CNW:Counter  od 14.11.2004

 Zpra2004_03 Stažení souboru ve MS Wordu

 

Ročník 8 obce Poděšín č. 3/2004

Novinky.

Úvod. Vážení občané. Je tu podzim. Toto číslo má poprvé rekordních 20 stran. Poslední číslo vyjde koncem roku. Otázka je, zda má význam tento obecní plátek vydávat, či ne. Ozývají se hlasy, že je to k ničemu, že se zde stejně nikdo nic nedoví. Jisté je, že je náš Zpravodaj vysoce ceněn hlavně v “zahraničí”. Čte jej mnoho přespolních občanů a ti chválou nešetří. Zajímala by nás odezva na otázku, zda pokračovat nebo ne. Pokud by se většina čtenářů vyslovila pro ukončení, nebude nic jednoduššího, přestat s vydáváním. Autorům se tím uvolní mnohahodinová časová rezerva, kterou nyní Zpravodaji věnují a to zdarma. Pokud se většina vysloví pro pokračování, zajímalo by nás, které rubriky nikdo nečte a které naopak stojí za pokračování. Stále platí, že zde má každý možnost zveřejnit zajímavý článek. Zatím toto využívá velmi málo autorů. Uvědomte si, že málokterá malá nebo i velká obec zveřejňuje takové množství informací, jako my ve zpravodaji. J. Dočekal

Co v tomto čísle najdete:

Novinky. *

Obecní úřad. *

Počasí. *

Obec. *

Rodáci. *

Mateřská škola. *

Domy v Poděšíně. *

Jak je v Číně – část 3. *

Znak a prapor obce. *

Kultura. *

Internetové stránky Poděšína. *

Sport. *

Koňské příběhy. *

Kronika. *

Oznamovatel. *

Výlov obecního rybníka.

Události.

- 11.6. Zahájena oprava vodovodu 3. etapa

- 30.6. Stavba vodovodu byla dokončena.

- 3. 7. Před desátou hodinou vyráží expedice Sněžka 2004, která čítá 4 členy.

- 9. 7. Expedice Sněžka hlásí v 15 hodin: vrchol ve výšce 1602 m.n.m. zdolán.

- 28.7. Byla otevřena opravená silnice mezi Bohdalovem a Novým Veselím.

- 30.7. Na prodejně Jednota byla instalována webkamera.

- 31.7. Čistění Poděšínského potoka u čekárny, pokračování čištění 28.8.

- 3. 8. Zahájena další část pozemkových úprav - vytyčování a zaměřování lesů

- 6. 8. V 17 hodin proběhlo v šapitó u KD cirkusové vystoupení.

- 10. 8. Přes Poděšín jela výprava novináře J. Štětiny “Za českými čerty”. Z. Jaroš

Obecní úřad.

Usnesení obecního zastupitelstva.

Obecní zastupitelstvo bere na vědomí:

141. Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

Obecní zastupitelstvo schvaluje:

142. Prodej části 30/540 pozemků v k.ú. Dobroutov, dle vyhlášeného “veřejného zájmu”, který vysel na úřední desce od 2.6.2004 do 18.6.2004, firmě MERO ČR, a.s. Kralupy nad Vltavou, Veltruská 748. Jedná se o tyto pozemky.

Parcelní číslo: Výměra Armaturní stanice ropovodu “Družba”

St. 144 19 m2 celkem 645 m2

St. 145 22 m2

St 146 22 m2

1239/3 353 m2

1239/4 229 m2

143. V měsíci květnu proběhla úprava účetních okruhů, proto došlo ke změně u účtu salda výdajů a nákladů a salda příjmů a výnosů o částku 12.416,-Kč a u účtu převod zúčtování příjmů a výdajů minulých let o částku 8.140,60Kč.

144. Fond starosty 3000,-Kč na každý kalendářní rok

145. Návrh smlouvy č.1/2004 o výpůjčce nemovitého majetku mezi obcí Poděšín a Mateřskou školou Poděšín.

146. Návrh smlouvy č.2/2004 o výpůjčce movitého majetku mezi obcí Poděšín a Mateřskou školou Poděšín.

147. Návrh dodatku č.1, ke zřizovací listině pro příspěvkovou organizaci Mateřskou školu Poděšín.

148. Přílohu č.1/2004 - Inventarizace zapůjčeného hmotného majetku k 18.6.2004, která je součástí smlouvy č. 2/2004

149. Pořídit Web-kameru od firmy Ondřej Myška computers, s.r.o. Libušina 42, Svratka

150. Smlouvu mezi obcí Poděšín a panem Arnoštem Drozdem, Vodnická 336/33, 149 00 Praha 4 – Újezd – Kateřinky na zhotovení návrhu obecního praporu a znaku.

Obecní zastupitelstvo ukládá:

151. Ing. Jaroslavu Dočekalovi provádět návrhy změn rozpočtu rozpočtovými opatřeními a při hotovostních operacích (příjem – výdej hotovosti z pokladny) vyhotovovat příjmový a výdajový doklad.

152. Inventarizačnímu výboru provést inventarizaci movitého a nemovitého majetku. Změnit systém vedení inventarizace.

153. Zdeňku Jarošovi zajistit ocenění kapličky a zavést ji do inventarizace.

Obecní zastupitelstvo projednalo:

154. Přezkoumání hospodaření obce (audit) a schválilo ho s těmito výhradami. bod č.2. – Návrh závěrečného účtu obce byl řádně vyvěšen a schválen zastupitelstvem obce: Viz Zápis OZ ze dne 20.1.2004, bod 126. Z. Jaroš

Stav financí k 31. 9. 2004 :

 

- pokladna: 55 343,50 Kč

- bankovní účet: 710 547,44 Kč

- term. vklad: 1 137 561,50 Kč

Celkem: 1 903 452,44 Kč J. Dočekal

Počasí.

Duben

Nejvyšší ranní teplota, dne 30.4. byla +12°C; 4., 18., 19., a 29.4. +10°C; 20., 23., 24., a 28.4. +9°C; 3., 16., a 17.4 +8°C; nejnižší ranní teplota, dne 9.4 byla 0°C; 11.4. +1°C; 10., a 12.4. +2°C; 7., 8., a 14.4. +3°C; 1.4. +4°C; průměrná ranní teplota byla +6,3°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 30.4. +20°C; 29., +18°C; 22.4. +16°C; 21., a 23.4. +15°C; 28.4. +14°C; nejnižší večerní teplota, dne 6.4., a 7.4. +6°C; 8.4. +7°C; 11.4., a 25.4. +8°C; 10.4., 12., 13., 24., a 26.4. +9°C, průměrná večerní teplota je +11,3°C. Počet slunných dní 8, počet dní, kdy pršelo 4, 1 den mrholilo, 1x foukal vítr a po 2 dny byla ranní mlha. První půlka měsíce studená a potom nastalo oteplení.

