7., +16°C; 1., 5., 24., a 30.7., +15°C; nejnižší ranní teplota, dne 28.7., byla +10°C; 3., 7., 12., 14., 15., a 31.7., +12°C; 11., 13., 27., a 29.7., +13°C; průměrná ranní teplota byla +14,5°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 20.7., +29°C; 21., a 31.7., +28°C; 18., 22., a 30.7., +26°C; 19.7., +25°C; 8., 16., a 23.7., +24°C; nejnižší večerní teplota, dne 13.7., +14°C; 11.7., +15°C; 12., 14.7., a 29.7., +16°C; 1., 2., 3., 10., a 27.7., +17°C; 6., 15., a 28.7., +18°C; průměrná večerní teplota byla +20,77°C. Počet slunných dní 11, pršelo 7x, ale k tomu 5 dní byly občasné přeháňky, byly 4 bouřky a vítr tento měsíc jako v loňském roce nefoukal. První polovina měsíce déšť, bouřky a chladno. Druhá polovina oteplení a slunečno.

 

Srpen

Nejvyšší ranní teplota, dne 20.8. byla +20°C; 12.8., 18.8., a 19.8., +18°C; 1.8., 6.8., 17.8., +17°C; 11.8., +16°C; nejnižší ranní teplota, dne 23.8., byla +8°C; 10.8., +12°C; 16.8., 22.8., 24.8., 25.8., 26.8., 27.8., 29.8. 30.8., a 31.8., +13°C; průměrná ranní teplota je +14,64°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 12.8., +31°C; 11.8., 18.8., a 19.8., +30°C; 10.8., +29°C; 4.8., 5.8., a 6.8., +28°C; nejnižší večerní teplota, dne 21.8., +15°C; 14.8., a 22.8., +17°C; 20.8., 24.8., 25.8., 26.8., a 31.8., +18°C; 27.8., +19°C; průměrná večerní teplota je +23,67°C. Počet slunných dní 13, pršelo 6 dní, 2x byla bouřka, také tento měsíc bylo bezvětří. První polovina měsíce teplo, potom mírné ochlazení. Největší srážky 29.8.= 27 mm.

 

Září

Nejvyšší ranní teplota, dne 7.9., byla +15°C; 15.9., a 21.9., +14°C; 8.9., a 29.9., +13°C; 4.9., 6.9., 12.9., 20.9., a 28.9., +12°C; nejnižší ranní teplota, dne 18.9., byla +4°C; 9.9., 10.9., 17.9., a 25.9., +5°C; 24.9., +7°C; 11.9., 23.9., 26.9., a 27.9., +8°C; průměrná ranní teplota je +9,66°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 6.9., a 7,9., +23°C; 2.9., 4.9., 14.9., +22°C; 3.9., a 5.9., +21°C; 1.9., +20°C; nejnižší večerní teplota, dne 23.9., +9°C; 22.9., 24.9., a 25.9., +10°C; 26.9., a 30.9., +11°C; průměrná večerní teplota je +16,36°C. Počet slunných dní 8, pršelo 8x, vítr foukal jeden den. Největší srážky 23.9. = 31mm. Z. Jaroš

Obec.

 

Znak a prapor.

Pro referendum bylo z původních 19ti návrhů vybráno na veřejné schůzi 8 nejlepších. Hlasování se účastnilo 60 občanů, což není mnoho, ale vezmeme-li v potaz, že vše bylo připraveno na poslední chvíli, tak je to ještě slušné. Nejvíce se líbil návrh číslo 2, který dostal 19 hlasů. Návrhy číslo 4 a 6 dostaly po 9ti hlasech, návrh číslo 8 dostal 8 hlasů, návrhy 1, 3 a 5 dostaly po 4 hlasech a návrh číslo 7 dostal tři hlasy.

Zastupitelstvo obce se rozhodlo předat vítězný návrh heraldikovi, aby dopracoval podklady pro heraldickou komisi parlamentu ČR a zajistil jeho schválení. Z. Jaroš

 

JME.

Jihomoravská energetika upozorňuje vlastníky nemovitostí na jejich povinnost odstraňovat a oklešťovat stromoví v blízkosti elektrických vedení, které je ve správě a majetku JME, a.s. Další informace Vám poskytne JME, a.s. na telefonu 840 111 333. Z. Jaroš

Volby.

V pátek 5. a v sobotu 6. listopadu proběhly volby do Krajských zastupitelstev. V Poděšíně zároveň proběhlo referendum pod názvem “Vyberte si svůj znak a prapor”. Volební komise pracovala v tomto složení: předsedkyně – Ilona Jarošová č.79, místopředseda – Josef Jágr č.64, zapisovatel – Pavel Jaroš č.76 a Stanislav Enderle č.86 (funkce předsedy se losuje). K volbám bylo zapsáno celkem 192 voličů, ale přišlo jich jenom 77, to je 40,1%. U nás volby vyhrála strana KDU-ČSL, která získala 34 hlasů, druhá ODS 19 hl., třetí KSČM 10 hl., po čtyřech hlasech dostali ČSSD, Nezávislí a SNK, US-DEU získala jenom 2 hlasy, ostatní strany nic. Jak už se stalo zvykem, byli odměněni někteří voliči. Jako 25. k volbám přišel Jan Chalupník a dostal sadu pohlednic. Padesátá volička Hana Palasová dostala knihu “Vítejte u nás” a 75. volička byla Hana Musilová, která rovněž dostala sadu pohlednic Poděšína. Pro stého voliče byl připraven hrnek, ale ten už vydán nebyl, snad příště.

V Kraji Vysočina vyhrála jasně ODS, která získala 29,47%, to je 15 mandátů; druhá byla KSČM 20,97%, 11 mandátů; třetí KDU-ČSL 20,5%, 10 mandátů; čtvrtá ČSSD 13,28%, 6 mandátů a páté SNK 7,13%, 3 mandáty. Volební účast v celém kraji byla 31,82%. Z. Jaroš

 

Sbor zástupců.

