Zpra2005_03 Stažení souboru ve MS Wordu

 

 

 

 

 

CNW:Counter  od 4.10.2005

ZPRAVODAJ  

Ročník 9         obce Poděšín         č. 3/2005
 

Novinky.                                     

 

Úvod. Vážení občané.         Léto je za námi. Sluníčka jsme si užili střídavě, letos bylo hodně dní špatné počasí. Obecní referendum o tom, zda má pokračovat vycházení Zpravodaje dopadlo jednoznačně pro ano. Odpůrci našeho plátku dostali jasnou odpověď většiny našich spoluobčanů. Pro mírné zpoždění vydání tohoto čísla z důvodu nejistoty o budoucnost Zpravodaje, se nahromadilo množství informací a toto číslo má proto rekordních 20 stran. Zloděj z prodejny byl dopaden. Má na svědomí celou řadu prodejen v okolí. V obci byl uveden do provozu nový obecní rozhlas, hasiči zahájili opravu klubovny na hřišti, byla dokončena oprava knihovny, opravena voda v mateřské škole, zemědělské družstvo pokračuje se stavbou nového vepřína.                                                                     J.Dočekal

 

Co v tomto čísle najdete:

                                                                          


Stavba vepřína ZDV Poděšín.

Novinky. 1

Obecní úřad. 2

Obec. 3

Stavby. 5

Počasí. 5

Obecní rozpočet 2005 - výdaje. 6

Kronika. 7

Cestománie – Jak je v Egyptě. 8

Kultura. 12

Diskuze. 14

Historie. 17

Koňské příběhy. 20

Oznamovatel. 20

                   

Události.

- 26.5.                   Obecní úřad zahájil celkovou rekonstrukci obecního rozhlasu.

- 03.6.                   Do rána byla opět vykradena prodejna Jednoty v Poděšíně.

- 05.6.                   Bylo v Nížkově „U Vytlačilů“ otevřeno malé muzeum.

- 05.6.                   Začala rekonstrukce obecní knihovny.

- 24.6.                   Bylo zahájeno referendum, zda nadále vydávat Zpravodaj obce.

- 25.6.                   Byla zbouraná tolik diskutovaná bouda v Háječku.

- 27.6.                   Havárie vodovodu na trase Samotín – vodojem.                              

- 30.6.                   Narodil se Chvátal Jan č.p. 32

- 05.7.                   Narodila se Enderlová Michaela č.p. 69

- 28.8.                   Narodil se Poul Jan č.p. 34

- 01.9.                   Zahájen školní rok (prvňáčci Jan Enderle a Miroslava Slámová)

- 07.9.                   Parlament ČR schválil návrh znaku a vlajky obce Poděšín                           Z. Jaroš

 

Obecní úřad.                                      

Usnesení zastupitelstva obce:

Zastupitelstvo obce bere na vědomí:

202. Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

203. Kontrolu, kterou provedla Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, územní pracoviště Žďár nad Sázavou, Tyršova 3, na provoz vodovodu v obci Poděšín.

Zastupitelstvo obce schvaluje: 

204. Smlouvu o smlouvě budoucí mezi obcí Poděšín a ZDV Poděšín na pronájem obecních pozemků po pozemkové úpravě.

205. Dodatek č.1, ke smlouvě o nájmu zemědělských pozemků mezi obcí Poděšín a ZDV Poděšín, ve které je navrženo nájemné za 1 ha pozemků na 1.000,- Kč za rok.

206. Licenční smlouvu mezi obcí Poděšín a OSA – Ochranný svaz autorský, 160 56 Praha 6, Bubeneč, Čs. armády 20, na veřejné provozování hudebních děl za 571,-Kč na rok.

207. Smlouvu darovací č.1/2005, mezi Tělovýchovnou Jednotou Poděšín jako dárcem a Obcí Poděšín jako obdarovaným. Předmětem smlouvy je bezúplatný převod budovy klubovny Tělovýchovné jednoty Poděšín č.95, která je na obecním pozemku p.č. 100.

208. Provozní řád na provozování vodovodu v obci Poděšín, který vypracovalo zastupitelstvo obce. 

209. Opravu knihovny přes Grantový program Kraje vysočina „Líbí se nám v knihovně“. Byla podána žádost na opravu za 70.000,-Kč a dotační žádost na 49.000,-Kč. Minimálně 30% musí uhradit obec Poděšín.

210. Zveřejnit v obecním zpravodaji dlužníky, kteří dluží obci Poděšín jakoukoli finanční částku.

211. Zbourat dřevěnou boudu u obecního lesa p.č. 976/1 a 975/2  zvaného „Háječek“. Důvod: Zmíněná lokalita přitahuje mládež, která zde dělá i po domluvách nepořádek.

212. Cenovou vyhlášku na zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu od 1.1. 2005 o 100,-Kč za jednu osobu za rok. To je 1. až 2. osoba bude platit 350,-Kč na osobu za rok, 3. až 4. osoba bude platit 300,-Kč na osobu za rok a 5. a další osoba bude platit 250,-Kč na osobu za rok

Zastupitelstvo obce projednalo:

213. Návrh na skácení stromů po obci pro výstavbu chodníku a stromů napadených hnilobou a rozhodlo takto:

        Janu Šimkovi č.80, povoluje skátit olše u Jágrových pro výstavbu obecní cesty.

        Zdeňku Šimkovi č.68, povoluje skátit lípu u č.23 pro plánovanou výstavbu obecního chodníku..

        Zdenku Sobotkovi č.21, povoluje skátit lípu u silnice k Nížkovu pro velkou hnilobu.

        Pavlu Jágrovi č.89, povoluje skátit jasan u svého domu pro velkou hnilobu.

        Milanu Koumarovi č.78, povoluje skátit lípu pro velkou hnilobu.                  

  Zastupitelstvo obce bere na vědomí:

214. Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

Zastupitelstvo obce schvaluje: 

215. Koupit zemědělský pozemek PK 320 o výměře 13.118 m2 v kú. Poděšín za 85.267,-Kč to je 6,50Kč za m2. Odhadní cena tohoto pozemku je 84.700,-Kč   

216. Nájemní smlouvu mezi obcí Poděšín a Sborem dobrovolných hasičů Poděšín na pronájem stavby č.95, která je na parcele st. 100 o výměře 83 m2, za  500,-Kč za kalendářní rok a bezplatné užívání parcely 150/2 ostatní plocha o výměře 2480 m2,

217. Schvaluje žádost o poskytnutí místnosti „kotelny“, která bude přestavěna na klubovnu, v kulturním domě pro dospívající mládež, za smlouvou daných podmínek.

218. Vyhlásit obecní referendum, zda vydávat Zpravodaj obce Poděšín. Zpravodaj bude vydáván jen tehdy, bude-li souhlasit naprostá většina občanů obce nad 15 let.

219. Vybudovat parčík pro matky a malé děti v lokalitě „Na školní zahradě“.

220. Dodatek smlouvy č. 1/2005 mezi obcí Poděšín a městem Přibyslav,  ke smlouvě o podmínkách ukládání odpadu na skládce Přibyslav v k.ú. Ronov, který se týká změny fakturace za uložení odpadu od 1.5.2005.

221. Opravu části vodovodu v Mateřské škole Poděšín. Jedná se o vybudování nové vody v umývárně a na toaletách. 

222. Přestavbu klubovny pro Sbor dobrovolných hasičů. Práci si vykoná SDH zdarma.

Zastupitelstvo obce projednalo:

223. Závěrečný účet obce Poděšín za rok 2004, který byl řádně vyvěšen od 8. do 24. června 2005. Závěrečný účet obce Poděšín za rok 2004 byl schválen bez výhrad.