 

Květen

Nejvyšší ranní teplota, dne 1., 2., 4., 5., 6., 20., a 21.5. byla +37°C; 3., 5., a 27.5. +12°C; nejnižší ranní teplota, dne 23.5 byla +3°C; 24.5. +5°C; 12., 14., a 25.5. +7°C; průměrná ranní teplota byla +9,7°C, což je o 4°C nižší než v loňském roce. Nejvyšší večerní teplota, dne 20., a 31.5. +20°C; 3., 19., a 30.5. +19°C; 4., 5., a 29.5. +18°C; 1., 2., a 27.5.- +17°C; nejnižší večerní teplota, dne 23.5. +5°C; 14., a 15.5. +8°C; 22.5 +10°C; 24.5. +11°C; 7., 10., 13., 17., a 25.5. +12°C; průměrná večerní teplota byla +14,4°C, což je o 4,5°C nižší než v loňském roce. Počet slunných dní 6, počet dní kdy pršelo 6, 2x foukal vítr, 1x sněžilo a 1x padaly kroupy. Musíme si počkat, jestli se potvrdí heslo “studený máj, ve stodole ráj”, protože letošní květen byl nad poměry studený. V neděli 23.5. dokonce napadl ráno sníh a odpoledne padaly kroupy.

 

Červen

Nejvyšší ranní teplota, dne 11.6. byla +17°C; 9., 10., 12., a 24.6. +16°C; 8.6. +15°C; nejnižší ranní teplota, dne 17.6. byla +10°C; 14., 21., a 22.6. +12°C; průměrná ranní teplota byla +13,7°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 8.6. +24°C; 9.6. +23°C; 7., 10., 24., a 26.6. +22°C; 15., 25., a 28.6. +21°C; nejnižší večerní teplota, dne 3.6. +13°C; 2., a 20.6. +14°C; 4.6. +15°C; 5., a 16.6. +16°C; 18., a 19.6. +17°C, průměrná večerní teplota je +18,6°C. Počet slunných dní 5, počet dní, kdy pršelo 5, přeháňky a bouřky byly 4x, 14.6. byla ranní mlha, ale světe div se: vítr tento měsíc nefoukal. Poměrně chladný měsíc. Oproti loňskému roku bylo chladněji ráno o 3°C a večer o 5°C. Z. Jaroš

 

 

Obec.

Psi.

Každým rokem se stává, že při placení poplatků máme chybně zaznamenám počet psů. Proto upozorňuji, že každý majitel psa je povinen do 14-ti dnů nahlásit veškeré změny. U nově pořízeného psa stáří a rasu. Z. Jaroš

 

Kvalita vody.

Zastupitelstvo obce upozorňuje, že v předposledním měření kvality pitné vody, byl zvýšený poměr dusičnanů (NO3) oproti normě (50 mg/l). Naměřený počet dusičnanů byl 54,1 mg/l. Poslední vzorek, který byl vypracován v srpnu udává 45,7 mg/l., takže voda je opět pitná. Byly také provedeny zkoušky ve všech studnách pro kontrolu, které studny jsou kvalitní. Studny na Samotíně pod polem č.1 – 86,9 mg/l., č.2 – 87,4 mg/l., studny pod obecním lesem č.3 – 13,4 mg/l., č.4 – 20,6 mg/l., studny pod lesem č.5 – 16,1 mg/l., č.6 - 11 mg/l. Nejhorší jsou studny nejblíže vodojemu na katastru obce Sirákov, č.7 je stabilně odpojena a ani se neměří. Studny č.8 – 115,3 mg/l., č.9 – 105,2 mg/l. Obě nekvalitní studnv jsou také zastaveny a slouží jako rezerva. Z. Jaroš

Sběr odpadu.

Kraj Vysočina vyhlásil před nedávnem grantový program na sběr a třídění odpadu. Jako jeden z mnohých jsem napsal záměr a podal žádost. Asi po měsíci přišla odpověď, že náš záměr byl vybrán a obec dostane k podepsání smlouvu. O co vlastně v záměru šlo. Za prvé jsem chtěl posílit o jeden kontejner sběr plastů. Protože jak všichni víte, kupí se neustále pytle s plasty u plného kontejneru. Za druhé jsme neustále vyzýváni, abychom třídili sklo na bílé a barevné. Proto jsem do záměru dal požadavek na nový kontejner na bílé sklo. Za třetí již několikrát padla otázka, zda nekoupíme kontejner na papír, proto jsem o jeden požádal. Možná se divíte, proč třídit sklo a papír, ale každá obec dostává peníze od firmy EKO-KOM za tříděný odpad. Zkrátka, čím více odpadu vytřídíme, tím více se vrátí obci peněz. Nebudou-li naší občané odpad třídit, nedostaneme tedy peníze zpět a budeme nuceni zvednout poplatky od občanů za sběr odpadu.

Poznámka: do kontejneru na plasty lze vhazovat kartony od nápojů, např. krabice na mléko, džusy, víno atd. Z. Jaroš

 

Ne všechno se povede.

Když obecní zastupitelstvo v roce 2000 úspěšně a hlavně levně plynofikovalo vesnici, netušilo, že dojde téměř za 4 roky k problémům. Problém je v tom, že část přípojky k domu č.59 vede po soukromém pozemku čísla č.61 a toto neproběhlo v územním řízení. Jak se to mohlo stát? Veškeré projekty pro nás dělala firma GASAG Brno, která naplánovala hlavní řád od RS po pravé straně silnice a tím přípojku ze předu od silnice. Proti tomuto návrhu se odvolala správa silnic a došlo na její žádost k přeložení hlavního plynového řádu u č.61 pod silnicí a dále po levé straně silnice a u zmíněné přípojky udělala jen nepatrnou změnu, ale pro další vývoj velice zásadní. Zmíněná firma hlavně provedla změnu posazení skříňky pro hlavní uzávěr blíže k domu. Takto bylo schváleno územní a stavební řízení. Když došlo k realizaci stavby tak zaměstnanci firmy Gaslines zjistili, že v tomto místě nelze dle projektu přípojku udělat. Důvod byl prostý. V místě, kde měla zmíněná přípojka vést je nejen v zemi telefonní uzel, ale hlavně stojí v cestě sloup elektrického vedení. Proto došlo ke změně vedení přípojky a podle skutečného stavu bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Zásadní pro odstranění přípojky byl loňský rok, kdy majitelka č.61 zjistila, že se jedná o její soukromý pozemek a zažádala o odstranění stavby. Po různých písemných intervencích došlo k dohodě a přípojka byla 19. července odstraněna. V dnešní době se připravuje projektová dokumentace pro vydání nového územního a stavebního povolení na novou plynovou přípojku k číslu 59. Z.Jaroš

 

Pozemkové úpravy

V úterý 3. srpna byla zahájena další část pozemkových úprav a to šetřením a vytyčováním hranic nejprve obytné části Samotína a pak se pokračovalo ve vytyčování hranic lesních pozemků směrem od Samotína přes Kopec až byly vytyčeny všechny lesní hranice. Ihned po vytyčování hranic je geodeti zaměřovali, aby nedošlo ke zničení hraničních kolíků.

Z. Jaroš

 

 

 

Oprava vodovodu – 3. etapa.

V pátek 11. června zahájila firma Gaslines opravu vodovodních rozvodů - 3. etapa. Akce začala bagrováním od hlavního přivaděče do vsi nad horním kravínem. Za pátek a sobotu se dostali jenom do rohu ohrady pod dolním kravínem, protože bylo nepříznivé počasí a výkopy se propadaly a firma hned pokládá a zapískovává potrubí a zahrnuje. Výkopy zůstávají jenom v místech, kde byly napojeny přípojky. Práce pokračovala v pondělí a byla udělána etapa pod kravínem. Zato v úterý, kdy už byla zem suchá, firma udělala trasu pod kůlnou přes zahrady Chvátalovu a Flesarovu. Ve středu přes zahrady Jarošovu, Musilovu. Ve čtvrtek na zahradě J. Slámy, a za Koumarovi, další den přes hřiště až k silnici. V sobotu byla přebagrována cesta vedoucí ke družstvu. V pondělí 21.6. pokračovalo kladení vodovodu vedle cesty až k silnici na Sirákov a odpoledne bylo zahájeno bagrování vedle Palase č.52. Úterý dopoledne firma pomocí tzv. krtka dělala průchod pod silnicí mezi Landou 58, a Šimkem č.80 a odpoledne pokračovala trasou u Palase ke Šlechtickým. Další dny byla proražena silnice u č.61 a dokončen hlavní řád k přípojkám. Postupně došlo k zahrnování, urovnávání terénu a zasívání. V pondělí 28. června došlo k přepojení přípojek na nový vodovodní řád a ve středu 30. června byla celá akce dokončena. Celková cena byla 811 918,- Kč. Z. Jaroš

 

Omluva.

