Úvod.

Vážení spoluobčané. Přinášíme Vám poslední číslo našeho zpravodaje v roce 2003. Vydání tohoto čísla se poněkud opozdilo, za to se omlouváme a do budoucna se to pokusíme napravit. Uplynulé podzimní období, obvyklé svým vlhkým počasím, se zase tak mnoho v naší obci nestalo. Hasiči provedli, jako každý rok, výlov rybníka. Obecní úřad se věnoval obvyklé činnosti. Poprvé jsme přivítali nové občánky v Poděšíně, na rozdíl od minulých let, kdy probíhalo vítání občánků v Nížkově. Proběhla také plynofikace kulturního domu. Umožní se tak lepší využívání této budovy. Automatické temperování v zimních měsících zabrání zamrzání vody v kuchyni a na záchodě. Umožní se tím opravit tyto části domu, které jsou v dezolátním stavu. Poslední den v roce jsme mohli shlédnout první obecní ohňostroj.                                                                                                                J. Dočekal

Co v tomto čísle najdete:

Novinky................................................... 1

Obecní úřad............................................. 2

Počasí...................................................... 2

Obec......................................................... 3

Povídá se, že:.......................................... 4

Rodáci...................................................... 5

Obyvatelé v roce 2003........................... 6

Finance.................................................... 7

Mateřská škola........................................ 7

Kultura..................................................... 8

Sport...................................................... 10

Domy v Poděšíně................................. 12

Koňské příběhy..................................... 13

Kronika.................................................. 14

Obecní judo........................................... 15

Oznamovatel......................................... 16

Události.

-   9. 10.      Divizi začaly naše ženy vítězstvími, když porazily H. Brod a Žďas Žďár

-  17.10.      Proběhla veřejná obecní schůze za účasti asi 30-ti občanů.

-  25.10.      Hasiči provedli výlov obecního rybníka.

-  5.  11.      Sešel se sbor zástupců na provedení pozemkových úprav, dále ještě 24.11.

-  24.11.      Zahájena plynofikace kulturního domu, poprvé se topilo 22.1.2004

-  14.12.      V hostinci proběhla výroční schůze SDH Poděšín.

-  21.12.      Poprvé proběhlo vítání občánků do života v Poděšíně.

-  31.12.      Silvestrovské oslavy provázel poprvé i půlnoční obecní ohňostroj  ZJaroš,J.Dočekal

usnesení obecního zastupitelstva.

         Obecní zastupitelstvo projednalo:

86.     Úpravu rozpočtu, neinvestiční přijatá dotace na Referendum o přistoupení ČR do EU ve výši 4.300,-Kč.

87.              Úpravu rozpočtu, neinvestiční příspěvek Mateřské škole Poděšín ve výši 812.000,-Kč, jedná se o přímé náklady na mzdy.

         Obecní zastupitelstvo schvaluje: 

88.     Že půjčka FRB panu Stanislavu Enderlovi nebude vybrána v plné výši a zbytek bude jednorázově splacen. Úrok bude vypočítán jako poměrná část z vybrané částky.

89.     Dotaci 1.000,-Kč pro základní školu Nížkov, na zřízení koutku pro přespolní děti.

90.     Janu Slámovi Poděšín č.81 půjčku ve výši 100.000,-Kč na opravu vyhořelé kolny na slámu. Splátky 10.000,-Kč měsíčně, první splátka 15. dubna 2004, úrok 4%.

91.     Dodatek ke smlouvě mezi obcí Poděšín a firmou ODAS na navýšení poplatku za odvoz komunálního odpadu na rok 2004 na 47.100,-Kč.