Ve středu 6. října se uskutečnila na obecním úřadě další schůze Sboru zástupců, které se účastnili za Sbor: Doležal Antonín, Enderle Jiří, Flesar Josef, Chvátal Alois, Jaroš Jiří a Jaroš Zdeněk. Omluveni: Němec Petr a Rosecký František ml. Za majitele dotčených pozemků se účastnili: Šlechtická Františka a Novotná Květuše. Za pozemkový úřad: ing. Hašek Petr, ing. Hrdlička Vladimír a projektant ing. Nečas Václav. Sbor měl za úkol projednat návrh 5ti nových rybníků na katastru obce. Rybníky byly navrženy v těchto lokalitách. První se nachází nade vsí: Háječek – Dlouhé louky, druhý je v lokalitě Runcluk – Peklo, třetí je navržen u Hanousku nad mostem, čtvrtý u Obecníku nad silnicí k Nížkovu, a poslední u Cikar nad cestou. Obecní úřad má prvořadý zájem o vybudování prvně navrženého rybníka a podnikne všechny kroky k jeho vybudování. Z. Jaroš

 

Europoslanec.

Nový Europoslanec Dr. Ivo Strejček nás požádal o zveřejnění těchto informací: Kancelář ulice Matky Boží 9, 586 01 Jihlava, telefon 567 155 094. fax. 567 155 095, E-mail: ep.ji@tiscali.cz. vedoucí kanceláře: Stanislav Cejpek, E-mail: stanislav.cejpek@tiscali.cz. Hodiny pro veřejnost: Pondělí až pátek 10.00 – 16.00 hodin. Z. Jaroš

 

Pozemková reforma.

V pondělí 6. prosince proběhla další schůze Sboru zástupců se 100% účastí. Za pozemkový fond byl přítomen jeho ředitel ing. Jiří Klusáček, projektant ing. Vladimír Hrdlička a ing. Josef Bílek. Na této schůzi byl hlavně projednán další postup. To znamená, že všichni majitelé pozemků dostanou výpis a ocenění svého majetku, kde je také dotazník, jak si asi představují umístění svých pozemků. Ve dnech 15. a 20.12. byl přítomen na obecním úřadě ing. Vladimír Hrdlička, který všem došlým tazatelům vše potřebné vysvětlil. Teď nás čeká nejdůležitější etapa pozemkových úprav a to, aby majitelé pozemků došly k dohodě, jak pozemky scelit a tudíž vyměnit. Doufejme, že vše proběhne hladce dle dohody a zbudou peníze na vybudování nějaké té cesty. Z. Jaroš

 

Rozbory vody.

V posledním rozboru vody bylo shledáno, že odebraný vzorek vyhověl ve stanovených ukazatelích požadavkům vyhlášky MZ 252/2004 Sb., pro pitnou vodu. Pro nás tolik sledované dusičnany (NO3) byly v prodejně Jednota 40 mg/l, a ve vodojemu 39,7 mg/l, přitom norma je 50 mg/l. Z. Jaroš

 

Veřejná schůze.

V pátek 29. října proběhla v kulturním domě každoroční veřejná schůze. Letošní schůze se zúčastnilo poměrně málo občanů, kteří podali jen málo námětů a dotazů. Na veškeré dotazy se podařilo odpovědět ihned. Jeden dotaz se týkal obecního rozhlasu. Na toto zareagovalo obecní zastupitelstvo a opravu popřípadě nový rozhlas dalo do rozpočtu na rok 2005. Co se týče čistění potoků v extravilánu obce, tak příští rok by se měl čistit potok od mostu ze Sirákovské silnice až k dalšímu mostu po toku vody. Tato práce je objednaná u Zemědělské vodohospodářské správy, oblast povodí Vltavy v Havlíčkově Brodě, která by akci měla zajišťovat a financovat ze státního rozpočtu. Na dotaz, zda budeme opravovat cesty do polí, musíme odpovědět, že pokud probíhá pozemková úprava, tak se o tom neuvažuje. Doufáme, že právě při pozemkových úpravách bude některá cesta opravena. Poslední dotaz byl, proč si musí obyvatelé připlácet při opravách obecních cest na vjezdy k rodinným domům. Zatím při všech těchto akcích si obyvatelé připláceli 25% celkové sumy, což považujeme za adekvátní příspěvek, protože cesta slouží všem občanům a vjezd jenom majiteli domu. Z. Jaroš

Mateřská škola.

Logopedie v MŠ.

V dnešní době pasivního vysedávání dětí u televize a počítačů jim chybí vyprávění pohádek a četba knížek, zkrátka mluvené slovo. Proto přibývá dětí se špatnou výslovností. Pokud se tato vada neodstraní v předškolním věku, ve škole pak mají problémy se čtením a psaním. V naší mateřské škole se nápravě řeči hodně věnujeme. Ředitelka školy má logopedický kurz a dlouholetou zkušenost s nápravou řeči a jednou za měsíc dojíždí do školky okresní logoped doktor Dvořák a pomáhá učitelce v odstraňování vady řeči u dětí. Jsme moc rádi, že je ochotný do školky dojíždět. Jde o bezplatnou službu a rodičům odpadá cesta do Žďáru n.S. Po dobu jeho návštěvy ve školce mohou rodiče přijít a pan doktor jim ukáže, jak s dítětem odstraňovat vadné hlásky i doma. U většiny dětí se vadná výslovnost spraví před nástupem do školy. M. Jarošová

 

Přežblebty v MŠ.

Při procházce zimní přírodou paní učitelka upozornila děti na krásně ojíněné stromy a zeptala se jak se námraza na stromech jmenuje. V tom Šimůnek pohotově odpověděl: “to je jedovatka” (jinovatka) M. Jarošová

 

Domy v Poděšíně.

 

Č.p. 45

Škola.

Původní školní budova byla postavena v roce 1828 jako jednotřídní škola. První vyučování v ní proběhlo 21. listopadu 1828, i když poprvé se začalo vyučovat 26. května 1825 v budově číslo 20, dnes Homola Josef. Tato budova však již koncem století neodpovídala požadavkům pro velký počet dětí a proto byla celá zbourána a v roce 1895 postavena nová, taktéž jednotřídní, ale větší. Svěcení nové školy a první vyučování proběhlo dne 8. září 1895. Jak se později ukázalo, ani tato budova brzy neodpovídala velikostí a hlavně bylo nutno rozdělit starší a mladší děti. Proto byla v roce 1908 po dlouhých tahanicích s úřady přistavěna jedna třída a tím se stala škola dvoutřídní. Vyučovat na dvoutřídní škole se začalo 10. října 1908. Tento stav vydržel až do 17. října 1941, kdy pro menší počet dětí (počet klesl pod 50) byla jedna třída zrušena. Dne 3. září 1943 stoupl počet dětí na 51 a byla opět založena dvoutřídní škola, která vydržela do 19. července 1945. Od té doby byla škola jednotřídní až do 30. června 1975, kdy byla škola definitivně zrušena a přemístěna do Nížkova. V roce 1976 byla škola přestavěna a od 6. září 1976 zahájila provoz obnovená mateřská škola, která je zde dosud.