224. Přezkoumání hospodaření obce, které bylo řádně vyvěšeno od 8. do 24. června 2005 a schválilo ho bez výhrad a přijalo tato opatření:

       a). Zařadí do evidence oceněný majetek ve výši 57.540,-Kč, dle znaleckého posudku o ceně nemovitosti – kaplička. Termín 30.6.2005.

       b). Bude provádět důsledně úpravy rozpočtu dle skutečných cenových položek podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění. Termín 30.6.2005.

       c). Zavede vnitřní kontrolní systém ve veřejné správě podle § 25 – 27 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Termín 30.6.2005                                                          Z. Jaroš  

 

Stav financí k 31.6. 2005:

 


- pokladna:                    33 805,00   

- bankovní účet:                 892 075,84    

 

- term. vklad:                   1 148 423,39 

  Celkem:                        2 074 304,23                                                                                  J. Dočekal.

 

 

Obec.                                      

 

 

 

Hlasování.

Obecní hlasování o tom, zda vydávat Zpravodaj obce Poděšín. Bylo rozdáno celkem 209 hlasovacích lístků občanům obce Poděšín starších 15-ti let. Aby se zpravodaj vydával, muselo být odevzdáno 105 kladných lístků. Jak hlasování dopadlo ukazuje následná tabulka, ze které vyplývá, že Zpravodaj se bude i nadále minimálně do příštích voleb vydávat. (listopad 2006)

Hlasování  

Pro Zpravodaj

Proti Zpravodaji

Neodevzdáno

Obecní úřad

125

4

 

Poštovní schránka

16

0

 

Celkem

141 (67,46%)

4 (1,91%)

64 (30,62%)

Jak je vidět, ne všichni občané chtějí, aby se Zpravodaj vydával, proto kdo o něj nemá zájem může to nahlásit kterémukoliv zastupiteli a bude vyškrtnut ze seznamu roznášky.

                                                                                                                                  Z. Jaroš

 

 

 


Klubovna. Tělovýchovná Jednota Poděšín převedla dne 29. dubna 2005 darovací smlouvou č.1/2005 obci Poděšín budovu klubovny Tělovýchovné jednoty Poděšín č.95, která je na obecním pozemku p.č. 100. Převod budovy byl bezúplatný. Obecní úřad společně se Sborem dobrovolných hasičů provede opravu zmíněné budovy. Po opravě bude budova sloužit hasičům, kteří ji dostanou do pronájmu. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo, že TJ po zrušení oddílů volejbalu a šachu zmíněnou budovu nepotřebuje ke své činnosti a naopak Sbor dobrovolných hasičů již několik roků o klubovnu usiloval.                          Z. Jaroš

 

 

 


Cena odpadu. Proč Obecní úřad zdražil poplatky za odpad? Nejprve několik čísel. V roce 2004 bylo za odpad vybráno od občanů a firem 54 680,- Kč. Firmě ODAS bylo zaplaceno za běžný a nebezpečný odpad zaplaceno 71 057,-. Obec tedy dotovala přes 16 tisíc korun. Obdobně tak bylo i předchozí roky. Kromě toho obec zaplatila za nové kontejnery 29 155,- Kč. Městu Přibyslav jsme za uskladnění odpadu dosud neplatili nic, protože jsme měli předplaceno na 10 let dopředu. To loni skončilo a v letošním roce jsme tedy ještě začali platit navíc za uložení odpadu. Navíc se Město Přibyslav stalo v letošním roce plátcem DPH a tím cena vzrostla o dalších 19 %. Odhadem letos zaplatíme za odpad o 50 tisíc více. Proto se Obecní úřad rozhodl zvýšit cenu za odpad o 100,- Kč od každého občana. Cena byla původně 250 korun za první dva občany v rodině, 200 korun za další dva a 150 korun za každého dalšího. Nyní po zdražení je to 350, 300 a 250. Cena za odpad vybíraná od chalupářů se zvedla ze 420,- na 600,- Kč a od firem ze 700,- na 1 000,- Kč. Není to bohužel poslední zdražení. Abychom alespoň částečně pokryli zvýšené náklady, plánujeme příští rok zdražit o dalších 100 korun na každého občana. Pro úplnost – letos bylo vybráno za odpad 88 200,- korun. Je to tedy oproti předpokládaným letošním nákladům 120 000,- pořád málo. Zdražením příští rok se dostaneme na příjem asi 116 000 a opět se přiblížíme k výdajům, které se ovšem mezitím, jako každý rok, opět zvýší.   J. Dočekal


 

Řidičské průkazy. Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích v zákonu č.229/2005 Sb.  Řidičské průkazy vydané:

a). od 1. 7. 1964 do 31. 12. 1993 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. 12. 2007.

b). od 1. 1. 1994 do 31. 12. 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. 12. 2010.

c). od 1. 1. 2001 do 30. 4. 2004 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. 12. 2013.       Z. Jaroš

 

Dotace. Po neúspěšné žádosti o dotaci na knihovnu se druhé naší žádosti dařilo o mnohem více. Žádali jsme z fondu rozvoje venkova o podporu 150.000,-Kč na opravu obecních komunikací. Naše žádost byla kladně vyřízena a tak obec přece jen nějaké peníze navíc obdržela.                                                                                                                                 Z. Jaroš

 

Pozemky. Obecní úřad koupil 5. srpna zemědělský pozemek o výměře 13.118 m2, za 6,50Kč za m2, to je za 85.267,-Kč. Cena pozemku byla odhadnuta znalcem za 84.700Kč. Žádáme občany, kteří mají zájem prodat za výhodné ceny svůj pozemek, nebo jeho část, aby to nahlásili na obecním úřadě. OÚ tyto pozemky použije na stavební místa.                 Z. Jaroš

 

Čísla popisná. Podle zákona musí být každý dům viditelně označený číslem popisným. Čísla přiděluje příslušný obecní úřad. U nás v Poděšíně jsou z větší části domy číslem označeny. Obecní úřad bude na své domy objednávat nová čísla, proto kdo má zájem také o nové číslo, tak to nahlaste na OÚ, který Vám nové číslo za prodejní poplatek zajistí.                                                                                                                                                 Z. Jaroš

 

 

Stavby.                                     

 

Oprava rozhlasu.

Ve čtvrtek 26. května byla zahájena celková rekonstrukce obecního rozhlasu. Rekonstrukci prováděla firma Radek Pikl, Akátová 769, 537 01 Chrudim a vyměnila zastaralou ústřednu za novou, natáhla nové vedení a dala téměř všechny nové amplióny. Ve středu 1. června byl zahájen zkušební provoz. Plánovaná cena dle smlouvy byla 98.220,-Kč a podařila se snížit na 92.131,-Kč.                                                                                                                   Z. Jaroš

 

Knihovna.

Dne 6. června byla zahájena celková rekonstrukce obecní knihovny. Grantovou podporu ve výši 49.000,-Kč., obec nakonec o půl bodu nedostala a tak se o ni pokusíme i v příštím roce (podpora byla vypsána na vybavení: regály, stoly atd.). Knihovna byla nejprve okopána, omítnuta asanační omítkou, dále byly sníženy stropy, položena nová dlažba a na závěr byla knihovna obílena a uklizena. Do takto opravené knihovny byly nainstalovány nové regály na knihy. Knihovník Jaromír Jágr se těší v nové knihovně na vaši návštěvu každou sobotu od 19. listopadu v době od 17.30 – 19.00 hodin. Náklady na opravu byly 48.722,- Kč  Z. Jaroš

 

Oprava školky. Dne 9. července byla o letních prázdninách zahájena oprava Mateřské školy. Nejprve byla zrušena a potom udělána nová voda v obou umývárnách a na toaletách. Dále nově obložena dětská umývárna, do které byla namontována 4 nová umyvadla. V průběhu oprav  byly také vybíleny kancelář, obě umývárny, dětské i učitelské toalety a šatna, která se musela nejdříve opravit asanační omítkou. Celkové náklady na opravu byly 19.064,-Kč.                                                                                                                    Z. Jaroš

 

Počasí.                                     