Omlouváme se čtenářům obecního zpravodaje číslo 2/20004 za chybný údaj, který je na straně 6. V rubrice “domy v Poděšíně” je u č.p. 40 napsáno 1994 Vaverová Marie – úmrtí. Samozřejmě, že toto datum znamená, kdy se paní Vaverová odhlásila z trvalého pobytu v Poděšíně. Z. Jaroš

 

Rodáci.

 

7. Před naší vesnicí na hřišti postupující armáda zřídila provizorní zajatecký tábor, kde shromažďovala a hlídala zajaté německé vojáky. Zřejmě docházelo i ke snahám o útěky, neboť jsme jeden den po ránu objevili na poli za domem zastřeleného německého vojáka. Řekl jsem to otci a se sousedem jsme uvažovali co s ním uděláme. Nakonec jsme se dohodli, že ho naložíme na vůz a odvezeme do Nížkova na hřbitov. V Nížkově po delším dohadování ho přece jen přijali a snad pochovali někde poblíž hřbitovní zdi.

 

8. Pokud šlo o zajaté vojáky byli z Poděšína exportováni na shromaždiště do Bohdalova. Za tím účelem obecní úřad určil šest mladých lidí, kteří transport určitého počtu zajatců denně eskortovali. Vzpomínám na den, kdy jsem byl též určen. Obdrželi jsme německé (ukořistěné) pušky a šlo se. Po silnici k Sirákovu a mezi poli se šlo a hlídalo dobře. Horší to bylo v lese, když si zajatci chodili do lesa ulevit, moc dobře nám nebylo. Šťastně jsme je v plném počtu dovedli do Bohdalova a předali na shromaždišti v zajateckém táboře. Teprve cestou zpět jsme se učili s puškou zacházet (nabíjet, mířit, střílet) a uvědomovali jsme si, že z naší strany byl transport zajatců určitým hazardem. Josef Jaroš

 

 

 

Mateřská škola.

 

Přežblebty ve školce:

Děti v Nížkově na divadle. Jedna z hlavních účinkujících – vrána se snaží marně chytit rybu, když se jí to stále nedaří, zakřičí z hlediště Šimůnek na vránu. “Tak řekni “sakra” a bude to”. M. Jarošová

 

MŠ.

Dne 1. září byl zahájen nový školní rok v MŠ Poděšín. Celkem je přihlášeno 23 dětí, z toho 20 na denní docházku a 3 na 5 dní. Ze Sirákova je 14 dětí, z Poděšína 8 a jedno dítě ze Skrýšova. Pracovní úvazky: ředitelka Jarošová Marie 1; učitelka Nedopilová Margita 0,8; kuchařka Doležalová Jana 0,75; školnice Jágrová Anna 0,5 a účetní Musilová Jana 0,15. To je celkem 3,2 úvazku na MŠ. M. Jarošová

 

Domy v Poděšíně.

 

 

 

Č.p. 41

Od roku min. 1805, Samotín

Majitelé a události:

1869 Kolář František *1835 Rudolec [9]

1880 Kučera Martin *1844 Janovice [6]

1890 Kučera Martin *1844 Janovice [6]

1930 Kolář Jan

1973 Kolář Jan – úmrtí

1991 Kolářová Růžena – úmrtí

2004 Svoboda Rudolf [0]

Přezdívka po doškách r. 1930: Samotín

Výměra v ha r. 1930: 5 23

 

Č.p. 42

Od roku min. 1805

Majitelé a události:

1869 Pivnička František *1827 Vatín [4]

1880 Minář František *1854 Vatín [6]

1890 Pivnička Josef *1860 Poděšín [9], Košák Štěpán *1836 Poděšín [4]

1914 Šimek Jan, Šimek František

1930 Šimek Josef

1936 Šimková Marie – úmrtí

1981 Šmiraus Stanislav – úmrtí

1988 Obec – stavba nové prodejny na starém čísle

1990 Obec – kolaudace nové prodejny 15.4.

2004 Jednota [0]

Přezdívka po doškách r. 1930: U Fabinů

Výměra v ha r. 1930: 2 50

Č.p. 43

Od roku min. 1805

Majitelé a události:

1869 Sedlák Jan *1842 Poděšín [6]

1880 Sedlák Jan *1842 Poděšín [8]

1890 Sedlák Jan *1842 Poděšín [6]

1914 Sedlák Václav

1930 Rosecký Rudolf

1976 Rosecká Marie – úmrtí

1977 Obec – prodej po úmrtí majitele

1994 Obec – koupě a demolice

2000 Převedení čísla popisného na kapli

2004 Kaple [0]

Přezdívka po doškách r. 1930: “Krejčí”

Č.p. 44

Od roku min. 1805

Majitelé a události:

1869 Vlček František *1828 Volešná [10], Pibel Jan *1818 Poděšín [10]

1880 Vlčková Marie *1830 Poděšín [7]

1890 Unterdorfský Josef *1861 Sirákov [5]

1901 přistavěna komora

1905 požár

1914 Koumar František, Koumar Antonín

1930 Koumar František

1975 Koumar František – úmrtí

1978 Koumar František – přestavba celého domu

1993 Koumar František – úmrtí

2004 Koumarová Božena [1]

Výměra v ha r. 1930: 2 70 J. Dočekal

 

 

Jak je v Číně – část 3.