 

Učitelé na škole:

Nástup

Konec

Učitel

 

Narození

Úmrtí

 
   

příjmení

jméno

Den

Místo

26.5.1825

28.5.1846

Hlatký

František

1805

17.9.1868

Bohdalov

28.5.1846

2.2.1847

Klusáček

Antonín

1817

1898

Polná

3.2.1847

9.3.1847

Sobotka

Jakub

   

Dobroutov

9.3.1847

24.10.1876

Novotný

František

8.1816

27.10.1876

Oudoleň

31.10.1876

30.9.1878

Strašil

Tomáš

18.12.1850

 

Olešná

1.10.1878

31.12.1878

Slanina

Antonín

     

1.1.1879

31.8.1881

Strašil

Tomáš

18.12.1850

 

Olešná

1.9.1881

15.10.1882

Krátký

František

     

16.10.1882

18.11.1885

Vácha

Jan

     

19.11.1885

26.8.1889

Bezděk

Jan

16.5.1858

9.3.1915

Soběslav

26.8.1889

24.8.1892

Urban

Václav

12.6.1862

 

Zdislav

24.8.1892

20.7.1916

Med

Josef

3.9.1856

 

Bonkov

26.8.1913

16.5.1920

Eis

Ludvík

14.8.1888

 

Jimramov

21.7.1916

29.7.1923

Schülc

František

8.12.1872

 

D. Dobrouč

1.9.1920

21.12.1920

Seribaniová

Jarmila

     

4.9.1921

28.8.1922

Jonáš

František

29.9.1899

 

Praha

28.8.1922

28.2.1923

Beránek

František

28.8.1902

 

N. Brod

1.3.1923

15.4.1923

Huška

Miloslav

8.5.1899

 

D. Hamry

15.5.1923

8.8.1923

Josefi

Karel

21.1.1901

 

Vys. Mýto

9.8.1923

6.8.1924

Balvín

Josef

22.9.1904

 

Kutná Hora

9.8.1923

6.8.1924

Šuhaj

František

     

7.8.1924

28.6.1933

Markvart

Richard

13.3.1883

18.9.1933

Netolice

7.8.1924

27.8.1926

Hušková

Marie

3.11.1904

 

Něm. Brod

30.8.1926

30.9.1926

Balvín

Josef

22.9.1904

 

Kutná Hora

1.10.1926

31.1.1927

Blahová

Božena

1905

 

N. Veselí

1.2.1927

31.8.1933

Balvín

Josef

22.9.1904

 

Kutná Hora

1.9.1933

30.6.1934

Mitářský

Václav

7.6.1908

 

Kámen

1.9.1933

30.6.1934

Mitářská

Valérie

     

1.7.1934

30.6.1935

Mejstřík

Alois

26.10.1914

 

Lomnice

29.6.1934

1.9.1945

Borský

Bedřich

20.2.1905

 

Věžnice

1.8.1935

30.6.1936

Pavlíček

František

4.10.1910

 

Něm. Brod

1.7.1936

16.10.1941

Rymešová

Vilemína

26.8.1911

 

Brandýs n.O.

3.9.1943

9.10.1944

Skoumalová

Pavla

18.3.1922

 

Telč

1.9.1945

22.9.1945

Hlavsa

Josef

7.1.1923

 

Jihlava

15.1.1946

30.6.1947

Rosecká

Vilémina

26.8.1911

Rymešová

Brandýs n.O.

1.9.1947

31.7.1950

Svobodová

Marie

16.3.1921

Lvová

Havl. Brod

28.7..1950

28.7.1952

Matějka

Julius

10.4.1904

 

Dolní Lažany

1.8.1952

31.7.1966

Krejčí

František

31.1.1916

18.2.2001

Mostiště

24.8.1966

31.8.1970

Musil

František

7.8.1939

5.10.2001

Bohdalov

1.9.1970

30.6.1975

Pokorná

Marie

1.6.1926

Štefáčková

Maršovice

30.6.1975

 

Škola

zrušena

     

Jak je v Číně – část 4, závěr.

10. Čínské písmo.

Čínské písmo je staré již několik tisíc let. Dříve se psalo shora dolů, nyní jako my zleva doprava a řádky dolů. Čínské písmo je daleko úspornější než evropské a zabere méně místa. Písmo obsahuje několik tisíc znaků. Děti se ho učí od základní školy 8 let, pokračují na střední škole 3 roky a někteří skončí až na vysoké. Běžný člověk umí asi 5 000 znaků. Některé znaky představují slabiku, jiné celé slovo. I naše slova (např. jméno) se dá vyjádřit čínskými znaky, ale pouze výslovnost. Viděl jsem slabikář pro děti. Začínají obrázkem, pod ním je výslovnost psaná latinkou!! A poslední řádek vyjadřuje již popis čínsky. Je zajímavé, že při učení čínského písma začínají našimi latinskými znaky. Kromě běžných znaků zde jsou různé čárky, šipky, stříšky, které určují intonaci, zda se má hlas zvýšit, snížit nebo zůstat na stejné úrovni. Intonace má v čínštině velký význam a změnou výšky hlasu se mění úplně význam slova. Při psaní na počítači používají stejné programy jako my (MS WORD), ale menu je čínsky nebo anglicky. Při psaní používají sice stejnou klávesnici s latinkou jako my, ale po stisknutí klávesy se objeví okénko s možným významem, dalším stiskem klávesy se okruh možností sníží. Nakonec pomocí šipek vyberou správný výraz a ENTERem tento znak vloží do textu.