 

Duben. Nejvyšší ranní teplota, dne 17., byla +11°C; 7., 16., 18., 27., a 30. +10°C; 14., 15., 25., a 26. +9°C; 6., 8., 13., 19., a 20. +8°C; nejnižší ranní teplota, dne 22. byla -3°C; 21., -2°C; 1., -1°C; 23., 0°C; 2., 10., +2°C; 3., +3°C; průměrná ranní teplota byla +5,93°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 30., +21°C; 14., 24., a 29., +16°C; 6., 7., 15., 16., 17., 18., 19., 23., 27., a 28., +15°C; 4., 13., 25., a 26., +14°C; nejnižší večerní teplota, dne 9.4., +5°C; 10., a 21., +6°C; 20., +7°C; 2., +9°C; 8., +10°C; 1., a 5., +11°C; průměrná večerní teplota byla +12,96°C. Počet slunných dní 8, počet dní, kdy pršelo 4, 1x foukal vítr a 1 den byla ranní mlha. Jednoduše napsáno „Počasí bylo jako na houpačce.“

 

Květen. Nejvyšší ranní teplota, dne 30., byla +18°C; 29., +16°C; 3., +15°C; 23., +14°C; 4., 22., a 28., +13°C; 2., 15., 16., a 17., +12°C; 1., 24., 26., 27., a 31., +11°C; nejnižší ranní teplota, dne 11., byla 0°C; 13., +2°C; 12., +3°C; 14., a 20.,+4°C; 7., 8., 9., a 10., +5°C; 19., +7°C; 6., 21., +8°C;18., a 25., +9°C; průměrná ranní teplota byla +9,32°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 28., +30°C; 29., +29°C; 25., +28°C; 2., a 26., +26°C; 21., +24°C; 22., a 25., +22°C; 1., 20.,23., a 30., +20°C; nejnižší večerní teplota, dne 6., a 18., +8°C; 9., +9°C; 11., +10°C; 5., 7., 8., a 10., +11°C; 12., +12°C; průměrná večerní teplota byla +17,64°C, což je o 3°C tepleji než v loňském roce. Počet slunných dní 13, počet dní kdy pršelo 8, 2x foukal vítr, 1x padaly kroupy a 2x byla bouřka.Druhá dekáda byla chladnější, zato první a hlavně třetí dekáda byla teplá. Poslední den v měsíci přišlo ochlazení.

 

Červen. Nejvyšší ranní teplota, dne 16., 18., 26., 28., a 30., byla +17°C; 15., 20., 22., 25., a 29., +16°C; 14., 19., 23., a 27., +15°C; 4., a 24., +14°C; nejnižší ranní teplota, dne 9., byla +5°C; 8., a 10., +6°C; 2., 7., a 13., +9°C; 1., 6., a 11., +10°C; 12., a 17., +11°C; průměrná ranní teplota byla +12,8°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 25., +32°C; 24., +28°C; 21., a 28., +27°C; 20., 27., a 29., +26°C; 16., a 22., +25°C; 17., a 19., +24°C; nejnižší večerní teplota, dne 7., a 8., +10°C; 9., +12°C; 10., a 11., +16°C; 1., a 5., +17°C; 12., +18°C; 1., +17°C; průměrná večerní teplota byla +21,56°C. Počet slunných dní 12, vítr foukal 3 dny, 10 dní pršelo, z toho 3x byl déšť večer a 2x v noci. První polovina měsíce chladnější a mokřejší. Druhá polovina slunečno a teplo.                                                     Z. Jaroš

 

 

 

Internet.

Na internetových stránkách obce www.podesin.cz byl uveden kompletní seznam knih v naší knihovně, čítající 1.428 položek. Seznam sepsala Petra Šorfová a my ji za to děkujeme. Seznam obsahuje Jméno autora a Název knihy.                                                    J. Dočekal

 

 

Obecní rozpočet 2005 - výdaje.

           

                                                                                                                                J.Dočekal

Kronika.                                      

 

1. světová válka - pokračování

 

Šurnický Vojtěch č.53, rukoval hned při mobilizaci. Jelikož pracoval v Tyrolích, sloužil u 4. pluku císařských myslivců. Bojoval na ruské frontě až do srpna 1915, potom na italské frontě až do konce války. Byl telefonistou u štábu u Rovereta, na Sedmi Obcích, Assiaga, Dos Alto a byl svědkem oběšení legionáře Čápa a později 4 jiných u Arca.

 

Šurnický Eman č. 53, rukoval při mobilizaci k 21. pěšímu pluku. Roku 1915 přišel do ruského zajetí a domů se vrátil 1918.

 

Šurnický Václav č.53, rukoval hned při mobilizaci k 21. pěšímu pluku. Na ruské frontě byl zajat a vstoupil do legií k pluku1 Mistra Jana Husa hned, jak se zakládal, domů se vrátil 1920.

 

Dobrovolný Josef č.54, rukoval hned při mobilizaci ve stáří 39 roků. Bojoval na ruské frontě a u Sokalů padl dne 18.7.1915.

 

Rosecký Karel č.55, (otec), narukoval hned při mobilizaci ve stáří 39 roků. sloužil u 21. pěšího pluku. Pracoval v pevnosti Přemyšlu a později bojoval na rumunské frontě. Tam padl 19.10.1916 na Monte Murgazul.

 

Rosecký Karel č.55, (syn), narukoval 20.5.1915 jako 18 letý. Výcvik prodělal u 21. pěšího pluku a bojoval na italské frontě. Byl zajat dne 15.10.1918 poblíž města Gorice. Sloužil u čs. Italské domobrany. Domů se vrátil 10.5.1919.

 

Košák Antonín č.55, bojoval na italské frontě a tam zajat.

 

 

 

Přehled o vojácích ve „Světové“ válce.

Celkem bylo povoláno 80 vojáků. Aktivní v době mobilizace byli 3. Hned při mobilizaci rukovalo 20. Invalidů bylo 6.

 

 

 

Zajati byli tito:

V Rusku: Vojtěch Šimek č.12, František Stránský č. 13, Václav Sláma č.29 (legionář), Josef Pařík č.35, František Musil č.38, Stanislav Chvátal č.47, František Šmiraus č.50, Josef Rychtecký č.52, Eman Šurnický č.53, Václav Šurnický č.53 (legionář). 

V Itálii: Adolf Jaroš č.1, Josef Stehlík č.3, Václav Doležal č.15 (legionář), † Josef Doležal č.15, Josef Kašpárek č.18, Adolf Sláma č.28, Josef Stehlík č.36 (legionář), Karel Rosecký č.55, Antonín Košák č.55.

V Srbsku: † Jan Šimek č.14.

 

 

 

Padlí a zemřelí následkem válečných útrap.

Bedřich Jaroš č.1, † následkem duševní choroby 26.5.1931, Alois Flesar č.7, † padl 8.6.1916 na Ruské frontě, Bohumil Flesar č.10, †  padl 1915 na Ruské frontě, Jan Šimek č.14, † zemřel na tyfus v zajetí, Josef Doležal č.15, † zemřel na úplavici v zajetí, Josef Rosecký č.19, † padl 3.9.1915 na Ruské frontě, Jan Sláma č.29, † následkem zranění 2.5.1915, Josef Sláma č.29, † 1918, Alois Chvátal č.47, † 1919 doma následkem války,Josef Chvátal č.47, † padl 1914 na Ruské frontě,  Jan Šimek č.48, † 1920  doma následkem války, František Enderle č.49, † 22.2.1922, Josef Stránský č.51, † padl 21.10.1916 na Ruské frontě, Josef Dobrovolný č.54, † padl 18.7.1915 na Ruské frontě, Karel Rosecký č.55, † padl 19.10.1916 na Rumuské frontě.

 

 

 

Cestománie – Jak je v Egyptě.                                      

Tentokrát navštívíme islámskou zemi, o které nyní často slyšíme v naších médiích z důvodu útoků teroristů – Egypt. Své zážitky sepsal můj kolega Aleš Marek z Nových Dvorů u Přibyslavi.                                                                                                                             J. Dočekal

Egyptská anabáze.

Letos v červnu jsem byl na služební cestě v Egyptě. Služební cesta se týkala rekonstrukce tvářecího lisu ve státním podniku na okraji Káhiry. Do Káhiry jsem letěl z Prahy přes Vídeň. Let z Vídně do Káhiry trvá 3,5 hodiny. Časový posun je 1 hodina napřed, takže jsem neměl  žádný problém se přizpůsobit.