6. Doprava. Pravděpodobně je doprava v těchto východoasijských zemích všude stejná. Na silnicích je minimum dopravních značek. Každý jezdí, jak se mu to hodí. Na víceproudových vozovkách se běžně předjíždí z obou stran. Je to nutné, protože pomalá vozidla v rychlém pruhu nemají nejmenší zájem uhnout do pomalejšího. Když někdo přijíždí z vedlejší ulice a odbočuje vlevo, vůbec se nedívá na vozidla zprava, ale foukne to do protisměru. Ohrožuje tím protijedoucí vozidla, ale ta většinou uhnou. Pak se teprve přemístí na svojí stranu doprava. Zajímavé je, že se tak chovají i motocyklisté a cyklisté. Někdy je opravdu i coby spolujezdec potřeba zachovat chladnou hlavu. Najezdil jsem v Číně autem asi 5 000 km a tak jsem na silnicích něco zažil. Velmi často se troubí. V noci se běžně potkávají neosvětlená vozidla, jedoucí v rychlém pruhu na dálnici. Mockrát jsme to málem neubrzdili. Běžné je také jezdit v noci pouze s dálkovými světly. Naprostá většina nákladních aut je na první pohled přetížená. Náklad je zabalen plachtou, ovázán lany a přesahuje korbu do všech stran. Taxi je možno sehnat od luxusního auta, přes motorové tříkolky až po kolo s kabinkou. Tříkolky jsou hodně rozšířené, buď jako kola, motorky i jako nákladní dodávky. Kupodivu při místním stylu jízdy, jsme viděli velmi málo dopravních nehod. Většinu kilometrů jsme najezdili na dálnicích nebo silnicích s více pruhy. Je zde hustá síť kvalitních silnic. Není naopak problém na horších silnicích potkat hluboké výmoly, betonové patníky uprostřed silnice a jiné nečekané překážky. Ale u nás po zimě je to podobné. Na krajním pruhu dálnic nebo víceproudových silnic se na podzim často suší různé zemědělské produkty jako je kukuřice, arašídy nebo obilí. Při srovnání s Indií je zde v dopravě daleko vyšší úroveň. Ve městech je sice část křižovatek se semafory, ale jsou zde hodně oblíbené velkoplošné kruhové objezdy. Na rozdíl od nás, má ale přednost přijíždějící vozidlo. Všechny semafory jsou vybaveny velkým displejem, který ukazuje počet sekund do změny barvy semaforu. Uprostřed každého kruhového objezdu je nějaká výzdoba, památník atd. V noci většinou barevně svítící a blikající. Neonová reklama ve městech je vůbec oproti nám, hodně rozšířená. Velkoplošná, různě blikající a s rozličnými náměty. Na dálnicích se platí v terminálech podle ujetých kilometrů. Na vstupu do dálnice se vyfasuje karta a na výstupu se odečte údaj o ujeté vzdálenosti a podle toho se platí.

7. Obchody. Obchody lze považovat za zcela rovnocené s našimi. Vedle množství maličkých obchůdků, vyrůstají ohromné supermarkety. Zajímavostí někde bylo, že jsou celé ulice s obchody se stejným sortimentem. Tak jsme nacházeli ulice, kde bylo vedle sebe třeba 30 obchodů s mobilními telefony, vedle ulice s 15. obchody s obuví a o kus dál ulice s 20. obchody s oděvy. Dále je také hodně tržnic s levnějším zbožím. V supermarketech lze, stejně jako u nás, zakoupit vše. Zboží je všude dost. Ceny jsou na naše poměry příznivé a oproti nám asi na 1/5  až ½. Vzhledem k již zmíněnému malému platu v Číně, zase tak levně není. Například obsluha naší linky dostávala měsíčně 400 juanů, což podle kurzu je asi 1 600 Kč. Pro orientaci ceny některého zboží: pivo 3-20j, čaj 8-280j, káva 100g 28j, cukr 0,5 kg 2j, boty zimní 150j, kořalka 1litr 6-1000j, auta 50 000-100 000j, benzín 3,1j, košile 50-500j, CD 10j, DVD 15j, hotel 200-1000j, mandarinky 1kg 3j, večeře v hotelu 70j, taxi po městě 10j.

8. SARS.  V době plánování naší cesty byl SARS v Číně nejvíce rozšířen. My jsme velice váhali se akce zúčastnit. Naštěstí v srpnu, době našeho prvního odjezdu, nebyl hlášen žádný nový případ této zákeřné nemoci. My se setkali s projevy SARS pouze v opatřeních na letišti v Pekingu. Zde byli všichni monitorování termokamerami. Na monitorech měli lidi barvu dle teploty těla. Tito zaměstnanci letiště měli na ústech roušky. Naši předchůdci, kteří letěli dříve než my, zažili roušky i v letadle a na letišti procházeli přes speciální dezinfekční sprchy. Ve městě jsme na ulici občas potkali lidi, mající roušky, ale byly to pouze výjimky. J. Dočekal

Čína-termokamery na letišti v Pekingu pro zjištění nemocných.

Čína-šestiproudové mimoúrovňové silnice.

Čína-v supermarketu.

Čína-sušení kukuřice na šestiproudovce.

Čína-“Mobilová ulice” s asi 30 obchody s mobilními telefony

Čína-prodej suvenýrů

Internet-pohled z webkamery.

Internet-Poděšín v roce 1788 J. Dočekal

 

Znak a prapor obce.

 

Obecní úřad v Poděšíně vyhlašuje referendum pod názvem “Vyberte si svůj znak a prapor”. Tohoto referenda se může zúčastnit každý občan s trvalým pobytem v naší obci a kterému bude v den referenda alespoň 15 let. To znamená, že je narozen 6.11.1989 a starší.

Jak bude referendum probíhat? Již na veřejné schůzi bylo vybráno 8 nejlepších návrhů z 19-ti. Jedna sada návrhů je vyvěšena v prodejně Jednota, druhá sada ve vývěsní skříni před Jednotou a třetí sada je k nahlédnutí v hospodě. V den voleb do krajského zastupitelstva přijdou zájemci o hlasováni do volební místnosti (obecní úřad), kde bude též jedna sada návrhů. Ve volební místnosti obdrží hlasovací lístek, na který napíše číslo svého návrhu Vyplněný lístek vhodíte do připravené malé volební urny dle pokynu volební komise. Jak referendum dopadlo, se dozvíte ve zpravodaji č.4/2004.

 

Popis návrhu č.1.

Znak: Štít je vodorovně dělený, horní polovina je červená a dolní polovina modrá. V dolní modré polovině je zlatý strom a v horní červené stříbrná lilie. Přes obě poloviny kolmo dolů po obou stranách jsou stříbrné meče.

Vlajka: List vlajky je vodorovně dělený, horní polovina je červená a dolní polovina modrá. V dolní modré polovině je zlatý strom a v horní červené stříbrná lilie. Přes obě poloviny kolmo dolů po obou stranách jsou stříbrné meče.

 

Popis návrhu č.2.

Znak: Štít je kolmo dělený, v pravé polovině je červený a v levé polovině modrý. V dolní polovině je zlatý strom a v horní stříbrná lilie. Přes obě poloviny kolmo dolů po obou stranách jsou stříbrné meče.

Vlajka: List vlajky je kolmo dělený, v pravé polovině je červený a v levé polovině modrý. V dolní polovině je zlatý strom a v horní stříbrná lilie. Přes obě poloviny kolmo dolů po obou stranách jsou stříbrné meče.

 

Popis návrhu č.3.

Znak: Štít je celý modrý. V dolní polovině je stříbrná lilie, nad ní jsou dva stříbrné zkřížené meče a v horní části zlatý kříž.

Vlajka: List vlajky je celý modrý. V dolní polovině je stříbrná lilie, nad ní jsou dva stříbrné zkřížené meče a v horní části zlatý kříž.

 

Popis návrhu č.4.

Znak: Štít je celý zelený. V dolní polovině je stříbrná lilie, nad ní jsou dva stříbrné zkřížené meče a v horní části stříbrný kříž.

Vlajka: List vlajky je celý zelený. V dolní polovině je stříbrná lilie, nad ní jsou dva stříbrné zkřížené meče a v horní části stříbrný kříž.

 

1

2

3

4

 

 

5

6

7

8

 

Popis návrhu č.5.

Znak: Štít je koso dělený, horní polovina je stříbrná a dolní polovina modrá. Přes celý štít stojí lípa s volnými kořeny v přirozených barvách. V pravém dolním rohu je zlatý slaměný úl a v levém horním rohu je modrý pětilistý květ lnu.

Vlajka: List vlajky je šikmo dělený s modrou žerďovou a bílou vlající částí. Na středu stojí lípa s volnými kořeny v přirozených barvách. V pravém dolním rohu je zlatý slaměný úl a v levém horním rohu je modrý pětilistý květ lnu.