11. Kapitalismus nebo socialismus?

Podle všeho zde i nadále vládne socialismus. Aspoň podle vlády i parlamentu jedné strany. Ta však již opustila své dřívější ambice. Propaganda v televizi i ve městě tomu také napovídá. Hospodářství, vlastnictví podniků a výrobních prostředků vůbec však vypovídá o stále se rozvíjejícím kapitalismu. Všude se hodně staví, vznikají rozsáhlé průmyslové zóny. Ve městech rostou nové domy bytové i obchodní. Všude je vidět “les” stavebních jeřábů. Staré budovy se bourají a nahrazují je nové. Na “zelené louce” vznikají velké továrny i celé rozsáhlé průmyslové zóny.

12. Populace.

Před nástupem vůdce Maa k moci měla Čína asi 0,5 miliardy obyvatel. Vlivem jeho propagandy měla každá rodina okolo 10 dětí. Toto trvalo několik desítek let. Došlo tak k ohromnému přemnožení. V roce 1976 byla tato politika zastavena. Počet obyvatel se však stihnul zdvojnásobit. V dalších letech se začal počet dětí násilně omezovat. Přesto v současné době dosáhl počet Číňanů asi 1,3 miliardy. Každá rodina nyní může mít pouze jedno dítě. Za druhé dítě jsou ohromné pokuty, jejichž velikost se liší podle oblasti. V nezabydlených oblastech a na vesnicích menší, ve velkoměstech větší. V oblasti naší působnosti je pokuta 50 000 juanů, což je podle kurzu asi 200 000 Kč. To není však všechno. Další sankcí je “vyhazov” z práce, zrušení sociálních příspěvků atd. Díky těmto opatřením se počet obyvatel stabilizoval. Oproti Indii, kde žádná opatření nejsou a počet obyvatel zde neustále roste, brzy dosáhne počtu v Číně a čekají je velké problémy.

13. Toto je také Čína.

Říká se, že kultura národa se pozná také podle záchodů. Podle tohoto kritéria by na tom Čína byla špatně. Záchody jsou zásadně asijského typu (šlapky), ve špatném hygienickém stavu. Což je velice mírně řečeno. Kabinky jsou většinou bez dveří nebo nejsou odděleny vůbec. Na stavbách, kde jsme pracovali někdy chyběly úplně, což je ještě horší. Potom slouží různé příkopy. Pořádek ve městě je také často problematický. Uklízí se, ale tím způsobem, že se to vymete na ulici. Není to samozřejmě všude stejné. V restauracích po odchodu skupiny Číňanů je na stole i pod stolem jako po boji. Běžně zde plivou na zem pod stůl. Ne bez důvodu tak v Číně vznikají nové choroby hubící lidstvo. J. Dočekal

Čína-Ukázka starého čínského písma.

.

Čína-Typické záchody - šlapky.

Plechý-start na Šumavě, Česko-Rakouské hranice.

Čína-Odvoz sběrných surovin.

 

 

Krása Šumavy.

Ukázka části internetové stránky Poděšína.

Krize.

 

Česko-Polské hranice.

3.12. Barbory.

V cíli na Sněžce.

5.12. Navštívil nás Mikuláš, anděl a tlupa čertů.

Vítězný návrh znaku Poděšína.

Populační strom obce Poděšín.

Chvátalovi – Martin

Chvátalovi – Libor

Musilovi

Bláhovi

Šlechtickovi

 

Stavby.

 

Vodojem.

S naším vodojemem byly poslední dobou jenom trampoty. Kdykoli přijeli zástupci hygienické stanice, pokaždé nám něco vytýkali. Proto se zastupitelstvo obce rozhodlo, že provede celkovou rekonstrukci vodojemu. Uvnitř byly provedeny omítky a obílení. Zvenku je dána střešní vazba, která byla pobita prkny a pokryta hliníkovým plechem. K vazbě byla dozděna zeď, a krovy podbity. V poslední fázi byly stěny vodojemu zatepleny skelnou vatou a pokryty umělohmotnými pásy. Veškeré práce byly ukončeny začátkem listopadu, kdy už počasí za moc nestálo. Z. Jaroš

 

Chodník.

V pondělí 1. listopadu byla zahájena stavba nového chodníku u prodejny Jednota. Stavba byla dokončena 8.11.2004. Doasfaltování proběhlo 19.11.2004. Dokončovací práce budou kvůli špatnému počasí dodělány v příštím roce. Taktéž vyúčtování nákladů proběhne v příštím roce. Z. Jaroš

 

Rodáci.

 

9. Po zprávách o osvobození Prahy a o postupu sovětské a rumunské armády od Brna jsme s kamarádem Bohumilem Stehlíkem jeden den dopoledne zalehli za paloukem u vesnice na stráni a pozorovali okolí obce Sirákov, kde jsme zaznamenali velké hemžení. Obyvatelé obce v obavě před postupující frontou vyháněli z domů dobytek a jiné zvířectvo, vyváželi a vynášeli cenné věci (peřiny apod.). Byla to zajímavá podívaná. Pak jsme ale uviděli, že u lesa na cestě od Bohdalova se objevili vojáci na koních a na koňských povozech. Na silnici od Sirákova k Poděšínu jsme pak značně vpředu uviděli samotného jezdce na koni. Později jsme se dozvěděli, že vojáci pokračovali dále polní cestou za Koubkovi (Chvátalovi) směrem k obcím obydleným Němci, a že tam Němci ze zálohy vojáka jedoucího vpředu zastřelili.

 

10. Své téměř dvouleté nucené pracovní nasazení v Kuřimi u Brna jsem podrobně popsal a zkušenosti zveřejnil v rozhovoru ve Zpravodaji č.4/2001. Mám však jinou světlou vzpomínku na toto období svého života. Tuto dobu jsem zde prožil s přítelem Arnoštem Oulehlou, stejně postiženým obchodním příručím z obce Hrbov u Velkého Meziříčí. Spolu jsme pracovali i bydleli ve stejném baráku na lágru. Diskutovali jsme často o naší situaci a další perspektivě. Shodli jsme se na tom, že dvouleté přerušení činnosti v obchodě nám neprospěje, a že bychom měli pomýšlet na jinou práci. Po delším zvažování jsme se dohodli, že po válce se pokusíme o studium na obchodní akademii v Jihlavě. Již v roce 1945 jsme se ke studiu přihlásili a po složení přijímacích zkoušek jsme studium zahájili a úspěšně ukončili maturitou. Potom jsem pokračoval ve studiu Vysoké školy ekonomické v Praze. Nucené válečné nasazení tak mělo velký vliv na můj další život a jeho zaměření.

