Úvodní stránka


Historie z Flesarovy kroniky.

    CNW:Counter  od 25.10.2005


Nejstarší historie Poděšína a okolí.

Rodovou kroniku nám poslal pan Václav Flesar z Benátek u Jimramova.  Prosím nedbejte zde na pravopisnou češtinu. Některé statě budou více či méně ovlivněny staročeštinou, kterou jsou výpisy částečně psány.                                 (Opis připravuje)        Zdeněk Jaroš.

 

- Rok 1535. 

V Sirákově je hamr železný a hamr sklenný. Oba jsou v rukách Němců. Železný vlastní Hans Handsuh a sklenný Waltr Roth. Místní lidé je nemají rádi. Pracují tam lidé i z Poděšína. V listopadu byl panský hon. Robotníci z Poděšína, Sirákova a Nížkova dělali náhončí.

V zimně leželo všude mnoho sněhu. Robotovat se chodilo do lesa od března a na pole od dubna. Léto bylo teplé a od září do listopadu rostlo hodně hub, ale do paských lesů se na ty houby nesmí chodit. Tam se pase dobytek sviňský, krávy a ovce z panských vsí Poděšína a Nížkova.

 

- Rok 1537. 

Letos byla slabá zima. Lidé museli celou zimu chodit do panských lesů rubat dřevo a připravovat ho pro milíře.

V listopadu zase panstvo ze všech stran honí divou zvěř. Ulovená zvěř se odváží do Rudolce a Polné. Celkem bylo ubito: 3 jeleni, 4 srnci, 2 daňci, 6 lišek, 68 bažantů, 6 hus, 13 zajíců, 108 koroptví, 2 divoké kočky, 6 kun a 1 jezevec.

 

- Rok 1540. 

Zima byla tuhá. Peníze každý musí dát na vojnu s Turkem. Ve všech vesnicích žoldnéři mladé muže chytají a slibují jim, jak dobře se u nich každý bude mít. Léto bylo pěkné a úroda všude dobrá. Největší radost z toho má panstvo, robotníci musí všechno draze kupovat nebo odpracovat.

Aktuální ceny:

1 měřice ovsa                          3 zlaté a 20 krejcarů

1 měřice pšenice             6 zlatých a 60 krejcarů

1 měřice bobů                          2 zlaté a 50 krejcarů

1 měřice ječmene            2 zlaté a 10 krejcarů

1 měřice hrachu              2 zlaté a 60 krejcarů

1 měřice mouky              2 zlaté a 60 krejcarů

1 špich soli                     4 zlaté a 10 krejcarů

1 žejdlík medu včelího    2 zlaté a 40 krejcarů

 

- Rok 1542. 

V zimně chodily silné mrazy až do dubna. Od konce dubna bylo však teplo a úroda byla dobrá. V prosinci bylo velké teplo, že to nikdo nepamatuje. Pisatel popisuje, jak byl papír na psaní velice drahý a kupoval ho v Polný od žida jménem Isaak.

 

- Rok 1543. 

V lednu je také nesmírně teplo a prší až koncem měsíce začal padat sníh, ale ležel jen krátkou dobu. v dubnu je již veliká tráva a teplo. Lidé chodí robotovat celou zimu do lesa. Celé léto chodí robotovat na panské pole hlavně do Polné, kde je nejvíce panských pozemků. Vesnice Poděšín, Sirákov, Nížkov a Janovice jsou malé a tak je málo robotníků a proto musí pracovat od rána do večera aby všechno stihli. V Sirákově je sklářská huť, 2 dělníci zde pracují z Poděšína.

 

- Rok 1544.

Lidé chodí robotovat hlavně do Polné, Rudolce a Nížkova. V zimně chodí ženy na sýpky přehazovat obilí, aby je myši nesežraly a muži do lesů bělat dřevo do milířů. Do Rudolce chodí rádi. To již je jiné panství a je tam hodný majitel na robotníky, který se jmenuje Chroustenecký.

Ve sklářské huti v Sirákově se pracuje od ranního rozbřesku až do tmy večer a je zde 11 mužů a 3 ženy. Mistr, který na práci dohlíží je Němec a jmenuje se Kurt Hanzkreuz, který umí česky jenom „hovno a blbec“. Tvrdé dřevo, kterým se zde topí musí být naprosto suché.  

Sedlák z Poděšína, zvaný malý Bořivoj koupil v Újezdě od Galuse Flesara, který se přestěhoval do Sirákova, dřevo ze spadlé chalupy.

 

- Rok 1545.

Říci musím slov pár o robotě v tom hamru skleným, co já jsem. Už ta práce dobře mne jde. I ten Němec Kurt co pořád šišlá a plete slova české a německé dohromady. Pořád opakuje stejná slova dohromady. Toprý, gut, prima pracy, topše arbait, ty česky plbec. My si ta slova nevybíráme a opakujeme po něm slova stejná. To on rád nikdy nemá. V novembris (listopadu) toho léta, svatbu má ten Kurt v Syrákově (dříve se psal Sirákov s tvrdým Y) a za ženu si bere ostrou to osobu pannu Lidmilu, dceru Zdeňka, zvaného Bradáč. Ta strach žádný nemá a on se brzy jazyk náš český dobře naučí. V ten den nám pivo dal a kaši z fazol a kousek masa svinského, to nikdo od něho nečekal. Však on peníze dosti má. To sklo pěkné, co děláme, často furyrují (vozí) od nás formani do Němec. Zpátky zase vozí věci potřebné na sklo i dřevo bukové a dubové. Ta cesta dlouho se koná a než zpátky se vrátí.