Popis návrhu č.6.

Znak: Štít je koso dělený, horní polovina je stříbrná a dolní polovina modrá. Přes celý štít stojí lípa s volnými kořeny v přirozených barvách. V pravém horním rohu je modrý pětilistý květ lnu a v  levém dolním rohu je zlatá včela s rozloženými křídly.

Vlajka: List vlajky je šikmo dělený s bílou žerďovou a modrou vlající částí. Na středu stojí lípa s volnými kořeny v přirozených barvách. V pravém horním rohu je modrý pětilistý květ lnu a v  levém dolním rohu je zlatá včela s rozloženými křídly.

Popis návrhu č.7.

Znak: Štít je polcený, stříbrný a modrozelený. V pravé stříbrné polovině stojí lípa s volnými kořeny v přirozených barvách. Levá polovina je dělená, v horním modrém poli je zlatý slaměný úl a v dolním zeleném poli jsou dvě zkřížená hornická stříbrná kladívka, s dřevěnými topůrky, mlátek kosmo a vespod.

Vlajka: List vlajky tvoří bílá žerďová část se stojící lípou s volnými kořeny v přirozených barvách. Ve vlající části jsou dva vodorovné pruhy, v horním modrém poli je zlatý slaměný úl a v dolním zeleném poli jsou dvě zkřížená hornická stříbrná kladívka s dřevěnými topůrky, mlátek kosmo a vespod.

Popis návrhu č.8.

Znak: Štít je polcený, stříbrný a modrozelený. V pravé stříbrné polovině stojí lípa s volnými kořeny v přirozených barvách. Levá polovina je dělená, v horním modrém poli jsou dvě zkřížená hornická stříbrná kladívka s dřevěnými topůrky, mlátek kosmo a vespod v zelené polovině je kosmo položen zlatý cep.

Vlajka: List vlajky tvoří bílá žerďová částce stojící lípou s volnými kořeny v přirozených barvách. Ve vlající části jsou dva vodorovné pruhy, v horním modrém poli jsou dvě zkřížená hornická stříbrná kladívka s dřevěnými topůrky, mlátek kosmo a vespod a v zelené polovině je kosmo položen zlatý cep.

Odůvodnění návrhů:

Lípa, strom: - odkazuje zde na nedochovanou pečeť se selským stavením a lípou.

Květ lnu: - odkazuje zde na dřívější tradici lnářství a rozšířené pěstování lnu.

Včela a úl: - představuje zde tradici včelařství, okolo roku 1900 obec s nejvíce rozšířeným včelařstvím v celém okrese (viz. Ottův slovník naučný).

Stříbrné pole a hornická kladívka: - odkazuje zde na hornickou tradici obce v ranném středověku se stříbrnými doly v okolí.

Zlatý cep: - asociuje zde zemědělský základ obce.

Modré pole: - asociuje zde oblohu a přirozené čisté okolní prostředí.

Zelené pole: - asociuje zde zemědělský základ obce.

Lilie: - je symbolem nevinnosti, čistého a ušlechtilého myšlení a panenské čistoty.

Meče: - je hlavní zbraní rytíře, stejně jako symbol moci nad životem a smrtí, symbol spravedlnosti a práva. Zde užit především s ohledem na vyplenění obce ve 14 století.

Kříž: - křesťanský symbol, zde ke vztahu ke klášteru.

 

 

 

Výlov rybníka-úlovky.

Výlov rybníka-vážení ryb při prodeji občanům.

Webkamera a anténa na internet.

Výprava za českými čerty i v Poděšíně.

Čištění potoka. 

3. etapa opravy vodovodu.

Výprava “Expedice Sněžka” v cíli.

Cirkus v Poděšíně.

 

Kultura.

 

Ohnivý kočár.

Čtvrtá pověst pochází rovněž ze Záborné.

Nad Zábornou směrem k Svinkovu lesu je kopec, do kterého často uhodí boží posel – blesk. Po tom kopci v noci v blízkosti vsi Stájí před bouřkou jezdíval ohnivý kočár. Z Polné chodíval v tuto stranu žebrák Pudička. Jednou se otměl a proto pospíchal k Záborné. Byl už skoro u místa, do kterého za bouřky často udeřilo. Najednou se žene za ním ten kočár. Hrčel a drkotal po cestě. Pudička se dal na útěk. Ač byl už starý, strachem dělal skoky jako zajíc. Doběhl k lesu a ukryl se za strom. Ze zvědavosti se obrátil za kočárem. Hrůza ho obešla. Na kozlíku seděla hrozná ohava. Hubu měla otevřenou a z ní šlehal plamen. Také koně měli ohnivé tlamy. Pudička stál jako přimražený. Co bude asi dál? Zpozoroval, že kočár se obrátil a jel po cestě zpět. Když se vzdálil, uviděl na zemi do červena žhnoucí podkovu. Přiběhl k ní, nabral ji na hůl a utíkal s ní k Záborné. Stanul už naproti rozcestí. Na kopci bylo poklidu. Nesl se odtud k Pudičkovým uším hlasitý šramot. A ohnivý kočár se vrací k tomu místu, od kterého dál nesměl. Z kočáru něco křičelo: “Dej sem podkovu! Dej sem podkovu, to je mého pána! Nedáš-li, zle se ti povede.” Žebrák Pudička vrazil vraty k Svinkům. Podkova mu ještě žhavostí svítila. Jak s ní vstoupil do světnice, byla však náhle studená. Pudička na ni udiveně hledí, kroutí hlavou, oči na ní může nechat. V údivu šeptá: “Je ze zlata, z opravdového zlata.” Druhý den Pudička ze Záborné odešel. Kam odešel, nikdo se nedověděl. Z. Jaroš

 

Výprava za českými čerty

Když jsem byl v úterý odpoledne 10. srpna v práci, tak jsme spolu s kolegyní uviděli na pastvině za Jarošovy č.76 dva nové koně, kteří přibyli k šestihlavému stádu. Prvně jsme si mysleli, že Jirka rozšířil chov. Bylo nám ale divné, že noví dva koně jsou grošáci. Za chvíli jsme ale uviděli za zahradou koňský povoz a přes něj přetaženou plachtu a několik lidí. Tak jsme si říkali, to mají nějakou návštěvu, zřejmě koňáci. Bylo nám divné, že na plachtě je nápis “Výprava za českými čerty”. V tu chvíli jsme nepochopili, oč jde. Myslel jsem si, že je to nějaká recese, nebo plachta koupená od nějakých komediantů. Vše se vyjasnilo ve čtvrtek, kdy v deníku Vysočina vyšel článek od redaktora Ondřeje Šváry s názvem “Novinář se vydal po stopách čertů”. A když v sobotní příloze Práva vyšel článek “Čerti jsou prý stále mezi námi”, dal jsem si vše dohromady, oč tedy jde: Známý cestovatel a novinář Jaromír Štětina vyrazil 1. června na tisícikilometrovou výpravu z Jihočeské Sudoměře u Bechyně a 31. srpna se hodlá vrátit zpět s důkazem, že český čert stále žije. Výprava ujede s koňmi denně 15 - 20 kilometrů a sbírá pověsti o čertech. Na předem vybraných místech se pár dní zdrží, fotí a filmuje vše o těchto pověstech. Z Poděšína jela výprava do Polné, kde natáčela od pátku do neděle pořad o pověsti, jak správce zámku údajně uzavřel smlouvu s ďáblem. Od ledna příštího roku bude česká televize vysílat 21 dílný seriál s názvem “Výprava za českými čerty”. Bližší informace o této výpravě najdete také na internetových stránkách. Adresa je www.certi.tiscali.cz Z. Jaroš

 

Proto jsem se zeptal Petra Jaroše na několik otázek.