Josef Jaroš

Kultura.

 

Zpáteční tráva.

Pátá pověst pochází rovněž ze Záborné.

Co je zpáteční tráva, věděl dobře pytlák Kaláb. Rostla prý někde na bratrských loukách u Losenice. Málokdo zpáteční trávu zná, ačkoli tato tráva má velkou moc, neboť jí se dá otevřít každý zámek, každá zástrčka, každé dveře, každá truhla nebo almara. Kdo chce znát zpáteční trávu, musí vyšpehovat datla, když tou trávou otvírá své hnízdo. Kaláb, dávno již nebožtík, znalec všeho, co je v lese, zatloukl klínem pevně, jak jen mohl, díru ve stromě, kde datel měl hnízdo. Pozoroval potom z nevelké vzdálenosti, co se bude dít. Datel se však k hnízdu nevracel, jako by tušil, že ho někdo vyhlíží. Když rozmrzelý Kaláb asi za hodinu přišel ke stromu, kde datel hnízdil, byla díra otevřená a klín ležel pod stromem. Kaláb znovu ucpal díru tvrdým klínem, ale zakrátko zase klín ležel pod stromem. Našel tam však i přetrženou zázračnou “zpáteční trávu”, která otvírá všechny zámky. Kdo tomu nevěří, ať zkusí sám, jestli takovou trávu najde. Z. Jaroš

 

 

Super-výkon.

Aneb ze Šumavy na Sněžku napříč republikou a také pěšky.

V minulém zpravodaji jsem napsal rozhovor s Františkem Dobrovolným o jeho cestě z Poděšína na Sněžku a dnes bych Vám chtěl popsat druhý takový počin a to putování dvou mladíků, Stanislava Enderleho a Jana Koumara, z nejvyššího vrcholu Šumavy, který je na hranicích se sousedním Rakouskem ve výšce 1378 m.n.m. a jmenuje se Plechý. Cíl trasy byl po téměř 400 km, na Sněžce, která je nejvyšším vrcholem České Republiky ve výšce 1602 m.n.m. Oba hoši vyrazili v sobotu 21. srpna z Poděšína, dále vlakem ze Žďáru n.S., do Českých Budějovic a odtud lokálkou do Nové Pece. Z Nové Pece šli 13 km. pěšky na vrchol Plechý a odtud po trase Plechý – Volary – Prachatice – Husinec – Bavorov – Putim – Písek – Orlík-Zvíkov – Milevsko – Prčice – Votice – Sázava – Kouřim – Pečky – Poděbrady – Kopidlno – Jičín – Nová Paka – Vrchlabí – Pec pod Sněžkou a v úterý 31. srpna zdolali vrchol Sněžky. Ze Sněžky zpět do Pece pod Sněžkou, odtud autobusem do Trutnova a dál pokračovali vlakem do Žďáru n.S. Celý výlet trval 11 dní a denně ušli 35 – 45 km, podle možností na vyspání. Průměr na den byl tedy 40 km, což je slušný výkon. Podle obou aktérů měli štěstí, že jim přálo počasí, protože jenom druhý den propršelo, jinak bylo pěkně, proto i s nocováním nebylo tolik problémů. Většinou spali pod širákem a nebo v čekárnách. Jeden nocleh strávili v kempu. Ani se stravováním si nedělali velké potíže. Na snídaně si vždy koupili nějaké pečivo a něco k tomu. Oběd nebo večeře podle momentální možnosti, kde se nacházeli, v různých restauracích. Když jsem se zeptal “A co nohy?”, tak oba odpověděli: “Ze začátku to bylo krušný, protože jsme měli poměrně nové boty, ale pak to šlo”. Standa dodal: “Domů jsem si přivezl jenom jeden puchýř.” Trasa byla náročnější o to, že celou cestu nesli na zádech bágl, který měl 15 kg, včetně jídla a pití. Za cestu měli mnoho zajímavých zážitků, a poznali mnoho památek. Například “Šli přes Volary, kde se konala tradiční pouť. Tam je zaujalo, že místní obyvatelé se snažili o překonání stávajícího Guinnessova rekordu v počtu lidí, kteří chodí najednou ve dřevácích. Další zajímavou zastávkou byl Husinec, městečko ze kterého pocházel známý kazatel a reformátor Mistr Jan Hus. Je zde jeho pomník a museum věnované jeho životu. Dalším, pro ně atraktivním místem, byla Putim. Vesnička, kde se natáčelo dnes už legendární, zatčení Rudolfa Hrušínského, coby dobrého vojáka Švejka. Na památku se zde chodí každoročně Švejkův pochod do Tábora. Očaroval je také královský hrad Zvíkov, založený za Václava I. Zážitkem pro ně také bylo poznat historická města jako Prachatice, Poděbrady a jedny z nejstarších klášterů u nás v Milevsku a Sázavě. Překvapilo je, že místy byly špatně udržované turistické stezky, vedly přes ně zátarasy např. elektrický ohradník. Konečně i na výstup na Sněžku jen tak nezapomenou. Dole pod horou bylo docela teplo, ale na vrcholu to nebyla taková idylka jakou si představovali. Byly jen 4°C a foukal studený vítr. Měli jsme na sobě úplně všechno i pláštěnky. No a čí to byl nápad, podstoupit tak obrovské vypětí? Oba se shodují, že Standa chtěl udělat čundr napříč po republice a Honza navrhl trasu Plechý – Sněžka. Cíl udělali záměrně na Sněžce po vzoru svých starších předchůdců.

Na závěr jsem se zeptal:

Jaké jste měli pocity před startem: Věděli jsme, že nás čeká cca 400km cesty a nevěděli jsme, zda to po fyzické stránce zvládneme. Proto jsme se o našem záměru ani tak moc nerozšiřovali a nedělali si reklamu předem. Jinak samotná intenzivnější příprava začala asi 14 dní před odjezdem, kdy jsme nakoupili scházející výstroj a tolik potřebné mapy.

Kdy na Vás přišla největší krize: (Standa) tak já jsem měl největší krizi, i když je to trochu paradox, hned druhý den, kdy vydatně pršelo a v kombinaci s představou, kolik toho máme ještě ujít, jsem měl sto chutí to zabalit. Tyto chmury se však rozehnaly s prvními slunečními paprsky. Honza měl největší krizi třetí den, kdy se o něj pokoušela nějaká nemoc, ale vydatný odpočinek to spravil.