         Obecní zastupitelstvo bere na vědomí:

92.     Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

93.     Výsledky a průběh veřejné schůze konané dne 17.10.2003 v kulturním domě.    Z. Jaroš

Září

Nejvyšší ranní teplota, dne 8.9., 20.9., a 23.9., byla +15°C; 7.9., 9.9., 21.9., a 22.9. +14°C;  10.9., +13°C; nejnižší ranní teplota, dne 25.9., byla +4°C; 3.9., +5°C; 26.9., +6°C; 15.9., a 27.9., +7°C; 16.9., +8°C; 17.9., a 18.9., +9°C; průměrná ranní teplota je +10,56°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 21.9., +26°C; 20.9., +25°C; 19.9., +23°C; 18.9., +21°C; 6.9., +20°C; 14.9., 15.9., a 16.9., +18°C; nejnižší večerní teplota, dne 2.9., +11°C; 13.9., 24.9., a 30.9., +12°C; 1.9., 11.9., 12.9.,  a 26.9., +13°C; 3.9., 4.9., 27.9., a 29.9., +14°C; průměrná večerní teplota je +16,23°C. Počet slunných dní 10, pršelo 6x, 25.9. byl první ranní přízemní mrazík a 26.9. foukal vítr. Od 14.9. do 22.9. slunečno.                               Z. Jaroš

Výlov.

Fond rozvoje bydlení.

Katalog.

Změna katastrálních hranic.

Návrh na změnu katastrální hranice mezi obcemi Poděšín – Sirákov, vychází z existence regulovaného vodního toku přitékajícího z jihu od Samotína, procházejícího přes obec Poděšín a odtékajícího jako Poděšínský potok směrem na Nížkov. Dosud byla platná katastrální hranice vedena v původní podobě, tj. po klikatém původním toku, který je však v terénu neznatelný. Tato hranice katastrálního území byla pod lesem (oblast je nazvaná peklo – louky) přesunuta na hranu regulovaného potoka na Sirákovské straně. Hranice opouští potok v místě, kde dnes jsou hranice luk, které obhospodařují zemědělská družstva Poděšín a Sirákov a jde téměř shodně po staré hranici až k silnici mezi Poděšínem a Sirákovem. Za silnicí jde po hraně melioračního kanálu na naší straně až k Poděšínskému potoku. Hranice potom kopíruje po celé délce Poděšínský potok po hraně na Sirákovské straně až k trojmezí mezi obcemi Poděšín – Sirákov – Nížkov. 

Změnu katastrálních hranic schválilo obecní zastupitelstvo Obce Poděšín 27.9.2002, Obce Sirákov 2.10.2002. Okresní úřad, referát vnitřních věcí vydal souhlas se změnou 21.11.2002.

Katastrální úřad Žďár nad Sázavou vydal rozhodnutí o změně katastrálních hranic 10.10.2003. Geometrický snímek změn je k nahlédnutí na obecním úřadě.                  Z. Jaroš

 3.

4.

Protože v Poděšíně nebyl vhodný taneční sál, dohodli jsme se mezi chlapci, že si postavíme taneční parket. Sehnali jsme si proto potřebná prkna, klády a jiný materiál a zhotovili trámový podklad a prkenné panely, které se na podklad pokládaly. Před konáním taneční zábavy jsme pokáceli překážející olše, připevnili panely na podklad a konali taneční zábavy na „Parketě v olšinách“. Po skončení taneční zábavy jsme panely rozdělali, složili a přikryli ochranou před deštěm a sluncem. Parket se osvědčil a několik let dobře sloužil. Později byl místo parketu postaven kulturní dům v němž se pořádají kulturní, sportovní akce a taneční zábavy dodnes.                                                                          Josef Jaroš, Praha, rodák z Poděšína č.1.

Pověst.

Pan Štěpán Blažek, z Jevíčka jehož rod pochází z Poděšína č.17, sehnal a poslal nám knížku od Emanuela Horkého „Z kraje Šimona kouzelníka – báje a pověsti“. V této knížce jsou i dvě pověsti z Poděšína, několik pověstí ze Záborné, Polné a okolí. Tyto pověsti chceme postupně zveřejňovat.