Při letu nad Egyptem jsem viděl deltu Nilu. Nil se rozděluje do desítek ramen už daleko před Středozemním mořem. Tato ramena zavlažují okolní půdu, a proto je tato část největší zemědělskou oblastí Egypta. Z letadla je dobře patrné, že jen pár stovek metrů od vod Nilu začíná vyprahlá poušť. Veškerý život je soustředěn kolem velké řeky. Káhira leží na začátku delty Nilu a je postavena na základech Memphisu - hlavního města staroegyptské říše. Při přistávání v Káhiře jsou vidět Velké pyramidy a je to nádherný pohled (to jsem ještě netušil co všechno mě tam čeká a těšil jsem se na budoucnost - „šťastný ten, co nezná věci příští“ J).

Po přistání jsem si musel koupit vízum. Úředník mi podal dvě známky a musel jsem si je nalepit do pasu. Takže mé odhodlání dodržovat hygienu vzalo hned na začátku za své, oblíznul jsem statečně známky a vlepil je do pasu. Úředník se na mě usmál, řekl: „Welcome“, dal mi „štempla“ a byl jsem oficiálně v Egyptě.

Hotel byl umístěn v lepší čtvrti nazývané Heliopolis, kterou vybudoval na začátku 20. století belgický baron (Proč? To nevím). Všude jsou vojáci kteří hlídají ulice, veřejné budovy a hotely. Takže i na našem hotelu jsme měli hlídku a u vchodu rám na detekci kovu. Všichni jsme při průchodu rámem „pískali“, ale nikdo nás nikdy nezastavil. Vojáci jsou rozmístěni po městě kvůli teroristům, ale jak je vidět z posledních událostí v Egyptě, není to moc účinné.

Ve městě je většina muslimů, ale jsou tu i ostatní náboženství. Početní jsou vyznavači koptské církve (starobylá křesťanská církev) a pravoslavné církve (lidé ve firmě, pro kterou jsme pracovali, byli pravoslavní). Ve městě je spousta mešit. Říká se, že v Káhiře je více mešit, než v kterémkoliv jiném městě. Ale jsou vidět i kostely křesťanů. Při návštěvě mešity je nutné zout boty a ženám půjčují zelené přehozy, aby se mohly zakrýt. V mešitě nejsou žádné obrazy ani sochy, jak jsme zvyklí z katolických kostelů. Jsou tam pouze schody do slepých dveří (asi znázorňují schody do nebe) a podlaha je pokryta koberci. Muslimové se modlí 5x denně. Při tom se klaní směrem k Mecce a dotýkají se čelem země. Ty horlivější si přivezli z Mekky kamínek a při modlení tlučou hlavou do kamínku. Spousta z nich má na čele mozoly a někdy i strupy zaschlé krve. Na ulicích lze potkat ženy zahalené od hlavy až k patě i oblečené stejně jako u nás. Celkem mě udivilo, když jsem viděl billboardy na americký film „Království boží“, který je o křižáckých výpravách (to by mě zajímalo komu ve filmu fandíJ).

Místní jídlo mě moc neoslovilo. Vaří se zde hlavně ze skopového masa. Mléko je většinou kozí a pečivo se zadělává také kozím mlékem  Taková houska má pak opravdu „grády“. Proto jsem dlouho hledal pečivo, které se dalo jíst. Nakonec jsem skončil u hamburgerové bulky (u nás to nejím, ale tam mě zachránila). Dvakrát týdně jsme jezdili nakupovat do supermarketu Carrefour. Tam měli skoro to samé zboží jako u nás, akorát potraviny byly místní. U pultu s baleným masem jsem viděl i zabalená kravská kopyta (docela by mě zajímal recept).

Nakupovat u místních obchodníků moc nešlo, protože jak uviděli „bledou tvář“, okamžitě ceny ztrojnásobili. Když jsme chtěli koupit něco na tržnici, raději jsme dali peníze našemu řidiči a on to za nás koupil.

Zajímavé je, že Arabové používají indické číslice. My používáme arabské číslice a Indové taky. Někde se asi stala chyba. Při dlouhých jízdách do práce jsem se učil znát číslice z poznávacích značek aut (co taky dělat jiného?).

Do práce nás vozila místní firma. Cesta trvala 1 hodinu. Ráno to ještě šlo, ale odpoledne, když se teplota vyšplhala do nebeských výšin, tak z práce byla cesta očistec. Jako řidiče jsme měli přiděleného mladého Sudánce. Jmenoval se Nasr. Prý byl v Sudánu otrokem a utekl. Cestou nám hrál pěknou africkou hudbu a byla pohoda. Ale když s námi jel nějaký Arab, hned chtěl arabskou muziku. Na to naše uši nebyly stavěné, znělo to jako by zpěvák seděl u zubaře a k tomu mu hráli na housle.

Jezdit po Káhiře autem chce pevné nervy nebo prášky na hlavu. Nikdo nedodržuje žádná pravidla a průjezd křižovatkou je boj kdo s koho. Nové auto vydrží s nepomačkanými plechy tak 1 měsíc. Když se srazí a jsou jen pomačkané plechy, tak je to ani nevzrušuje (autolakýrníci to mají asi v Káhiře těžké). Zrcátka mají jenom vnitřní, protože se jezdí stylem „tělo na tělo“. První den jsem vystrčil loket z okýnka, ale po minutě jsem ho rychle stáhnul jinak bych o něj přišel. Chodci jsou štvaná zvěř. Jen my jsme se 2x za náš pobyt otřeli o chodce. Benzín je velmi levný – 5 Kč/l. U benzínek je krásně vidět jaká je tam efektivita práce. U každého stojanu stojí 3 zaměstnanci, přímo v obchodě 6 a další provádí pomocné práce kolem. Přibližně tam pracuje 25 lidí na 1 směně. Nebo jsem viděl uklízecí četu. Bylo jich mrak, ale nejvíc mě zaujali 3 specialisti na vysavač. Jeden nesl hadici, druhý vlastní vysavač a třetí nesl elektrickou šňůru (nepochopitelné).

V práci jsme to měli opravdu těžké. Co v Evropě vypadá jako prkotina, tam se to jeví jako neřešitelný problém. Nemají žádné nářadí a práce je moc nezajímá. Když potřebují kladivo, tak se rozhlédnou kolem sebe a co vidí těžkého, tak prohlásí za kladivo. Práci dělají zásadně všichni dohromady a není možné je donutit, aby každý dělal svou práci (jakmile jich je u práce míň jak 4 lidi, hned od ní utečou a přidají se k větší skupince). Výsledek je, že je skupina 20 lidí, z nichž jeden dělá a ostatní ho pozorují. Když se jim nedaří, přestanou a najdou si jinou zábavu (a nedaří se jim skoro vždy). Na co ještě dnes nemohu zapomenout, je, když jsem měl provést školení obsluhy lisu. V Evropě to trvá přibližně 2 hodiny. Tam jsem školil 14 dní a odjížděl jsem s pocitem, že školení na nich nezanechalo žádné následky. Egypt ještě na průmyslovou revoluci čeká.

Do práce jsme chodili od soboty do čtvrtka (pátek je v muslimských zemích volno). Ve volných dnech jsme podnikali výlety. Jeden výlet byl k Velkým pyramidám v Gíze. Vstupné stálo přiližně 100 Kč. Po průchodu kontrolním stanovištěm vojáků se na nás vrhli místní prodavači suvenýrů. Jsou tak otravní, že je člověk musí stále odhánět a na pyramidy nemá čas. Pak jsme si s kolegou řekli, že se podíváme dovnitř pyramidy, za což jsme každý zaplatili 550 Kč. Vstup do pyramidy je malá díra. U vchodu nám vzali fotoaparát. Chodbička byla stavěná snad pro trpaslíky. Museli jsme jít jak žabáci. Skrčení a ve tmě. Teplota mohla být snad 50°C a vydýchaný vzduch. Po 100 m jsme se dostali do hrobky. Byla tam tma a nic jsme neviděli. Je to malá komůrka a uprostřed je něco jako rozbité kamenné koryto (prý sarkofág). Po minutě jsme byli tak zničení z toho dusna, že jsme šli rychle ven, lehčí o pět stovek, zpocení a s velkým otazníkem „Co jsme tam hledali?“

                                                        (Dokončení v příštím čísle)                                                      Aleš Marek

 

 

 

Úrodné údolí Nilu.