Chystáte něco podobného i do budoucna? : No ne asi v tak masivním měřítku, ale určitě na turistiku nezanevřeme. Rozhodně bychom se chtěli podívat někam za hranice, třeba na Slovensko.

A co po výstupu: Hned po výstupu na Sněžku jsme měli takový blažený pocit z toho, že tam už jsme. Protože celých téměř 14 dní jsme šli vlastně s cílem dojít právě sem. Samozřejmě jsme se také těšili domů do našeho rodného Poděšína a o to více do své postele.

Na závěr bych chtěl podotknout, že se mladí lidé dokáží také bavit jinak, než jen jak je to dnes u mládeže zvykem (i v Poděšíně): ničit, bořit a hrát si na záporné hrdiny akčních filmů. Z. Jaroš

 

Knihovna.

Počátkem roku bylo v knihovně 1768 knih. Koncem října byla provedena revize a aktualizace knihovního fondu. Celkem bylo vyřazeno 432 knih. Přibylo 63 nových knih, z toho 13 nákup a 50 dar. Ke konci roku je v knihovně 1399 knih, z toho 165 naučná literatura. Na letošní sezónu je zapůjčeno 52 knih z výměnného souboru z knihovny M. J. Sychry Žďár n.S. V roce 2004 navštívilo knihovnu 148 čtenářů a bylo půjčeno 330 knih

J. Jágr

 

Vítání občánků.

V neděli 19. prosince proběhlo ve vánočně vyzdobené Mateřské škole již druhé vítání občánků do života. Celou akci zahájila a řídila paní Marie Dobrovolná, která přivítala tyto děti a rodiče – Ivanku a rodiče Martin a Ivana Chvátalovi, Šárka a František a Marie Bláhovi, Vojtěch a Jiří a Lenka Šlechtickovi, Martin a Martin a Hana Musilovi, Filip a Libor a Dana Chvátalovi. Po slavnostním proslovu starosty, který předal i květiny, členka SPOZ Jindřiška Landová předala dárky a finanční hotovost. Všichni rodiče se zapsali do pamětní knihy. V průběhu slavnosti recitovaly a zpívaly děti z mateřské školy Miroslava Slámová, Natálka Poulová, Jan Enderle a Jaroslava Slámová. Na kytaru je provázela Anna Jágrová. Program s nimi secvičila ředitelka Marie Jarošová. Po skončení celé akce došlo i na fotografování v kolébce, které zajišťoval Jaroslav Dočekal. Fotografie z vítání budou dány rodinám zdarma. Video zajišťovali Dočekalová Liba a Vejvoda František. Z. Jaroš

Pro náhodné čtenáře tohoto zpravodaje: Komu se dostal tento zpravodaj náhodně do ruky a chtěl by ho odebírat a nebo by chtěl získat starší čísla, zavolejte na číslo 566 675 208 nebo 728 478 298, ozve se Vám Zdeněk Jaroš a vše dohodneme. Je potřeba vymyslet způsob doručování. Poštou zasílám zpravodaje jenom do vzdálenějších míst. Zde v okolí lze zpravodaj doručovat prostřednictvím druhé osoby. V současné době je náklad 160 výtisků a neustále se zvyšuje. Z. Jaroš

 

 

Internetové stránky Poděšína.

Přinášíme další popis našich internetových stránek. Od minulého Zpravodaje doznaly dalších podstatných změn. Nejvíce novinek je opět na úvodní stránce. Na levém pásu bylo doplněno nové počítadlo, ze kterého lze poznat, kolik lidí stránku zrovna prohlíží, kolik tento týden a kolik celkem. Dále lze navolit různé statistiky o návštěvnosti. Dále je zde odkaz na mapu stránek, kde je zobrazena stromová struktura všech hlavních podstránek. Poslední novinkou v levém pásu je tabulka se základními údaji naší obce, jako je např. první písemná zmínka, počet obyvatel, počet čísel, velikost katastru, číslo katastru, číslo ČSÚ, kód obce, zeměpisná šířka a výška, nadmořská výška, PSČ, UTO, okres, kraj, region NUTS (Evropská unie). Podstatná změna je ve vytvoření nového pravého pásu a přemístění všech hlavních odkazů do tohoto pásu: Novinky (nyní Vítání občánků, Mikuláš, Olympiáda v Aténách, Zima je tady, Nové letecké snímky, Jak je v Bělorusku). Dále Virtuální procházka, Webkamera, Aktuality, Reportáže, Počasí, Finance, Pohyblivé foto. Na hlavní stránce uprostřed zůstaly pouze hlavní informace, letecká fotografie Poděšína, kontakty, mapy, zajímavé odkazy o Poděšíně a počítadlo. Podstatnou novinkou je vytvoření německé a anglické verze našich stránek. Německý překlad provedla Renata Kissner-Chvátalová a je u většiny hlavního textu. Anglická verze je zatím na počátku a bude ještě rozšířena. J. Dočekal

Výročí v roce 2005.

1805

Počet obyvatel 261, mužů 138, žen 123, domů 43.

1805

Počet zvířat 2 koně, 66 volů, 83 krav, 90 ovcí.

1825

26,5.

Založení školy.

1825

26.5.

První učitel Franz Hlatký, *1805 †17.9.1868 Bohdalov. Učil do 28.5.1846.

1855

Obec patří pod politický okres Polná, do roku 1884.

1915

22.8.

Zavedeny chlebenky a potravinové lístky.

1925

Zahájení psaní kroniky – Richard Markvart, č. 45, psal do 28.6.1933.

1925

11.5.

Bouře s povodní, stržen most k Sirákovu, postaven proviz. dřevěný most.

1925

31.7.

Poprvé zapnut elektrický proud.

1945

1.1.

Počet obyvatel 372, čísel 65.

1945

22.1.

Zabavení uhlí ve škole, Němečtí vojáci.

1945

5.5.

Vyvěšení vlajek v 18 hod.

1945

5.5.

Veřejné shromáždění ve 20 hod - revoluční Národní výbor.

1945

8.5.

U Rudolce snaha odzbrojit 10 něm.vojáků – Blažek.

1945

9.5.

Přejezd německých vojsk 7.30 až 14.00 hod.

1945

10.5.

Příjezd Rudé armády v 8.00 hod na Polnou.