První pověst z Poděšína se jmenuje:

Začarovaná máselnice.

Domkařka J. byla dobrá hospodyně. Ale i taková pilná panímáma mívá někdy při své přičinlivosti chvíle nespokojenosti. To se i jí stalo. V sobotu, když poklidila v chlévě u dobytka, přichystala si máselnici do kuchyně, nalila do ní smetany a začala vrtět. Ať dělala co dělala, svrtět nemohla.

Její práci pozoroval pantáta ze světnice, a když viděl marné úsilí své ženy v její práci, povídá: „Dej smetanu do hrnce, já vytopím pekárnu, vezmu flintu a střelím do toho. Na kterou stranu bude smetana více šplíchat, od té strany máš máselnici začarovanou.“

Další návrh znaku a praporu obce Poděšín.

V současné době máme druhý návrh znaku a praporu obce Poděšín. Vychází z požadavku obecního zastupitelstva nepůlit heraldické znaky. Lilie se dá zaměnit, stromem z minulého návrhu. Co symboly ve znaku znamenají? Obecná heraldická figura kříž – křesťanský symbol. Obecná heraldická figura meč – hlavní zbraní rytířů, stejně tak symbol moci nad životem a smrtí, symbol spravedlnosti a práva. U nás především jde o vyplenění obce v roce 1318. Obecná heraldická figura lilie – je symbolem nevinnosti, čistého ušlechtilého smýšlení a panské čistoty. (rovněž ke vztahu k patronce poděšínské kaple). Obecná heraldická figura strom, v případě výměny se znakem lilie nebo v případě doplnění – obec měla v roce 1737 vlastní pečeť,  "strom stojící u statku". V současné době máme několik návrhů. 1. ponechat návrh jak vidíte. 2. ponechat návrh jak vidíte, ale vyměnit lilii stromem.  3. ponechat původní návrh, ale zmenšit strom i lilii, aby byla celá a ne půlená. Tyto dva znaky dát výš a pod ně dát meče a kříž. Další varianta je, jak nám píše jeden občan, místo lilie použít stylizovanou lipovou ratolest, která by mohla symbolizovat odvěkou příslušnost do Čech. Další návrhy, které vyplynou z jednání zveřejníme v dalších číslech zpravodaje.                                                                                                                Z. Jaroš

Vítání občánků.

V neděli 21. prosince proběhlo ve vyzdobené mateřské škole historicky první vítání občánků do života v Poděšíně. Členky SPOZ Marie Dobrovolná, Jindřiška Landová, Marie Jarošová a za obecní úřad Zdeněk Jaroš a Jaroslav Dočekal připravili program. A tak letos narozené děti Daniel Landa s rodiči Michaelou a Romanem, Marek Chvátal s maminkou Lucií a Lucie Poulová s rodiči Janou a Janem mohli v předsváteční čas přijít si poslechnout vystoupení dětí ze školky a převzít dárky od obecního úřadu. Celým programem provázela Marie Dobrovolná a účinkující děti Hana Musilová, Ivanka Řeháčková, Mirka Slámová, Jan a Vojtěch Enderlovi, které doprovázela na kytaru Anna Jágrová a zpěvem Anna Nejedlá.                                                                                 Z. Jaroš

Internetové stránky.