1. Jak se mohlo stát, že výprava tábořila právě u Vás?

- Spolek jezdců Vysočiny a členové spolku výpravu navigovali po trase tak, aby měli kde ustájit koně a sami si trochu odpočinuli.

2. Jak dlouho u Vás tábořili?

- Výprava přijela 10.8. zhruba v poledne a druhý den odjížděla odpoledne kolem třetí hodiny, protože měla před sebou jenom krátký úsek cesty do Polné.

3. Jak velká byla výprava?

- Celá výprava se skládala z koňského povozu, které doprovázelo jedno auto a pro potřeby filmování přijelo další auto. Celkem měla výprava 6 lidí, 3 muži a 3 ženy, plus kameraman s manželkou.

4. Co výprava dělala po příjezdu?

- Po příjezdu udělali tábor k odpočinku a večer bylo posezení u táboráku, na které nás pozvali. Členové se první den stravovali sami a druhý den jsme je pozvali na oběd, kde jsme si s nimi popovídali o jejich cestě, o koních a životních příbězích.

5. Co tě nejvíce zaujalo na této výpravě?

- Nejvíce mě zaujalo to, že koňské spřežení bylo pro tuto cestu zakoupeno asi měsíc před zahájením cesty, což považuji za riskantní sázku, protože koně neznali a nevěděli, zda při cestě koně obstojí. Na druhé straně je to dobrá průprava jak pro koně, tak i pro posádku, aby zjistili co v nich je. Za další jsem byl překvapen, že si vybrali grošáky, kteří jsou nároční na obsluhu a čistění. Z. Jaroš

 

Z Poděšína pěšky na Sněžku.

V okresním tisku Vysočina vyšly ve dnech 29.7. a 4.8. dva rozhovory s Františkem Dobrovolným o cestě na Sněžku. Jistě jste oba články četli. Já bych mu přesto chtěl položit několik otázek k tomu, co mi v tisku chybělo. Před tím bych chtěl otisknout původní článek, který měl vyjít v novinách a z kterého se posléze zrodily oba rozhovory.

“Z Poděšína pěšky na Sněžku

3. července vyšlápl František Dobrovolný z Poděšína a Jaromír Vlček ze Sirákova směrem k Nížkovu, aby přibrali další dva kamarády - Josefa Vytlačila a Jana Henzla. Společně směřovali k Červenému mlýnu pod vlakovou zastávkou Nížkov. Ten se stal výchozím místem putování s názvem EXPEDICE SNĚŽKA. Trasa dlouhého pochodu vedla na Havlíčkovu Borovou, údolím řeky Doubravky, přes Železné hory a Polabí k Hrádku u Nechanic. Od Chlumu - místa bitvy z roku 1866 na Zvičinu a dále do Černého Dolu v Krkonoších. Na vrcholu Sněžky stanuli v pátek 9.7.2004 krátce po 15. hodině. Bližší popis trasy a svoje zážitky z cest vydají v brožurce - CESTA NA SEVER”. Otázky:

1. Podle mého výpočtu jste strávili na cestách 6 nocí. Můžeš nám říct, kde a jak jste spali?

- První noc jsme spali v dřevěné boudě u vlakové zastávky ve vesnici Bílek v údolí Doubravky u Chotěboře. Druhou noc jsme spali v sušákách u vesnice Kovářov u Seče. Třetí noc byla vylepšena o to, že jsme se mohli v Cholticích u Pardubic vysprchovat a noc jsme trávili ve fotbalové šatně pro hosty. Čtvrtou noc jsme trávili v Radíkovicích u Libčan (Hradec Králové) pod širákem. Popáté jsme spali v Miletíně u Lázní Bohdaneč v kempu, kde byly bungalovy, protože celou noc pršelo. Poslední noc jsme trávili v osadě Čistá v Podkrkonoší, kde nás nechal hostinský spát v zastřešené letní zahrádce, protože byla silná bouřka a opět pršelo.

2. Jak jste se na tak dlouhém putování stravovali?

- Snídaně jsme si sami vařili na lihovém vařiči. V poledne jsme si dávali jenom polívku a večeřeli jsme po hospodách. Každý nesl 15-ti kilový bágl, kde nejvíce vážilo náhradní oblečení a obuv.

3. A co takzvaná ponorková nemoc?

- Ponorková nemoc nás nechytla. Občas jsme se podomlouvali o trase kudy půjdeme.

4. Jaký povrch cesty převažoval?

- Jasně převažovaly asfaltové cesty hlavně v Pardubických rovinách. Něco jsme prošli po polních a lesních cestách.

5. Na Sněžce jste byli v 15 hodin a co bylo dál?

- Na vrcholu Sněžky jsme byli asi hodinu v Polské boudě, protože Česká bouda byla zavřená. Pak jsme vyrazili přes Růžovou horu do Pece pod Sněžkou, odkud jsme zavolali Luďka Dočekala, který pro nás ve 23 hodin přijel a ve 2 hodiny po půlnoci jsme již byli doma. Co bylo zajímavé, že celý den byla silná mlha a jak jsme vyšli na Sněžku, tak začalo svítit slunce.

6. V sobotu 31.7. jsi uspořádal na své zahradě při hudbě (skupina Bizoni z Polné) závěrečné posezení, kde bylo vyprávění, prohlížení fotek, ukázka trasy a promítání diapozitivů z cest, kolik se ho zhruba účastnilo lidí?

- Já jsem to nepočítal, ale odhaduji, že se této oslavy účastnilo asi 50 lidí. Z. Jaroš

Internetové stránky Poděšína.

Dnes pokračujeme dalším popisem našich internetových stránek. Od minulého Zpravodaje se opět změnily. Nejvíce novinek je na úvodní stránce. Pokud postupujeme po stránce shora dolů, najdeme zde postupně tyto novinky:

Webkamera. Jestliže chodíte nakupovat do naší prodejny Jednota, jistě jste si všimli nově nainstalovaného zařízení kamery a teploměru. Signál z této kamery i teploměru je veden do počítače, umístěného v prodejně. Odtud se bezdrátově přenáší přes anténu na střeše prodejny, anténu na střeše školy přes vysílače a přijímače do internetové sítě na naší internetovou stránku. Obraz na stránce ukazuje v pravidelných minutových intervalech aktuální obraz Poděšína. Zároveň je obraz ukládán do paměti počítače kažých 10 sekund. V současné době je kamera namířena na silnici k Polné. Těploměr měří neustále teplotu okolí a ta je ukládána s přesností 0,1 ° C do počítače. Později bude také zobrazována na stránkách. Bude tak zaznamenávána teplota po celý den i rok. Z údajů je možno sestavit grafy a statistické výpočty, jako je max. a min. teplota, průměrná teplota atd. Nutno dodat, že takovýchto webových kamer ještě po republice mnoho není a Poděšín se tak opět stává průkopníkem.

Výlet proti času do minulosti obce.