1945

10.5.

Přenocování armády s německými a maďarskými zajatci.

1945

11.5.

Projížděla rumunská armáda na Polnou.

1945

12.5.

Mobilizace našich vojáků 1908 až 1916.

1945

13.5.

Vrácení 18ti vojáků zpět.

1945

1.6.

Obnovení okresu Havlíčkův Brod do 31.12.1948.

1965

Nový hřbitov v Nížkově.

1975

1.2.

Sloučení JZD Poděšín a JZD Sirákov. Předseda Jan Cupl.

1975

30.6.

Zrušení školy v Poděšíně, žáci chodí do Nížkova.

1985

13.5.

Ve 13 hodin projížděl Poděšínem 38. ročník Závodu Míru Jihlava - Olomouc.

1995

1.1.

Zahájen svoz odpadu v popelnicích na skládku Ronov.

1995

14.12

Znovuzaložení Lesního družstva v Polné, zástupce za obec Zdeněk Jaroš.

Sport.

Stolní tenis.

První polovina letošní sezóny se nám moc nepovedla. “A” družstvo mužů je v OP 1. tř. na posledním místě. “B” družstvo je v OP 5. tř. na devátém místě a “C” družstvu v té samé soutěži na sedmém místě, což je nejlepší umístění z mužských týmů. “D” družstvo je v okr. soutěži také předposlední. V Divizi žen je naše družstvo na druhém místě, jeden bod za vedoucí Třebíčí.

Více se nám daří na poli organizačním. Na okresní konferenci stolního tenisu byl náš zástupce Zdeněk Jaroš zvolen do okresního výboru, kde je již nepřetržitě od roku 1984 a od roku 1992 zastává funkci sekretáře. Na výborové schůzi dne 21. října byl poprvé v tajných volbách zvolen na 4 roky předsedou okresního svazu stolního tenisu.

1.

Třebíč

12

7

2

3

76

:

44

28

Úspěšnost:

Štikarová Jana 15/1 – 93,7 % Klusáčková Zdeňka 17/7 – 70,8 % Landová Jitka 11/5 – 68,7 % Vejvodová Marie 3/21 – 12,5 %

2.

TJ. Poděšín

12

6

3

3

67

:

53

27

3.

Pelhřimov

12

5

1

6

58

:

62

23

4.

Havl. Brod

12

3

0

9

39

:

81

18

Z.Jaroš

 

 

Kopaná

16. října jsme odehráli poslední utkání podzimní části. Tato polovina se nám bohužel nevydařila a po třech vítězstvích, jedné remíze a čtyřech prohrách jsme obsadili 7. místo s minimální ztrátou na lepší umístění.

Jednotlivé utkání: Poděšín – Hybridi 8:0, Hamry n. Sáz. – Poděšín 5:2, Poděšín – Gympl ZR 0:2, Tango Team – Poděšín 3:5, Poděšín – Pohledec 1:3, Březí n. Osl. – Poděšín 1:1, Poděšín – Moravec 4:1, Euro Akademici – Poděšín 1:2.

Poř.

Tým

z

v

r

p

Skore

Body

V podzimní části hráli:

Bláha František, Flesar Lukáš, Flesar Milan, Koumar Jan, Landsman Martin, Nejedlý David, Peřina Martin, Sedlák Zbyněk, Sobotka Milan a Šorf Michal.

Nejlepším střelcem se stal Šorf Michal, který soupeřům nastřílel 6 branek a nejlepším brankářem byl Sedlák Zbyněk. J. Koumar.

1.

Hamry n. Sáz.

8

8

0

0

47:8

24

2.

Pohledec

8

6

0

2

22:15

18

3.

Březí n. Osl.

8

4

1

3

24:10

13

4.

Euro Akademici

8

4

1

3

20:12

13

5.

Gympl Žďár n.S.

8

4

1

3

18:10

13

6.

Tango Team

8

3

2

3

16:15

11

7.

Brojlers Poděšín

8

3

1

4

21:18

10

8.

Moravec

8

1

0

7

11:24

3

9.

Hybridi

8

0

0

8

3:70

0

Obyvatelé.

 

 

Populační strom.

Zobrazuje počty obyvatel Poděšína v jednotlivých věkových kategoriích. Roky jsou odstupňovány po pěti letech. Graf je rozdělen na ženy a muže. J. Dočekal

 

 

Koňské příběhy.

Na vojně také u koní. – část 4.

Po vyřazení nových poručíků v Hranicích na Moravě, byl ku každé baterii jeden přidělen. I u naší byl, ale veliký frajírek. Žádný kůň v naší stáji nebyl pro něho dosti dobrý. Měli jsme ve stáji mladou hnědku jménem Cikáda. Nebyla zvyklá na samostatné jízdy a stále chtěla utíkat do stáje mezi koně. A jednou se jí to přece podařilo. Bylo po dešti a pan poručík si na ní vyjel na otevřenou jízdárnu, kde bylo veliké mokro. Když kobyla měla dost jeho jezdeckého trápení, při cvalu se zastavila, vyhodila a milého poručíka shodila do veliké kaluže a samozřejmě do stáje. My jsme z toho měli velkou radost, když se jezdec vrátil celý obalený bahnem.