 

Takto vypadá 90 % krajiny Egypta. Poušť a zase poušť.

 

 

Pouliční prodavač kávy ve 40°C v holínkách..

 

Typická muslimka na nákupech..

 

 

Nejznámější mešita v Káhiře. Je v káhirské Citadele..

 

Nejslavnější Cheopsova pyramida.

 

 

Kámen vržený lupičem do výlohy prodejny.

 

 

Knihovna po rekonstrukci.

 

I. Jarošová na konkurzu do Big Brother v atelierech Novy.

9. třída základní školy Nížkov 2005.

 

 

 

Kultura.                                     

 


Pověst - Lucerna. Osmá pověst pochází z Polné. Starý Štohanzl z Nížkova leccos zkusil a leccos také věděl a lidem pověděl. A my z těch jeho vzpomínek zapisujeme následující: Dva sousedé se vraceli z Nížkova do Polné. Bylo již hodně pozdě. Měsíc se schoval za mraky, na cestu bylo špatně vidět. „Lucernu bychom potřebovali, takhle člověk neví, kam šlápne a může si nohu zlomit nebo podvrtnout,“ hovoří pantáta Březina. „Také na to myslím,“ souhlasí soused Najman a dodává: „Možná, že nám posvítí lucerna, ale ne ta obyčejná, ale ta, která tu straší lidi.“  „Nemaluj čerta na zeď!“ napomíná kamaráda Březina. Potom se oba odmlčeli a klopýtali ve tmě dále. Když přišli ke smrčí, kde se před léty jeden forman zabil, udělalo se jim náhle před očima světlo. Běželo po kopci, seběhlo k rybníku a tam se chvíli pohupovalo a potom ztratilo. „Lucerna, je to lucerna,“ vyrazil ze sebe v úzkosti pantáta Březina. „Nějaká nečistá moc nás obchází, nebo nějaká očistcová dušička.“  „Pojďme, pospěšme si, ať jsme doma!“ pobízí ke spěchu pantáta Najman. A oba se bezděčně dali do běhu před lucernou. Doma o ni vypravovali. Nevěděli však doopravdy, co je vystrašilo, svou řeč končívali asi tak: „Podivné věci se dějí, nesmíme si s nimi zahrávat.“

 

 

 

Big Brother. V televizi Nova běží nový zábavný televizní pořad, aneb reality-šou, pod názvem Big Brother (česky název Velký Bratr).

Celá šou spočívá v tom, že 12 vybraných uchazečů je v jedné vile pod neustálým dohledem kamer mají přesvědčovat národ, že oni jsou ti kteří by měli vyhrát celou soutěž a tím získat 10 miliónu korun a další výhody.

Do této hry se přihlásilo celkem 5.816 mladých lidí hlavně ve věku 20 až 30 let. Po prvním výběru zůstalo a postoupilo dál 600 uchazečů. V dalším konkurzu, který probíhal v Praze a v Brně vypadlo 500 účastníků a zůstalo 100 finalistů. Mezi ně se podařilo probojovat i zástupkyni naší obce Iloně Jarošové.

V pondělí 18. července proběhlo v Barandovských studiích televize Nova další kolo, kde oněch 100 účastníků chtělo přesvědčit šesti člennou komisi o svých kvalitách.   

Účastníci nejprve museli vypsat mnohastránkový dotazník (cca 40 min. psaní), potom po skupinkách probíhala diskuse na předem připravená témata. Další částí byl zhruba půl hodinový rozhovor a na závěr musel každý uchazeč předvést předem připravenou scénku, která by porotu přesvědčila o případném postupu. Vše se odehrávalo v natáčecím studiu a bylo filmováno. Mnozí účastníci vystupovali před televizními kamerami poprvé a tak o nervozitu nebyla nouze. Za celé odpoledne, které jsme v televizi Nova byli, jsme potkali mnoho známých osobností, jen namátkou: Rychlý, Hejma, Titelbach, Poulíček, Tankvej, Bourová, Boura, atd.                   Z. Jaroš

 

 

Na půl cesty. Bouda „padla“, ale co dál? Obec nabízí zadní část kulturáku včetně zpřístupnění WC, a zatím lokálního vytápění, odborné práce a materiál. Pro mládež zbývají úklidové a pomocné práce. Pro sdružení rodičů bezplatný nájem a částečná úhrada el. energie. Nedohodli jsme se. Myslím, že důvodem (nedomluvení) jsou dvě věci. Střed obce není zajímavé a natolik atraktivní místo pro mládež. Rodiče nechtějí jít do rizika „provozovat klubovnu“.                                                                              F. Landa.

 

 

 

Pohlednice. Obecní úřad nabízí k prodeji pohlednice naší obce. Jedná se o šest různých pohlednic. Cena jedné pohlednice je 3,50Kč. Kdo má zájem, může si je zakoupit vždy na obci.                                                                 Z. Jaroš


 


 

Recidivista. Neznámý recidivista zase řádil ze čtvrtka 2. na pátek 3. června v prodejně Jednota. Stejným způsobem jako před 3 týdny vhodil do výkladní skříně pod kamerou těžký kámen, čímž ji rozbil a již mu nic nebránilo v cestě vlézt dovnitř a prodejnu vykrást. Celková škoda byla 25.000,-Kč a škoda na zařízení prodejny byla 3.000,-Kč. I sortiment zboží byl podobný první loupeži.

V deníku „Vysočina“ dne 23. června 2005 v rubrice „co se také nestane“, byl napsán článek tohoto znění: „Vykradač místních samoobsluh půjde bručet do basy“. Žďár nad Sázavou • Za vyloupení devíti prodejen smíšeného zboží v regionu bude trestně stíhán čtyřiatřicetiletý muž z Jihlavska. Žďárští vyšetřovatelé viní lapku z vykradení samoobsluh v Hamrech nad Sázavou, Nových Dvorech, Poděšíně, Újezdu a dalších obcích. Chmatáka policisté zadrželi třináctého června v Sazomíně přímo při činu, nyní je ve vazbě. Celková škoda, kterou způsobil, přesahuje částku 173 tisíc korun. Podle rozsudku ze dne 29.8.2005 byla celková částka na ukradeném zboží 215.735,- Kč na zařízení prodejen 34.550,- Kč a na kameře 3.000,- Kč. Výše jmenovaný recidivista se vrátil 23.3.2005 z věznice, kde si odpykal 14-měsíční trest za krádeže. Svou první loupež provedl 14.4.2005. Jmenuje se Vlastimil Vala, rozený Mráz, narozen v roce 1970, trvalý pobyt Arnolec č.40.                                                                         Z. Jaroš

 

Rodáci. Před časem jsem dostal od strýce Josefa Jaroše dopis, kde popisuje příhody a hry ze svého mládí. V tomto dopise se zmiňuje o Bedřichu Dobrovolném č. 54, narozen: 12.12.1912, bydliště Jilemnice v Podkrkonoší, který byl velice dobrý a zdatný sportovec. Strýc píše, že ho navštívil, ale bohužel pan Dobrovolný již nežil, ale jak se vyptával místních obyvatel, zanechal po sobě dobrou pověst. Rozhodl jsem se na obecní úřad  Jilemnice napsat dopis o informace o našem rodákovi. OÚ předal můj dopis synovi Ing. Jiřímu Dobrovolnému, který mně odepsal toto:   Otec po absolvování školy učil ve východních Čechách (přesná působiště bohužel nevím), od roku 1943 žil v Jilemnici až do své smrti 10. února 1976. Po celý život pracoval ve školství na různých pozicích (vyučoval především zeměpis a dějepis), byl i okresním školním inspektorem a naposledy před odchodem do důchodu byl ředitelem ZDŠ. Jeho žena byla rovněž učitelkou a měli dvě děti. Mladší bratr žije v Praze a já nadále v Jilemnici. Mimo školní povinnosti se otec zajímal zejména o zahrádku a sport, v němž se angažoval především jako rozhodčí lehké atletiky (dosáhl až kvalifikace ústředního rozhodčího s účastí i na mezinárodních závodech).                                                Z. Jaroš

 

E-mailový adresář.