Občas si říkáme, jak to tu kdysi vypadalo. Jak vypadaly domy? Které tu již stály a které teprve čekají, až je lidé postaví. Pokusil jsem se zrekonstruovat vzhled naší obce v různých letech. Z části je to podloženo historickými záznamy a zčásti je to fantazie. Využil jsem při tom výpočetní techniku, bez které by se to provádělo dosti těžce. Můžete se tak vypravit proti toku času až do doby, kdy se tu proháněli jen lišky, vlci, medvědi a jiná zvěř. Každý obrázek je možné po kliknutí zobrazit ve větší velikosti. Je zde zobrazeno celkem 11 leteckých map Poděšína s vyobrazeních domů, které tu stály v letech 2004, 1986, 1978, 1953, 1930, 1839, 1805, 1788, 1563, 1233, 1000. Domy i ve starší době mají samozřejmě dnešní vzhled, protože skutečná podoba je nám již neznámá.

Počasí.

Je zde několik nových map o aktuálním počasí v naší republice, jako je meteoradar, který zobrazuje barevně oblačnost a její vlastnosti. Lze z ní rozpoznat dešťové a bouřkové mraky. Dále je zde satelitní snímek republiky, zobrazující skutečný vzhled oblačnosti. Mapa indexů na Žďársku, zobrazující různé vlivy počasí na zdraví člověka. Všechny mapy se pravidelně každou hodinu aktualizují.

Kurzy měn.

Zde je tabulka a graf s aktuální stavem kurzů cizích měn ke koruně. Vhodné zejména při cestách do zahraničí. J. Dočekal

Sport.

Stolní tenis.

V létě se stolní tenis závodně nehraje, proto probíhají jenom tréninky. U nás, ale přece jenom bylo živo, protože největší oddíl na okrese Žďár nad Sázavou Solex Hamry n.s. požádalo náš oddíl o přestup Františka Bláhy, který v současné době hraje krajský přebor v Polné. František Bláha by měl hrát v Hamrech n.S., 1. třídu což si polepšil oproti Polné o jednu soutěž. Z.Jaroš

 

 

Házená.

Trenérské šachy.

Jak jistě víte, tak jeden z mála trenérů na Žďársku působící v první lize bydlí v Poděšíně. Je jim František Vejvoda, který trénuje v Novém Veselí házenou a v loňském roce postoupil s týmem dorostu do první ligy. I když celou sezónu hráli na chvostu tabulky, tak se jim podařilo v soutěži zachránit. Tento úspěch řadí našeho občana k nejlepším trenérům v oddílu házené v historii. Proto vedení oddílu rozhodlo o rozsáhlých změnách a pana Vejvodu přeřadilo jako trenéra družstva mužů, které sice hraje druhou ligu, ale s kvalitním trenérem by chtělo útočit na první ligu. Pokud se vše podaří, budu Vás informovat v dalších číslech. Z.Jaroš

 

Fotbal.

9. června skončila jihlavská liga v malé kopané. Brojlers Poděšín hrál VIII. ligu, kde se umístil na druhém postupujícím místě. Tento postup i soutěž však Brojleři opouští a od podzimu budou hrát žďárskou V. ligu.

 

 

Jednotlivé zápasy : Brojlers – Kanárci 4:3 , Brojlers – Restaurace ”C” 1:5 , AC Spatra – Brojlers 4:3 , Brojlers – Chvojkovice Brod 4:2 , No Limit – Brojlers 1:5 , Brojlers – Boca Juniors 4:2 , Brojlers – Calcio Inter 7:2 , Brojlers – Vulkanos 2:1 , Dukla – Brojlers 1:7 , Bolivie – Brojlers 3:0 , Brojlers – Tornádo 9:1 , Gaseco – Brojlers 1:3 , Barselóna – Brojlers 3:5

 

V našem týmu byl nejlepší střelec Flesar Vladislav s 13 góly a nejlepší brankář Flesar Milan s průměrem 2 branky na zápas.

Za Poděšín hráli tito hráči : Bláha František, Flesar Lukáš, Flesar Milan, Flesar Vladislav, Jaroš Petr, Kasal František, Koumar David, Koumar Jan, Landsman Martin, Nedvěd Jiří, Nejedlý David, Peřina Martin, Peřina Miroslav, Sobotka Milan a Šorf Michal. J. Koumar.

 

 

Koňské příběhy.

Na vojně také u koní. – část 4.

Další příhoda se mně stala, když potřebovali ve vojenské nemocnici přivézt nějaké zboží. Naše kasárna byla na opačném konci města než nemocnice. Musel jsem proto jeti přes celé město. Dosti jsem se tam opozdil, koně byli již velice hladoví a já též. Na zpáteční cestě jsem přijel právě ku továrně Hart-Muth, kde nakládali na auto veliké krabice. Protože měli nízkou bránu, dokládali vrchní část nákladu až na ulici. Díval jsem se na jejich počínání, když se jim jedna krabice uvolnila a spadla těsně vedle koní. Tito se velice polekali a uskočili do strany. Já jsem se při tomto jejich skoku převrátil do vozu a koně již pádili ulicí k náměstí. Měl jsem při tom veliké štěstí, že mě nevytrhli opratě z rukou. Když jsem se vzpamatoval a začal koně pomalu přitahovat, vjížděli jsme již na náměstí. Tam již stála policie a uvolňovala mně cestu. Oni totiž slyšeli veliký rachot, protože vůz měl kola s železným okutím a v dlážděné ulici se hluk velice daleko rozléhal. Nakonec jsem splašené spřežení ovládnul.

Podobná příhoda se stala mému kamarádovi, též s tímto párem koní. Nevím kam vlastně měl jeti, ale již v kasárnách se mu koně splašili, vytrhli mu opratě a narazili přímo do zdi. Zlámali oj a náruční kůň jménem Záhon se poranil natolik, že musel být utracen. Vojín utrpěl velký šok a byl od koní odvelen. Já jsem byl tohoto dne postaven do stráže a od této příhody jsem již byl od stráží osvobozen a jezdil jsem jenom s koňmi do té doby, než se vojsko vrátilo ze cvičení do kasáren.

Již jsem psal, že koně byli ustájeni u první baterie. Při pěkném počasí se po nakrmení vyváděli před stáj na sluníčko, aby se jim lépe dařilo. Jednu neděli jsem měl službu a po ranním nakrmení jsem koně před tuto stáj vyváděl. V této stáji měli na odvoz trusu plechový vozík, který měl již obě postranní stěny u kol vadné a plech celý proděravělý. Protože jsem při vyvádění spěchal a nedal pozor, již téměř poslední kobyla zachytila zadní nohu mezi kolo a postranní plech tohoto vozíku. Velice se polekala a utíkala stájí. Vozík za sebou táhla. Tuto nohu si o plech celou rozedřela. Bylo štěstí, že nakonec skočila na volné stání a vozík si z nohy strhla. Ale bylo hrůza se na nohu podívat. Krev jí tekla a nohu měla jako řešeto. I kopyto, z kterého si strhla podkovu, měla celé rozedřené. Protože hlavní veterinář byl též na Šumavě na cvičení, nevěděl jsem co udělat. Měl jsem veliký strach, že budu potrestán, neboť tato kobyla byla od sedmé baterie ze šestispřeží a její zranění, kvůli kterému zůstala v kasárnách, se jí pěkně hojilo. Nezbývalo mě nic jiného, než jíti za důstojníkem, který měl kasární dozor a tuto nehodu mu ohlásit. Tento mě poslal za velitelem kovářské dílny do města. Byl jsem rád, že jsem ho zastihl doma. Velkou radost z toho neměl, že i v neděli, kdy měl volno, má jít do kasáren. Já jsem ho však uprosil. Když uviděl zraněnou nohu, velice se na mě rozzlobil. Veliké štěstí, že mě znal jako vojáka, který má koně rád. Nohu kobylce ošetřil a tato se rychle zahojila. Bohumil Dočekal

Kronika.