A tak se nám první rok vojenské služby, při stálé práci okolo koní, chýlil ku konci. Mě však čekalo poslední měsíc překvapení. Byl jsem převelen do instruktorského kurzu. Zde nás mladí poručíci cvičili, jako bychom byli nováčci. Měli radost, že mohou někoho prohánět. Ale i toto období skončilo a já jsem byl povýšen na svobodníka. Do plukovní stáje jsem se již nevrátil. Byl jsem totiž jmenován velitelem velké stáje a velitelem světnice. Toto jmenování mělo tu výhodu, že jsem již nemusel držet žádnou službu a večerku jsem měl o dvě hodiny prodlouženou, to znamenalo, každý den volno do půlnoci. Patřil k tomu velký hobl o vojenský kufřík. Měl jsem však velikou odpovědnost za koně a nováčky. Když se vraceli koně na zimu z vojenského statku, byli plní vší, hlavně ve hřívách. Museli jsme je celé ostříhat a ošetřit. Byli velice hubení a bylo na nich vidět, že měli špatnou obsluhu. Než jsme odjeli na vánoční dovolenou, vojín Kroupa měl odpočinutý pár a pozval mě na jízdu s vysokým dostavníkem na otevřenou jízdárnu. Bylo umrzlo a když začal práskat bičem a křičet jako Indián, koně se rozeběhli a najeli levou stranou na břeh jízdárny. Vůz se převrátil a já padnul na kolena, která jsem si hodně zranil. Ještě jedna příhoda se mě stala o vánocích. Je na to přiléhavé přísloví: “Pýcha předchází pád”. V našich kasárnách bylo přes dvěstě koní. Já jsem se nikdy žádného nebál a říkal jsem: “Není zde kůň, který by mě dostal ze sedla”. Do plukovní stáje přišel nový mladý kůň jménem Cév. Byl to krásný vraník bez odznaků. Vojín Kolář ho jezdil, neb ho měl přiděleného na ošetřování a o svátcích mně ho půjčil, abych se na něm svezl. Jezdil jsem na otevřené jízdárně, okolo celé byl již zmíněný břeh a na něm vysázené stromy. Když jsem Céva nacválal, on uskočil pod strom. Já jsem se nestačil sehnout a větve mě zvrátily dozadu. On toho využil a jako správný vojenský kůň vyhodil zadečkem, hlavu sklonil až k předním nohám a zastavil se. Já jsem z něho nespadl, ale seskočil jsem na nohy. Tím mě však dostal ze sedla a kamarádi mě potom s velkou radostí říkali, že se konečně našel kůň, který mě dostal ze hřbetu. Vojín Kolář, který mě Céva půjčil, se přiznal, že mu toto koník provádí pravidelně a že mně ho půjčil, aby viděl, co se mnou provede. A tak byli spokojeni oba, Cév i Kolář. Bohumil Dočekal

Kronika.

1. světová válka - pokračování

Homola František č.34, byl odveden 1915 ve stáří 28 roků. Sloužil u 21. pěšího pluku v Egru v Maďarsku. V roce 1917 dostal dovolenou, a když zase nastoupil, dostal za 4 dny telegram, že jeho stavení vyhořelo. Dostal dovolenou a již jako samostatný hospodář na vojnu nešel.

Pařík Jan č.35, (syn), byl odveden v roce 1915, jako 18-ti letý. Narukoval do Egru k 21. pluku. Po výcviku odjel na Italskou frontu, kde byl asi 13 měsíců. Pak byl poslán na Albánskou frontu, ale zůstal v záloze v Sarajevu. Domů se vrátil 3.11.1918 s hojnou zásobou bosenského tabáku, který byl u nás velmi vzácný a po cestě musel být pečlivě schováván.

Pařík Jan č.35, (otec), byl odveden v roce 1915 ve věku 49 let.

Pařík Josef č.35, (syn), byl odveden 1914 ve věku 20 let. Prodělal výcvik ve Velké Kaniži a potom bojoval na ruské frontě, kde se dostal do zajetí. Někdy začátkem roku 1918 přišla výměna zajatců a tak přišel zpět do Kaniže.

Stehlík Josef č.36, byl odveden v roce 1915 ve věku 20 let. Prvně byl na ruské frontě a pak byl odvezen na italskou a tam 30.6.1916 zajat. Vstoupil do italské legie a v roce 1919 přijel do vlasti, ale hned jel na Slovensko proti maďarským bolševikům. Domů se vrátil zdráv.

 

Jistě velmi smutný svátek sv. Anny měli v domě číslo 38. Hned při mobilizaci museli narukovat tři bratři. Musil Vavřinec, 38 roků, Musil František, 32 roků, Musil Rudolf, 30 roků.

Musil Vavřinec byl na italské frontě u sanitního oddělení. Vrátil se domů po převratu.

 

Musil František sloužil u 21. polního pluku a bojoval na ruské frontě, kde byl v roce 1914 raněn. O berlích přijel domů, dováželi jej k lékaři do Polné, ale doma byl jen 14 dní. Byl povolán do nemocnice v Čáslavi, nebyl ještě dobře vyléčen, byl uznán schopným a jel na ruskou frontu znovu. Tam byl zajat a 1920 utekl ze zajetí domů.

Musil Rudolf bojoval na italské frontě. Dne 27.11.1917 byl raněn kulí z pušky do skrání, nosil ji 14 dní v hlavě a pak si ji sám vytlačil. Prvně byl v nemocnici v Segedíně, potom v Čáslavi. Jako invalida dostal doma první měsíc 96 korun, ale druhý měsíc přišlo povolání, ať neprodleně jede ke svému 21 pluku do Egru. Dne 15.8.1917 přijel na dovolenou a jako samostatný hospodář byl osvobozen.

Chvátal Antonín č.39, byl odveden v srpnu 1915, narukoval 17.1.1916 ve stáří již přes 50 roků. Sloužil u praporu myslivců č.12 v Kutné Hoře. Bojoval na ruské frontě v Bukovině. Když onemocněl, byl dovezen do nemocnice v Českém Krumlově. Jako rekonvalescent byl poslán do Tyrol, do Uher a potom uznán schopný strážní služby. Jednou, když se chtěl dostat na dovolenou, musel se upsati na válečnou půjčku. Dne 14.6.1917 byl propuštěn domů na neurčito a již nenarukoval.

Šimek Jan č.42, (otec), odveden v listopadu 1914 ve stáří 21 let. Sloužil u 21. pěšího pluku. Bojoval na italském a rumunském bojišti. Byl zraněn v Rumunsku a v nemocnici byl v Temešváru a ve Vídni. Domů se vrátil v listopadu 1918.

 

 

¨ Zpravodaj 4/2004 ¨ vydává obec Poděšín

¨ texty připravili:Zdeněk Jaroš, Jaroslav Dočekal, Bohumil Dočekal, Josef Jaroš, Marie Jarošová, Jan Koumar, Stanislav Enderle, Jaromír Jágr

¨ fotografie: Jaroslav Dočekal, Jan Koumar, Stanislav Enderle, Bohumil Dočekal

¨ grafická úprava: Jaroslav Dočekal ¨ recenze: Marie Dobrovolná

¨ tisk a distribuce: Zdeněk Jaroš ¨ náklad: 160 výtisků ¨ pro občany dodáván zdarma

¨ Internet: http://podesin.cz ¨ E-mail: podesin@podesin.cz podesin@iol.cz