V těchto dnech probíhá úprava internetových stránek naší obce. Adresa je http://podesin.cz     Jak víte, stránky vznikly v roce 1999 a byly jako vůbec první na žďárském okrese (kromě dvou měst). Psalo se o ní také několikrát v místním tisku. V současné době již jak obsah, tak i grafická úprava nevyhovovala dnešním potřebám. Bude snaha, aby zde byly stále aktuální informace z naší obce. Zpravodaj vychází obvykle jednou za tři měsíce a zprávy již bývají zastaralé. Na internetu je možné zveřejňovat vše ihned. Problém je však čas, který se autorům často nedostává. Žádáme všechny, kteří se o tyto věci zajímají, aby podali náměty, jak naše stránky vylepšit a co zde zveřejňovat. Pokud by měl někdo zájem, zejména v řadách mládeže, pomáhat na tvorbě stránek, bude pomoc velice vítána. Pokud se podaří úpravu stránek včas provést, chtěli bychom je přihlásit do celostátní soutěže Zlatý erb, kde ve třech kategoriích soutěží obce, města a regiony o nejlepší internetové stránky. Počítadlo návštěv našich stránek ukazuje číslo 2989. Uzávěrka soutěže je 8.2.2004.        J. Dočekal

Letecký snímek.

Na obecním úřadě je k nahlédnutí letecký snímek obce Poděšín o velikosti 100x105cm. Tento letecký snímek máme nahraný také na cédečku. Kdo bude mít zájem, tak za režijní cenu mu ho vypálíme. Možno nahlásit kterémukoliv zástupci obce. Jedná se o dva snímky. Jeden zobrazuje pouze obec a druhý i téměř celý poděšínský katastr. Nejedná se o klasický letecký snímek, ale je poskládaný z mnoha snímků a výsledek je ten, že všechny objekty jsou v kolmém pohledu. Může tak sloužit i jako mapa. Snímky byly pořízeny v červnu 2003.                                                              J.Dočekal, Z.Jaroš

Fotbal.

10. srpna se uskutečnil turnaj v malé kopané v Petrovicích. Hrací systém byl jednoduchý: třicet dva týmů se rozdělilo do skupin po čtyřech z nichž první dva postupovali dál. Brojlers Poděšín byl vylosován do skupiny G. Kromě nás zde byli : Inter Čučice - neznámý tým, který před třemi lety vyhrál tento turnaj, Nová Ves – tvoří ho hráči, kteří hrají závodně fotbal a Sona Žďár nad Sázavou, která se drží na špici 2. žďárské ligy.

První zápas jsme rozehráli se Sonou. Ta nás nepřekvapila a porazila nás 3:1. Druhý zápas s Novou Vsí jsme rozehráli velice dobře, ale vedení 2:0 jsme neudrželi a nakonec jsme remizovali 3:3. Třetí a zároveň poslední zápas se hrál s Čučicemi, kde jsme opět těsné vedení 2:1 neudrželi a remizovali 2:2.

Na tomto turnaji bylo 32 týmů a Brojlers Poděšín obsadil 24. místo.

Za náš tým nastoupili tito hráči : Bláha František, Flesar Lukáš, Flesar Milan, Flesar Vladislav, Koumar David, Koumar Jan, Nejedlý David, Sobotka Milan a Šorf Michal. 

                                                                                                                               J. Koumar

Stolní tenis.

Divize ženy: Jak je vidět podle tabulky, tak naše ženy se mezi okresními městy neztratily.

OP 1. třídy:

V sobotu 20. prosince proběhly v Ostrově nad Oslavou přebory mužů a žen okresu Žďár nad Sázavou. Za náš oddíl se přeborů účastnili muži František Bláha a Petr Jaroš, za ženy Jana Štikarová a Jitka Landová. V soutěži mužů, kde byla největší konkurence 48 hráčů skončil František Bláha na pěkném 7. místě. Toto je zatím nejlepší umístění našeho hráče v soutěži mužů. Na své cestě za tímto životním úspěchem musel porazit dva hráče hrající krajský přebor a v boji o 7 příčku dokonce hráče hrajícího 3. ligu. Jana Štikarová hrající v mužích skončila na 17. místě. Turnaj vůbec nevyšel Petru Jarošovi, který obsadil až 25. místo. V soutěži žen byla již tradičně slabší účast a tak naše děvčata přivezla zásluhou Jany Štikarové 2. místo a Jitky Landové 3. místo. Zajímavě se vyvíjely čtyřhry. Ve smíšené čtyřhře se teoreticky měly naše dvojice střetnout o 3. místo, ale nakonec obě postoupily do finále. Na prvním místě skončila dvojice Jana Štikarová a Petr Jaroš a druzí Jitka Landová a František Bláha. Ve čtyřhře mužů měla naše dvojice František Bláha a Petr Jaroš těžký los a nakonec z toho bylo krásné 3. místo, když na své pouti za tímto umístěním porazili dvě dvojice hrající krajský přebor a divizní dvojici Hájek – Halamka. Nakonec prohráli (již popáté za sebou) s vítězem soutěže. V celkovém hodnocení přeboru jsme skončili na druhém místě, když jsme získali jedno první místo, dvě druhá a dvě třetí místa. Před námi skončil Solex Hamry n.S. s nedostižným Františkem Kantou, ale Žďas Žďár největší oddíl měl jen tři třetí místa a byl za námi.                                                                                                                          Z.Jaroš

Na vojně také u koní. – část 1.

V roce 1947 na jaře byl náš ročník u odvodu a na vojnu jsme byli povoláni 1. října, do Českých Budějovic. Na nádraží nás třídili, neb na povolávacím rozkaze nebylo napsáno k jakému útvaru máme narukovat. Byli tam pěší, ženisté, letci, dělostřelci a spojaři. Nám naložili kufříky na velký vůz, do kterého byli zapřaženi koně, věděli jsme proto, že budeme vojákovat u koní a byla to spojovací baterie, jízdní.

Když jsme byli na vojně druhý týden, přišel na naší světnici pan rotmistr a ptal se nás, jestli by některý vojín s ním mohl jeti na Šumavu pro koně. Já jsem se přihlásil jako jediný z nováčků. Druhý den nás odvezli autem do Otic, kde jsme přenocovali. Další den nás zavedli do stáje, kde bylo jedenáct koní, které jsme měli převést do kasáren Čtyři Dvory u Českých Budějovic. Já jsem si vybral pod sedlo pěkného ryzáka a na ruku hnědku. Bylo tam málo sedel, mě se však podařilo poslední uzmouti. Ryzáka jsem nasedlal a hnědku přivedl k němu a dali jsme se na cestu. Bylo nádherné podzimní počasí, cesta pro mě byla pěkný požitek. V Českém Krumlově jsme koně nakrmili a napojili a pokračovali v cestě. Vrátili jsme se až pozdě večer. Byl to můj první cestovní pochod na koních. Celé tělo mě bolelo, hlavně zadeček. První měsíc jsme se učili různé způsoby spojení, hlavně Morseovu abecedu, ale koně jsme již přitom ošetřovali a učili jsme se na nich jezdit. Toto bylo hlavní naše poslání. Stáj jsme měli novou, jen na jednu stranu a velice úzkou. Bylo v ní ustájeno třicet koní, téměř většina jezdeckých. Někteří však byli pokažení, nejvíce kobylka Zona, tmavá hnědka a Záře, barvy bílé. Na Zonu stačilo ukázat a již vyhazovala zadečkem, což se některým vojákům velice líbilo a často ji tímto dráždili. Při napájení se nesměla voda ve vědru zablýskat od světla. Ihned zpřetrhala stájovou ohlávku a utíkala pryč. Záře zase byla nebezpečná při čištění. Ve stáji musela být stálá služba a starat se hlavně o čistku. Protože stání pod koňmi bylo z hlíny, bylo často pod koňmi mokro. Na podestlání měli jen dvě kila slámy a touto se dokrmovali. Měli totiž denně jen čtyři kila melasy a čtyři kila sena. Větším koním toto nestačilo, naučili se slámu předníma nohama přisunovat kupředu. Při nasypání melasy se muselo u koní stát a držet je za ohlávky, aby nic ze žlábku nespadlo na zem, zvláště, když byli koně obtěžováni mouchami. Ve stáji se celou noc svítilo, mnoho klidu proto neměli. Také vlaky, které jezdily za stájí je velmi rušily. Jezdit na koních jsme se učili na otevřené jízdárně, kde byl navezen písek. Zpočátku byl výcvik zaměřen hlavně na udržení rovnováhy. Rozkaz většinou zněl: uzle na otěžích, kdy byl kůň bez vedení, nohy ze třmenů a cvičit různé náklony. Nejveseleji bylo, když jsme měli položit hlavu na záď koně. Málokterý oř zůstal klidný. Většina koní se rozběhla a začala vyskakovat. Většina vojáků popadala a koně volně pobíhali po jízdárně.                                                                                                  B. Dočekal