Rádi bychom v některém v příštím čísle zveřejnili E-mailový adresář občanů naší obce. Proto žádám občany, kteří mají e-mailovou adresu, aby ji nahlásili na obecním úřadě buď osobně a nebo přímo E-mailem na adresu: podesin@podesin.cz. Adresář může být v budoucnu používán i na místní hlášení.

                                                                    Z. Jaroš

 

 

Vysočina. Ve středu 29. 6. v deníku Vysočina vyšel na straně 6 v rubrice „rozhovor měsíce“, článek na celou stranu, který napsal Ondřej Švára a nese název „Současní Číňané se již kapitalismu neštítí“. Podklady (rozhovor) a 7 fotografií do tohoto článku dodal poděšínský patriot a cestovatel Ing. Jaroslav Dočekal. Další část tohoto rozhovoru vyšla ve čtvrtek 7. 7. taktéž v deníku Vysočina. Čtenáři našeho Zpravodaje a internetu tyto články v daleko rozšířenější podobě již znají a jsou to články nejen z cest po Číně, ale i po jiných pro nás exotických zemí. V celostátním deníku Haló noviny na straně 12, v rubrice „Z vašich dopisů“ bylo Josefem Jarošem z Prahy kladně reagováno na článek ve Zpravodaji 1/2005 a jmenoval se „jak je v Bělorusku“.              Z.Jaroš


 

Diskuze.                                     

 

Alkaida, Bouda – Co na to rodiče.

Chtěli bychom jako rodiče zareagovat na článek v posledním zpravodaji obecního úřadu, který se týkal „Alkaidy“. Bohužel nás nemůže nechat klidnými, protože je zde mnoho věcí přehnaných či skoro vymyšlených a nejsou podloženy pravdou.

„Alkaida“ Název „Alkaida“ jim byl přidělen jedním členem obecního úřadu a od té doby jim nikdo jinak neříká. Podle názorů rodičů: Alkaida je teroristická skupina, která zabíjí a vraždí nevinné lidi, a proto srovnání s ní je poněkud směšné. Myslíme si, že poděšínská „Alkaida“ proti tomuto hnutí tropí klukoviny, které k tomuto věku patří a prošel si je každý druhý z nás. A je jasné, že každá doba nese své.

„Bouda“ Předtím, než se kluci odhodlali „zabrat“ boudu, byli již z několika míst vyhozeni a jejich věci (např. staré rádio, reproduktory atd.) rozkradeny. V tuto dobu, kdy jsme již řešili, kde se budou scházet, byla již klubovna na hřišti zničena (p. Kubíček a spol.) Obec měla zareagovat, kde bude veškerá poděšínská mládež trávit volný čas. Bývalí majitelé boudy věděli o tom, že se tam kluci začínají scházet a nikdo neprotestoval. Až později začal „boj“ s obecním úřadem. Je pravdou, že „Alkaida“ občas dělala naschvály, ale pokud by ji pořád někdo nebuzeroval a neobviňoval ze všeho, co se tady ve vsi stalo, možná by situace vypadala jinak. Ale bohužel věčné dohady a vysvětlování s panem starostou nebyly k ničemu ba naopak vznikaly čím dál tím větší spory mezi rodiči a obecním úřadem. Nejedná se jen o „Alkaidu“ a když se nyní podíváte do čekárny, sami uvidíte, kdo všechno se tam schází. Zjistíte, že klubovna je potřebná i pro ostatní mládež v obci. Tedy nepořádek uvnitř a okolo čekárny nedělá jen „Alkaida“.

„Jednání“ Po několika sezeních na obecním úřadě, kde jsme měli najít řešení, jsme zjistili, že na 99% toto vše nemá smysl, protože obecní úřad s „Alkaidou“ nechce mít nic společného. Názory pana starosty a ostatních:

- v obci se nesmí zdržovat mládež z okolních vesnic

- na obecním pozemku nebude povolena žádná stavba klubovny

- hasiči již předem měli domluvenou přestavbu klubovny na hřišti

- obec nabídla k vytvoření klubovny kotelnu v kulturním domě za nevýhodných podmínek

„Zamyšlení:“

- jsme sami rádi jako rodiče, že naše zastupitelstvo si vychovalo své dospívající děti podle svých morálních  zásad a nemuseli řešit žádné problémy s výchovou a vše si rozhodovali sami a bez pomoci obecního úřadu

- je pro nás jako rodiče ponižující, aby se ve zpravodaji psalo, že jsou vygumované hlavy a že jsou nezvladatelní atd. …

- myslíme si, že zpravodaj obce má vycházet pro jiné účely než někoho urážet

- veškerá činnost obce, co se týče dětí se upíná na mateřskou školu

- obecní úřad si myslí, že my rodiče je podporujeme v pití alkoholu, kouření cigaret a snad i v braní drog – JSTE NA VELKÉM OMYLU! (pokud nám paměť slouží, tak drogy již v Poděšíně byly před několika roky!)

- sami jsme zažili vulgární vyjadřování pana starosty k mládeži

A nakonec můžeme citovat doslova názor pana místostarosty:

S BLBCEM SE NEDOMLUVÍŠ a proto také veškerá jednání byla ukončena.

Zdeněk Sobotka, Naděžda Sobotková, Václav Doležal, Jana Doležalová, Eva Jaitnerová, Jana Šorfová, Milan Šorf, Hana Palasová, Božena Doležalová, Josef Doležal, Milan Matoušek a Marie Matoušková.

 

 

 

Vepřín.

V poslední době se v Poděšíně množí obavy z toho, že nově stavěný prasečák pod kravínem, jehož investorem je Zemědělské družstvo vlastníků v Poděšíně bude vydávat neustálý zápach a tím obtěžovat obyvatele obce. Proto jsem řediteli družstva Petru Němcovi položil několik otázek, které by měly osvětlit vzniklou situaci.

Je technologie, kterou se stavba provádí v souladu se stavebním zákonem?

V souladu s platnými předpisy a zákony byla postupně provedena tato správní řízení: Územní řízení o ochranném pásmu a stavební uzávěře. Územní řízení o umístění stavby Porodny prasnic v areálu ZDV. Stavební řízení o povolení stavby Porodny prasnic v areálu ZDV. Všechna řízení byla řádně doložena, proběhla v zákonných lhůtách, pravomocná rozhodnutí jsou k dispozici na MěÚ, odbor výstavby, Žďár n.S., na OÚ Poděšín a ZDV Poděšín. Po nabytí právní moci stavebního povolení byly zahájeny stavební práce na výše uvedené akci. V rámci všech řízení byla doložena stanoviska všech dotčených orgánů a organizací, správců sítí, majitelů dotčených pozemků, atd. Vyžádala si nemalé úsilí investora, který splnil všechny požadavky a stavba je tak povolena v souladu se stavebním zákonem a souvisejícími předpisy.

Pásmo hygienické ochrany:

Zemědělské družstvo vlastníků Poděšín provádí výstavbu nové stáje porodny prasnic ve stávajícím zemědělském areálu. Podle § 35, odst. 2 zákona číslo 50/1976 Sb. ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je pro tento záměr stanoveno nové ochranné pásmo hygienické ochrany. Návrh ochranného pásma je proveden podle metodiky zveřejněné v ACTA HYGIENICA A EPIDEMIOLOGIA (AHEM) č.8/1999. Tato metodika je založena na hodnocení vlivů nejdůležitějších faktorů na dosah emisí do okolí chovu zvířat a umožňuje navrhnout rozměry a tvar ochranného pásma kolem chovu zvířat.

Před zahájením vlastních projektových a stavebních prací bylo v samostatném správním řízení projednáno a vydáno územní rozhodnutí o ochranném pásmu a stavební uzávěře na pozemních dotčených navrženým ochranným pásmem hygienické ochrany. Toto územní rozhodnutí bylo vydáno dne 29.3.2005 pod č.j. Stav 447/2005/Šu-Rozh.