Okolo vsi naší i všude jinde milíře na pálení se dělají každý rok. Hodně dřeva padne a tak ho ubývá. V lesích se dobytek pase i svině domácí od jara do zimy. To oni všechno ohryzají a zničí. Mladé stromky, co jsou, málokterý to vydrží rok jeden. Stromy nové nikdo nevysazuje, lidi si myslí, že sami se rozmnoží.

V novembris (listopad) se hony na zvěř divou konají, ve vsích u nás i okolo nás. Honit zvěř musí všichni robotýři, ženské i dítka od let pěti. To trvá až deset i více dnů. Panstvo na koních rajtuje a psy sebou mají.

Ubito bylo: 3 jeleni, 4 svině divý, 1 vlk mladý, 4 kozy toulavé, 68 zajíců, 3 kočky divý, 3 schoři (tchoři) 7 kolčavic (lasiček), 9 srncův, 3 danihelcy (daňci), 48 bažantů, 8 vran, 19 kafek (kavek) 6 veverek, 38 koroptví a 4 straky.

Odvezeno jest do Polný, Přibyslavi, Žďáru, Rudolce. (doslovný opis)

- Rok 1547.

Silný mráz byl od poloviny prosince. Léto bylo pěkné. Na zimu se vypouštěl a lovil ve vsi rybník a Sirákově dva. Chycené ryby se vozí na panství do Polné, kde se budou prodávat.

- Rok 1548.

V lednu a v únoru nabyl žádný mráz. Sněhu bylo do pasu a místy po ramena. Od konce března je už teplo a sníh již není žádný. V té době jsou domy bez komínů a tak plno kouře v chalupách je, což je tuze nezdravé.

 

- Rok 1549.

Kam oko padne, tak celá zem bílá okolo leží a sníh do vysoké výšky jest. Mistr v Sirákovské huti zle nadává, že pěšky musí do Ihlavy (Jihlavy) jíti. Koně by saně ani neutáhnuli pro hodně sněhu. Koncem února přišel silný déšť a velké teplo. Sníh skoro všechen odešel. Léto bylo pěkné a úroda dobrá. Zima přišla již 10. října a silné mrazy udeřily koncem měsíce.

Vypůjčen kůň Galovi Flesarovi ze Sirákova sousedem z Poděšína zvaným Šnajdr. V Poděšíně jsou 4 chalupy, kde mají oradla, v Sirákově jsou 3.

 

- Rok 1550.

Ten leden a únor velkou zimu neudržel. Více blata všude jest, jako sněhu a bez mrazu také jest. Léto jest silně deštivé a často velké bouřky chodí.

V hamru skleným pořád vády jsou mezi robotýři i majitelem hamru skleného. Pořád domluvy jsou, on málo platí nám a tak se domlouváme často. Tam u něho v hamru, kde jeho jest, často traktýrky (hostiny) jsou velké s druhými Němci, kterých tady více jest jak Čechův. Jak v Sirákově tak i v Poděšíně jich hodně je. V Poděšíně skoro všichni na těch 14 chalupách. Tak tomu jest i ve vsi Nížkovské, okolo Polné, tam je i hodně židů. V Poděšíně jest forman Frydrych, zvaný Neubauer.

Oprava chalupy: Slámu dobrou režnou (žitnou) a pšeničnou jsme na došky nové dobře upravily. Dost drahé to všechno bylo. Na došky jsme dali kozičky dřevěné, aby povětří ty došky neodneslo. Také jsme okýnka novou blánou potáhnuli, aby více světla v jizbě naší bylo. Na ta okýnka jsme ještě okenice dřevěné dali na zimu teplo drží.

 

- Rok 1551.

V Sirákově v huti sklený je neustále práce dost. Formani furýrujou (vozí) každý měsíc ty věci krásné daleko od nás. Také v městě pražském naše poháry (sklínky) i druhé věci jsou žádané u bohatého panstva. Také do Němec to vozíme i do země Vlašské (Italské). Vyrábí se zde například sklínky červené, zelené, modré atd.

Lidé z Poděšína, Nížkova, Sirákova i z dvora Matějovského musí chodit opravovat rybníky (hráze i dřevěné výpustě).

 

- Rok 1553.

Od března přišlo teplo, ale v dubnu napadl sníh a zima byla do poloviny května. Léto bylo suché, ale často chodily bouřky. Úroda byla dobrá. Konec roku byl velmi studený.

Robotníci musí chodit robotovat daleko na panská pole. Svoji práci musí dělat po večerech a v neděli. Po vsích chodí mniši a chtějí, aby chodili do katolického kostela v Polné. Nikdo je neposlouchá, protože tady žádní katolíci nejsou. Lidé chodí každou neděli do Polné do bratrské modlitebny, kde se schází a poslouchají písmo z bible bratrské. Číst skoro nikdo neumí. 

 

 


Sepsal a upravil Jaroslav Dočekal

Na začátek stránky

Úvodní stránka


©1999-2005 WEBMASTER Jaroslav Dočekalhttp://mujweb.cz/www/jdocekal/docekal@waa.cz