1. světová válka

Palas Josef č.6, rukoval roku 1915 ve stáří 27 roků. Bojoval na ruské frontě u zákopníků, tehdejší název „sapír batalion“. Vrátil se domů před převratem.

Flesar Alois č.7, byl odveden ve věku 18 let a rukoval dne 15.11.1915 do Kutné Hory, odkud byl transportován do Vídně ke 4. pluku. Bojoval na ruské frontě a padl 8.6.1916 mezi Luckem a Sokolem.

Flesar Josef č.7, rukoval 31.1.1917 do Kutné Hory, kde byl až do 25.4.1917 v nemocnici. Od toho dne byl vyžádán k rolnickým pracím až do převratu.

Bláha Josef č.8, byl odveden 1916. Byl 7 měsíců v nemocnici v Čáslavi a pak propuštěn domů ze zdravotních důvodů.

Dům č.9, zde nikdo nešel do války, protože zde  bydlely pouze vdova s dcerou

Flesar Bohumil č.10, byl bankovním úředníkem v Semilech. Byl jednoroční dobrovolník. Jako fenrich bojoval na ruské frontě a padl v roce 1915.

Flesar Rudolf č.10, rukoval hned při mobilizaci ve stáří 27 roků. Byl na Italské frontě u dělostřeleckého pluku. Domu se vrátil v roce 1918.

Rosecký Martin č.11, rukoval 5.5.1915 ve stáří 40 let a sloužil u 12. střeleckého pluku v Čáslavi. Později byl tento pluk přeložen do Velké Kamiže v Maďarsku. Bojoval na Srbské frontě a byl přítomen, když Rakušané dobyli Bělehrad. Jako samostatný hospodář byl vymožen z vojny dne 10.10.1917 a již do války nešel.

Šimek Vojtěch č.12, byl odveden v červnu 1915 ve stáří 38 roků k 12. domobraneckému pluku v Litoměřicích. Bojoval na Ruské frontě blízko Kolků a tam byl zajat 8.6.1916. v zajetí pracoval u hospodáře. Domů se vrátil v srpnu 1918.

Stránský František č.13, rukoval hned při mobilizaci ve stáří 31 roků k dělostřeleckému pluku č.41 v Solnohradě. Bojoval na Ruské frontě a dne 9.9.1914 byl zajat u Tomášova. Šest měsíců byl v zajateckém táboře v Krasnojarsku a v Omsku na Sibiři. Šest měsíců byl na vesnici, tři roky v uhelných dolech v Omské gubernii a dva roky v Československé legii v Irkutsku a Vladivostoku. Domů se vrátil 9.10.1920.

Šimek Jan č.14, narukoval hned při mobilizaci ve stáří 41 roků. bojoval na Srbské frontě a začátkem září 1914 byl zajat a v zajetí onemocněl na tyfus a zemřel 15.1.1915 v Kruševači v Srbsku. V čísle 14 byl v nájmu.