Nové pásmo hygienické ochrany vypracoval v listopadu 2004 ing. Josef Charouzek, autorizovaná osoba v posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Výpočet a zakreslení nového pásma hygienické ochrany je součástí přiložené dokumentace k územnímu řízení. Do výpočtu byly zahrnuty všechny kapacity stájí střediska, včetně plánovaného rozšíření stáje na p.č. 78 a 133/8.

Hranice ochranného pásma vymezuje území se zhoršeným životním prostředím. Uvnitř ochranného pásma je možné provozovat veškeré činnosti, které nebudou negativními vlivy z objektu, který vyvolal řízení ochranného pásma, negativně ovlivněny. Uvnitř ochranného pásma lze bez omezení provozovat zemědělskou výrobu – tj. provozovat jiné zemědělské objekty nebo obhospodařovat pozemky.

Uvnitř ochranného pásma není možné budovat či provozovat objekty vyžadující ochranu jako jsou objekty pro trvalé bydlení, rekreaci, školské, tělovýchovné, potravinářské a jiné. Tato podmínka je uvedena i ve stavebním řízení k výše uvedené akci. Podle stavebního zákona je orgánem příslušným k vydání takového rozhodnutí v místě příslušný stavební úřad. V rámci samostatného územního řízení souhlasili všichni majitelé všech pozemků dotčených navrženým pásmem hygienické ochrany se souvisejícím omezením a dosahem pásma. Na základě toho kladného výsledku bylo zažádáno o územní a stavební řízení.

Stáj porodny prasat s odchovem selat:  Projektovou dokumentaci na výše uvedenou akci vypracoval projektový ateliér „Bauer technologie s.r.o., Komenského 1864, Tábor. Jedná se o renomovanou odbornou firmu s letitými zkušenostmi v oboru zemědělských stájových objektů. Do svých projektů zpracovává nejnovější poznatky z oboru. Nově navrhovaná porodna prasnic s odchovem selat je navržena v souladu s posledními hygienickými, zooveterinárními a technickými poznatky. Projekt stavby byl v rámci stavebního řízení odborně posouzen a schválen všemi dotčenými orgány státní správy.

Zájmový objekt stáje pro prasata je přízemní zděný o půdorysovém tvaru L 26,3 x 17,85 + 13,3 x 24,85cm, s podroštovými akumulačními prostory na kejdu. V objektu bude ustájeno 18ks prasnic rodících, 300ks selat v dochovu, 1 kanec, 52ks prasnic jalových a březích a 6ks chovných prasniček.

Ustájení je řešeno technologií hrazení z pozinkových a nerezových prvků v kombinaci s plasty. V sekcích porodny a dochovu budou aplikovány výhřevné teplovodní podlážky, akumulace kejdy na zadržení 5 měsíců je zajištěna v podroštových vanách. Systém ventilace v sekcích porodny a dochovu je navržen podtlakový s nasáváním vzduchu z prostoru centrální chodby samotížnými stěnovými klapkami a odtahem ventilátory v protilehlé boční stěně v kombinaci s podroštovým větráním. Krmení bude suchou směsí ze zásobníků pomocí terčíkového dopravníku do koryt.

Soulad stavby se stavebním zákonem: Na stavbu bylo vydáno stavební povolení, navržená stavba i technologie jsou v souladu se stavebním zákonem a souvisejícími předpisy, pokud by v souladu nebyla, stavební úřad by jí nepovolil. V rámci stavebního řízení byl projekt stavby odsouhlasen dotčenými orgány státní správy.

Dodržení hygienických norem: Stavba i technologie provozu jsou navrženy v souladu s posledními zooveterinárními, hygienickými a technickými předpisy. V rámci stavebního řízení byl projekt posouzen Krajskou hygienickou stanicí, Krajskou veterinární správou, i orgány životního prostředí, jak MěÚ Žďár n.S., tak Kraje Vysočina.

Protivětrná bariéra: V rámci návrhu pásma hygienické ochrany je po obvodu nového oplocení areálu navržena výsadba ochranné zeleně v rámci dostavby areálu, podle zastavovací situace

Odůvodnění stavby porodny prasnic z pohledu investora. V minulém období byla provedena zásadní rekonstrukce původního kravína z vazného na volné ustájení, za stejných zásad chce ZDV Poděšín zmodernizovat zbývající živočišné provozy.

- technologické vybavení stájí podle posledních poznatků a předpisů EU

- zajištění ustajovací pohody chovaných zvířat s ohledem na zooveterinární předpisy.

- zvýšení produktivity práce ve stájích za použití nových technologií.

- s tím spojená ekonomická efektivnost investic a konkurenční schopnost na trhu.

Bez provedení modernizací provozů nemá družstvo šanci uspět v konkurenci ostatních firem, existence a prosperita ZDV má nesporný význam pro obec Poděšín z hlediska zaměstnanosti, daňových příjmů i krajinotvorby. Zemědělská výroba k obci neoddělitelně patří. Poloha nové stáje byla zvolena s ohledem na stávající obytnou zástavbu obce v odlehlé východní části areálu ZDV, limitující bylo omezení stávajícím elektrickým vedením VN a jeho ochranným pásmem, možnostmi vhodných pozemků s ohledem napojení sítě. Stavba byla provedena v rámci řádného stavebního řízení v souladu se stavebním zákonem, investora stálo nemalé časové i finanční prostředky doložit všechny vyžádané doklady a vyjádření. Investor je přesvědčen o nutnosti výstavby porodny, jejího vhodného umístění i řešení. Její vliv na okolí vzhledem k moderní technologii bude oproti stávajícímu stavu zanedbatelný.                                                                                        Petr Němec

 

Historie.                                     


1

 

Nejstarší historie Poděšína a okolí. (2. část)

 

- Rok 1544

Lidé chodí robotovat hlavně do Polné, Rudolce a Nížkova. V zimně chodí ženy na sýpky přehazovat obilí, aby je myši nesežraly a muži do lesů bělat dřevo do milířů. Do Rudolce chodí rádi. To již je jiné panství a je tam hodný majitel na robotníky, který se jmenuje Chroustenecký.

Ve sklářské huti v Sirákově se pracuje od ranního rozbřesku až do tmy večer a je zde 11 mužů a 3 ženy. Mistr, který na práci dohlíží je Němec a jmenuje se Kurt Hanzkreuz, který umí česky jenom „hovno a blbec“. Tvrdé dřevo, kterým se zde topí musí být naprosto suché.  

Sedlák z Poděšína, zvaný malý Bořivoj koupil v Újezdě od Galuse Flesara, který se přestěhoval do Sirákova, dřevo ze spadlé chalupy.

 

- Rok 1545

Říci musím slov pár o robotě v tom hamru skleným, co já jsem. Už ta práce dobře mne jde. I ten Němec Kurt co pořád šišlá a plete slova české a německé dohromady. Pořád opakuje stejná slova dohromady. Toprý, gut, prima pracy, topše arbait, ty česky plbec. My si ta slova nevybíráme a opakujeme po něm slova stejná. To on rád nikdy nemá. V novembris (listopadu) toho léta, svatbu má ten Kurt v Syrákově (dříve se psal Sirákov s tvrdým Y) a za ženu si bere ostrou to osobu pannu Lidmilu, dceru Zdeňka, zvaného Bradáč. Ta strach žádný nemá a on se brzy jazyk náš český dobře naučí. V ten den nám pivo dal a kaši z fazol a kousek masa svinského, to nikdo od něho nečekal. Však on peníze dosti má. To sklo pěkné, co děláme, často furyrují (vozí) od nás formani do Němec. Zpátky zase vozí věci potřebné na sklo i dřevo bukové a dubové. Ta cesta dlouho se koná a než zpátky se vrátí.