1. světová válka - pokračování

Sláma Martin č.28, má tuto smutnou vzpomínku “ve válce jsem se dostal do pevnosti Přemyšl. V říjnu 1914 byla obležena ruským vojskem. Rusové dělali strašné útoky, neb ji chtěli dát k svátku carovi Mikuláši. Byli odraženi, neb jsme se drželi. Mrtvých bylo 70.000. Pevnost byla nedobytná, ale sklady byly naprosto prázdné. Nastal hrozný hlad. Snědli jsme koně, psy, kočky a co se dalo. Byli jsme krmeni teplou vodou. Vojáci umírali hlady. Byli jsme zesláblí, ale Rusové na nás nešli a čekali. 19.3.1915 jsme udělali zoufalý útok a doufali, že prorazíme k rakouské armádě. Ta byla poražena a my také a dostali jsme oheň ze tří stran. Poslední síly jsem vydal na útěk. 22.3 se Přemyšl vzdal. Ze 120.000 nás zbylo 40.000. po 15. letech jsem přišel o nohu následkem války”.

Sláma Václav č.29, měl právě dovolenou, když přišla mobilizace a proto hned narukoval ke svému pluku č.21 do Čáslavi ve stáří 22 roků. bojoval na ruské frontě a dne 27.8.1914 se celý pluk vydal do zajetí. Pak byl 9 měsíců v zajateckém táboře, potom přešel na práci na dráhu a tam pracoval 2,5 roku. Do ruské legie vstoupil 15.5.1918 a do vlasti přijel 11.1.1920 na Japonské lodi “Ifaly Maru”

Sláma Jan č.29, byl odveden 19.10.1914 ve věku 20 let. Sloužil u 21. pěšího pluku, bojoval na ruské frontě a dne 2.5.1915 byl raněn a 14.8 tohoto roku zemřel v nemocnici ve Vítkovicích. Jeho tělo bylo přivezeno 20.8.1915 do Nížkova, kde je pochován.

Sláma Josef č.29, (strýc), byl odveden ve válce a sloužil asi 2 roky. Pak byl ze zdravotních důvodů propuštěn. V roce 1918 zemřel na chřipku což bylo uspíšeno válečnými útrapami.

Dobrovolný Josef č.30, byl odveden v roce 1915 v 19 letech. Bojoval na ruské frontě u 6 pluku. Raněn byl u Lucku v září 1915 a léčil se v nemocnici ve Frenštátě p/R.

Sedlák Jan č.31, (otec), byl odveden 10.8.1915 ve věku 50 let. Sloužil u 1 pěšího pluku, zastával různé stráže na ruském bojišti v Bukovině a ve východní Haliči. Domů se vrátil 29.6.1917.

Sedlák Jan č.31, (syn), byl odveden roku 1915 ve věku 18 let. Sloužil u 21 pěšího pluku na italské frontě u útočné patroly. Byl jednou raněn a léčen v nemocnici v Sisáku. Domů se vrátil po převratu.

Sedlák Rudolf č.31, (syn), odveden roku 1917 ve věku 18 let. Sloužil u 9 dělostřeleckého pluku v Terezíně. Bojoval na italské frontě. Domů se vrátil po převratu.

Dobrovolný Eduard č.32, rukoval jako záložník hned při mobilizaci ve věku 34 roků. sloužil u 8 pluku dragounů a bojoval na ruské frontě. Domů přišel 27.8.1917, jelikož mu vyhořelo stavení a byl vymožen jako samostatný hospodář.

Chvátal František č.33, narukoval dne 3.10.1914 ve stáří 40 let jako záložník 2 výzvy. Byl u 12 pěšího pluku v Čáslavi. Po třech měsících onemocněl a při super arbitrážním řízení byl trvalé vojenské služby zproštěn.

 

Oznamovatel.

 

Kultura, sport.

Koncem září uspořádal Klub motopříznivců, zvaný Špeluňka, v háječku motoristickou akci “Rallye Kukuřice”. Motoristicky akce byla zajištěna sponzorem z Újezda. Zahřívací kolo proběhlo na přilehlých loukách. Samotný závod byl orientačně náročný, jak se vyjádřil přímý účastník závodu: ”v kukuřici bylo ho… vidět”. Rovněž startovné požadované majiteli pozemků mohlo být nižší. Vzhledem k tomu, že na akci tohoto druhu nebyla zřejmě ze skromnosti přizvána motoristická veřejnost, doufejme, že příští akce bude řádně zaplakátována. Obecní úřad postaví tribunu, otevře sázkovou kancelář a nálevnu pro hosty a závodníky. F. Landa

 

Prodej křovinořezu.

Obecní úřad prodá levně křovinořez, který je po generální opravě. Cena dohodou. Zájemci získají informace na obecním úřadě vždy v pátek od 20 do 22 hodin. Z. Jaroš

 

Prodej knih.

Knihovník a Obecní úřad nabízí k prodeji vyřazené knihy z knihovny. Jedná se o stovky hodnotných titulů. Cena je 5,- Kč za kus, část knih je zdarma. Knihy si můžete vybrat na Obecním úřadě při volbách nebo každý pátek od 19.30 hodin. J. Dočekal

 

Knihovna.

Knihovník oznamuje, že dne 19.10.2004 zahájil provoz knihovny. Půjčování bude každý pátek od 17,30 hodin do 19,00 hodin. J. Jágr

 

Schránka.

Začátkem října byla na dveře obecního úřadu připevněna poštovní schránka, která je určena hlavně pro občany naší obce. Do této schránky můžete vhazovat různé připomínky, náměty, dotazy, ale třeba i kritiku obecního úřadu. Na takto podané připomínky budeme odpovídat buď přímo tazateli, bude-li podepsán. Nebude-li podepsán odpovíme vždy v dalším zpravodaji. Zásadně nebudeme odpovídat na dotazy a kritiku, která budou hrubě urážlivé, sprosté nebo hulvátské. Tato schránka bude též sloužit pro vhazování lístků při vyhlášení různých obecních anket a referenda. Schránku budeme vybírat vždy v pátek před schůzí zastupitelstva obce. Z. Jaroš

 

Výlov rybníka.

V sobotu 23. října provedli členové sboru dobrovolných hasičů za rekordní účasti výlov návesního rybníka. Celkem bylo vyloveno 307 kaprů z 330 kusů, 9 amurů z 12, 2 sumci a 27 štik. Občanům bylo prodáno 260 kg ryb. Z. Jaroš

 

¨ Zpravodaj 3/2004 ¨ vydává obec Poděšín

¨ texty připravili: Zdeněk Jaroš, Jaroslav Dočekal, Bohumil Dočekal, Josef Jaroš, Marie Jarošová, Jaromír Jágr, Jan Koumar, František Landa

¨ fotografie: Jaroslav Dočekal, Zdeněk Jaroš, Bohumil Dočekal, František Dobrovolný

¨ grafická úprava: Jaroslav Dočekal ¨ recenze: Marie Dobrovolná

¨ tisk a distribuce: Zdeněk Jaroš ¨ náklad: 160 výtisků ¨ pro občany dodáván zdarma

¨ Internet: http://podesin.cz ¨ E-mail: podesin@podesin.cz podesin@iol.cz