Doležal Václav č.15, narukoval hned při mobilizaci ve stáří 22 roků. sloužil u 231. pěšího pluku a bojoval na ruské frontě u Tomašova. Při ústupu se sám střelil do ruky, jelikož na počátku války se myslelo, že kdo je již raněn, že ho už Rakousko nebude potřebovat. Byl to omyl. Vojáků ubývalo a proto po vyléčení zase každý musel znovu na frontu. To se někdy opakovalo vícekrát. Po vyléčení byl poslán na srbskou frontu a když Itálie vypověděla válku, tak ihned odjel na frontu italskou ke Gorici, později do Korutan, potom na ruskou frontu. Z ní dostal dovolenou a jako nemocný na revmatismus se léčil v Kutné Hoře. Po uzdravení opět jel na italskou frontu. Tam byl u řeky Piavy. Československé hlídky jej upozornili, že by mohl do italského zajetí. Bylo dohodnuto, kdy si pro ostatní Čechy přijdou. Na začátku května při smluvené Italské střelbě byl zajat. Do italské legie vstoupil 8.6.1918. bojoval na Dos Altu. Po návratu do vlasti dne 28.10.1919 bojoval na Těšínsku s Poláky a naposled na Slovensku roku 1921 s maďarskými bolševiky.  

Oznámení.

Oznamujeme občanům, že byl v „Háječku“  uveden do provozu kulturní stánek Brloh. V uvedeném kulturním zařízení lze bezplatně absolvovat tyto kurzy a školení:

-jak ve společenské konverzaci užívat titulů vole, blbče, debile, ču…

-jak topit v dřevěné chaloupce, aniž by vyhořela

-jak přeměnit vnitřní uspořádání místnosti v kutloch

-jak kutloch hájit proti zablešení

-jak přejít od čmoudění ke kouření (praktický nácvik)

Ztráty a nálezy.

Chaloupka.

Na hřišti malá chaloupka stojí, sama se tam bojí

Protože starosta dobré srdce má, nájemníka – Brandeburáka ji vyhledá

Tělovýchova ráda je, protože každá korunka dobrá je

Avšak co to, plány se nám hatí, Brandeburk neplatí a pak se ztratí

Ale to nám nevadí, obecní pokladna to zaplatí

Co teď dělat – však už víme – chaloupku sami uklidíme

A potom – co by, jiný bradeburáček bude tady.                                F. Landa

Poděkování.

Vyzvání.

Vyzvání - odpověď.

Nevím, zda je Nížkov před bankrotem, ale vzhledem k tomu, že vedení školy upozorňovalo na nemožnost žádat od OÚ Nížkov další finance do konce kalendářního roku, rozhodla jsem se bez vědomí ředitele hledat pomoc ve své obci. Teprve po kladné odezvě v Poděšíně jsem se ve škole svěřila. Koberec o rozměrech 3 krát 6 m stál přes 3 000,- Kč. Ještě jednou velice děkuji za příspěvek poskytnutý OÚ Poděšín, ale zbytek zřejmě stejně zafinancoval zřizovatel, tedy OÚ Nížkov.                                                                                M. Dobrovolná

Odstraňování keřů.

Autobus.

Záborná také.

V minulém čísle Zpravodaje obce Poděšín mně nějakým nedopatřením vypadl v článku „Požár“ sbor dobrovolných hasičů ze sousední Záborné. Tento sbor se též aktivně účastnil zásahu. Za opomenutí se jim omlouvám.                       Z.Jaroš

¨Zpravodaj 4/2003  ¨vydává obec Poděšín 

¨texty připravili: Zdeněk Jaroš, Jaroslav Dočekal, Bohumil Dočekal, Josef Jaroš, František Landa,Marie Jarošová,Jan Koumar,M. Dobrovolná

¨fotografie: Jaroslav Dočekal, Zdeněk Jaroš ml

¨grafická úprava: Jaroslav Dočekal    ¨recenze: Marie Dobrovolná

¨tisk a distribuce: Zdeněk Jaroš    ¨náklad: 160 výtisků  ¨pro občany dodáván zdarma