Okolo vsi naší i všude jinde milíře na pálení se dělají každý rok. Hodně dřeva padne a tak ho ubývá. V lesích se dobytek pase i svině domácí od jara do zimy. To oni všechno ohryzají a zničí. Mladé stromky, co jsou, málokterý to vydrží rok jeden. Stromy nové nikdo nevysazuje, lidi si myslí, že sami se rozmnoží.

V novembris (listopad) se hony na zvěř divou konají, ve vsích u nás i okolo nás. Honit zvěř musí všichni robotýři, ženské i dítka od let pěti. To trvá až deset i více dnů. Panstvo na koních rajtuje a psy sebou mají.

Ubito bylo: 3 jeleni, 4 svině divý, 1 vlk mladý, 4 kozy toulavé, 68 zajíců, 3 kočky divý, 3 schoři (tchoři) 7 kolčavic (lasiček), 9 srncův, 3 danihelcy (daňci), 48 bažantů, 8 vran, 19 kafek (kavek) 6 veverek, 38 koroptví a 4 straky.

Odvezeno jest do Polný, Přibyslavi, Žďáru, Rudolce. (doslovný opis)

- Rok 1547

Silný mráz byl od poloviny prosince. Léto bylo pěkné. Na zimu se vypouštěl a lovil ve vsi rybník a Sirákově dva. Chycené ryby se vozí na panství do Polné, kde se budou prodávat.

                                       (Pokračování v příštím čísle)                                               Václav Flesar

 

Jak vznikala příjmení. (3. část)

Mirošník – Od křestního Miroslav a také od slova Mirka, to je odměrka, dutá míra např. žejdlík.

Musil – Člověk, který není ochotný pracovat a je k práci donucen.

Navrátil – Osoba vracející se znovu do původní obce po jistém čase.

Nejedlý – Podle obecného názvu znamená osobu, mající hlad, nedojedená.

Novotný – Člověk, který přišel jako nový do osady, též i Novák, Nováček, nebo německy Neuman to je nový člověk, anglicky Newman, rusky Novikov, polsky Novak, Novacki.

Palas – Vinopalník, nebo klacek ze slezského nářečí, také starý strom bez větví, nebo opotřebované koště zvané drapák.

Pařízek – Podle obecného názvu, podoba pařezu, člověk pomalý, líný a netrpělivý, také Pařez, Pařezný

Pěchota – Ze slova pech-haus, z německého slova honze česky smolař.

Rosecký – Z obecného názvu rozseč, dvojatá haluz do tvaru vidlí, osoba neupravená, dvojaté povahy, ani tak, ani onak.

Řeháček – Od křestního slova Řehoř, Gergorius, Gregor, Grygar, Georgij, Georgius, nebo také pěnice černohlavá.

Sláma – Podle barvy obilí, člověk se světlými vlasy jako sláma.

Smejkal – Z obecného slova smýkati, také člověk který neustále se někde pohybuje.

Sobotka – Jméno podle dne v týdnu, soboty (toto příjmení je hodně rozšířené po celé naší zemi).

Stehlík – Obecný název ptáčka zvaný stehlík, osoba mající návyky ptactva, zpěv, zpívání apod.

Stránský – Z obecného slova stráň, bydlící u stráně, pod strání, nebo se straní jiným.

Ševeček – Od slova švec, nebo ševc to je špatný švec, také ryba ježdík, nebo sýkorka zvaná parukářka.                               (Pokračování v příštím čísle)                                               Václav Flesar

 

 

Staré mapy.

Pokračujeme se starými vojenskými mapami. Tentokrát tzv. I. Vojenské mapování. Všimněte si množství rybníků ve vsi i okolí. Silnice neexistovaly, některé cesty se zachovaly dodnes, některé zanikly. Dobrým orientačním znakem je křížek k Nížkovu. Potoky nelze příliš dobře rozeznat. Tvar lesů je také jiný. Oproti mapě zveřejněné minule má však daleko více podrobností. Lze rozeznat i domy.                                                             J. Dočekal

Následující popis byl vyhledán a vybrán z internetu, adresa http://oldmaps.geolab.cz/ .    

I. vojenské mapování – josefské

1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800

Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou „a la vue“, česky to zní méně vznešeně – „od oka“, tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Proto pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala.

Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti – císařské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.) i různým typům budov – kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat.

Současně s kresbou map vznikal vojensko-topografický popis území obsahující informace co v mapě nebyly – viz šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj. Tento materiál jen pro území Čech sestává z 19 rukopisných svazků.

Na okraji každého listu je seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném vojensko-topografickém popise.

Význam I. vojenského mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti, měřítku a téměř vyčerpávajícím písemném operátu, ale též v době jeho zhotovení. Zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.

                                                    (Pokračování v příštím čísle)                                                              J. Dočekal

 

Koňské příběhy.                                      

 

Na vojně také u koní. – část 8.  

Náš velitel baterie, štábní kapitán Matužka, byl velmi často nemocen, za války prý byl také v koncentračním táboře. V plukovní stáji měl osobního koně Artuše, nikdy však na něm nejezdil. Za krátký čas nám bylo oznámeno, štkp. je po smrti a pohřeb že bude z našich kasáren. Byly velké přípravy, neb byl vezen na dělové lafetě. Já jsem byl určen, že povedu jeho koně. V den pohřbu jsme jeho koně Artuše osedlali, nauzdili pěknou uzdou a přes sedlo jsme mu dali černý závoj. Na nádvoří kasáren se vše řadilo. Já jsem čekal, že asi půjdeme za rakví, ale velitel řekl, že půjdu s koněm jako první. Za mnou že půjde posádková hudba, za ní že povezou se šestispřežím rakev a dále velký průvod důstojníků a vojáků. Když jsme vycházeli z brány kasáren, začal bubeník udávat rytmus na jednotný krok celého průvodu a tím začalo naše představení. Při každé ráně na buben koník leknutím vyskočil a tím mě zvedl a poponesl. Ale to ještě nebylo vše, když spustila celá kapela, byl jsem více ve vzduchu než na zemi, ale koníka jsem nepustil. Nevím, kdo byl více rozdivočelý, jestli já nebo on. Když jsme přecházeli náměstí, již jsme si to šlapali téměř podle hudby až ku krematoriu. Tím skončil náš úkol a já se již v klidu vracel do kasáren. Druhý den v rozkaze jsem dostal pochvalu, že jsem vzorně a hlavně bez zranění koně, zvládnul tento úkol. V té době byl kůň na prvém místě před vojákem. Když se zranil kůň, byl viník potrestán. Viděl jsem vojáka ze staršího ročníku, kterému kůň znetvořil celý obličej tím, že ho kopnul přímo do hlavy. Byl tím však vinen, protože byl nepozorný při obsluze tohoto koně.                                                                                                                                            B.Dočekal

 

Oznamovatel.                                     

 

Veřejná schůze.

Zastupitelstvo obce Vás zve na veřejnou schůzi, která se bude konat v pátek 28. října 2005 v 19.30 hod. v kulturním domě. Program: Plán na rok 2006, Diskuze.                                Z. Jaroš

 


Pobíhající psi v okolí Jednoty.

Prodavačka v prodejně Jednota paní Musilová žádá občany obce, aby nevodili a nepouštěli své psy do okolí prodejny, když jdou nakupovat a ani mimo provozní dobu. Psi zanechávají za sebou nejen na rampě a schodech, ale i v okolí hromádky a loužičky, které se musí pracně čistit. Dále žádá, aby jste neházeli odpady do odpadkových košů u prodejny.   Z. Jaroš

 

¨Zpravodaj 3/2005  ¨vydává obec Poděšín 

¨texty připravili: Zdeněk Jaroš, Jaroslav Dočekal, Bohumil Dočekal, Václav Flesar, František Landa, Aleš Marek

¨fotografie: Jaroslav Dočekal, Zdeněk Jaroš, Aleš Marek, Hana Palasová ml

¨grafická úprava: Jaroslav Dočekal    ¨recenze: Marie Dobrovolná

¨tisk a distribuce: Zdeněk Jaroš    ¨náklad: 180 výtisků  ¨pro občany dodáván zdarma

¨Internet: http://podesin.cz     ¨E-mail: podesin@podesin.cz        podesin@iol.cz