Ročník 8 obce Poděšín č. 1/2004

Novinky.

Úvod.

Vážení občané. Skončily velikonoce a blíží se pouť. Zima snad již také skončila. Vychází první číslo našeho Zpravodaje v novém, již osmém, ročníku. Snažíme se dohonit termínový skluz, který vznikl u minulého čísla. Nový ročník přinese, jako vždy, několik změn. Snad nejvýraznější je barevná dvoustrana uvnitř výtisku. Objeví se také několik nových rubrik.V kulturním domě byla dokončena plynofikace. Na hasičské zábavě se zde poprvé topilo. Právě probíhá oprava cesty na “Malé Straně”. Hasiči se opět chystají na pálení čarodějnic.Velkou změnou prošla internetová stránka Poděšína. J. Dočekal

Co v tomto čísle najdete:

Novinky. *

Obecní úřad. *

Počasí. *

Obec. *

Rodáci. *

Skiman 2004. *

Mateřská škola. *

Jak je v Číně – část 1. *

Základní škola. *

Kultura. *

Internetové stránky Poděšína. *

Výročí obce. *

Obecní judo. *

Sport. *

Domy v Poděšíně. *

Koňské příběhy. *

Kronika. *

Oznamovatel. *

“Hody, hody doprovody”

Události.

- 19.1. Připojen plynoměr na KD. Poprvé se topilo 22. ledna 2004.

- 31.1. Hasiči uspořádali ples se skupinou Sešlost.

- 22.2. Poprvé se v Poděšíně uskutečnil divizní turnaj žen, ve kterém naše ženy vyhrály všechna tři utkání.

- 27.2. V kulturním domě byla zahájena rekonstrukce sociálního zařízení.

- 17.3. Byly skáceny stromy před prodejnou a uvolněno místo pro stavbu chodníku

- 1.4. Začala oprava cesty na “Malé Straně”

- 1.4. Byl skácen strom u hospody

Z. Jaroš, J. Dočekal

Obecní úřad.

Usnesení obecního zastupitelstva.

Obecní zastupitelstvo schvaluje:

94. Plat ředitelce MŠ Poděšín paní Marii Jarošové podle § 6 a § 7, v platové třídě 10, platového stupně 10. Příplatek za vedení podle § 8, a podle § 9, zvláštní příplatek. Plat byl schválen dle platné platové stupnice.

95. Neinvestiční přijatá dotace od kraje Vysočina pro MŠ, ve výši 19 000,- Kč,

96. Rozpočet obce na rok 2004. Rozpočet byl řádně vyvěšen od 1. prosince 2003 do 23. prosince 2004.

97. Zadat firmě COLAS Žďár n.S. vyasfaltování cesty od čísla 30, Dobrovolný František po číslo 79, Jaroš Zdeněk.

98. Stavbu nového chodníku u silnice od čekárny po cestu k číslu 27. Zadat firmě COLAS zhotovení venkovní hrany a doasfaltování.

99. Vodovodní rozvod od horního kravína po transformátor. Napojit oba kravíny a čísla 55, 58, 59, 61, 68, 71, 72, 73, 75, 76, 78, 80, 82, 83, 95.

100. Vodovodní rozvod od čísla 52 - Palas Josef, po číslo 89 - Jágr Pavel.

101. Koupit SDH Poděšín 2. ks pracovních oděvů a zaplatit materiál na zbudování nového sušáku na hadice.

102. Koupit a zabudovat do Mateřské školy Poděšín bezdotykovou baterii do kuchyně a koupit tiskárnu.

103. Zajistit projektovou dokumentaci a stavební povolení na chodník a rozšíření silnice u mostu splavu rybníka.

104. Vyplatit 3.000,-Kč jako podporu při narození dítěte všem dětem narozených občanům obce Poděšín v roce 2004, 2005 a 2006. Podpora se bude vyplácet takto: 1.000,-Kč při slavnostním vítání občánků do života, a 2.000,-Kč při nástupu dítěte do Mateřské školy Poděšín.

105. Vydávat v letech 2004, 2005 a 2006 obecní zpravodaj, pro občany a rodáky obce zdarma. Vydávat v letech 2004, 2005 a 2006 brožury o historii obce Poděšín.

106. Zastřešit a omítnout v roce 2004 obecní vodojem.

107. Smlouvu č. 97/2004 mezi obcí Poděšín a firmou ZDAR a.s. Jihlavská 759/4 k zajištění dopravní obslužnosti.

Obecní zastupitelstvo bere na vědomí:

108. Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

109. Zprávu předsedy stavební komise o své činnosti za rok 2003.

110. Zprávu předsedy pořádkové komise o své činnosti za rok 2003.

111. Zprávu předsedy kontrolní komise o své činnosti za rok 2003.

112. Zprávu předsedy finanční komise o své činnosti za rok 2003.

113. Zprávu předsedkyně sociální komise o své činnosti za rok 2003.

114. Zrušení inominátní smlouvy mezi obcí Poděšín a Jihomoravskou Plynárenskou na kontrolu na obsluhu regulační stanice od 1.1.2004.

Obecní zastupitelstvo schvaluje:

115. Změnu zřizovací listiny Mateřské školy Poděšín ze dne 13.1.2004, kde je provedena změna názvu z původního Mateřská škola Poděšín na Mateřská škola Poděšín, příspěvková organizace.

116. Kupní smlouvu na prodej obecních pozemků těmto žadatelům: Václav a Jana Doležalovi č.92, Josef a Anna Homolovi č.20, František a Marie Rosecká č.70, Pavel a Marie Slámovi č.94, Václav a Anna Smejkalovi č.49, Milan Matoušek č.87, ing. Josef Stránský č.51, Adolf Šmiraus č.27, Jaruška Vencelidesová č.46. cena pozemku je 20,-Kč/m2. Jedná se výlučně o zaplocené pozemky.

117. Smlouvu o dílo č. JI/ZR/2004/009, mezi obcí Poděšín a firmou COLAS CZ, a.s. závod Jihlava, provoz Žďár nad Sázavou na opravu komunikace v obci Poděšín..

118. Dodatek ke smlouvě uzavřené dne 7.11.1994, mezi obcí Poděšín a firmou ODAS Žďár nad Sázavou na odvoz a zneškodnění komunálního odpadu.

119. Kupní smlouvu číslo JI(15-09,10)-01/02-KS/IV mezi obcí Poděšín a firmou MERO ČR, a.s. se sídlem Kralupy nad Vltavou, Veltruská 748, o odprodeji pozemků v k.ů. Dobroutov: st.p.č. 144 o výměře 19 m2, st.p.č. 145 o výměře 22 m2, st.p.č. 146 o výměře 22 m2, p.p.č. 1239/3 o výměře 353 m2, a p.p.č. 1239/4 o výměře 229 m2.

Obec Poděšín vlastní u těchto pozemků ideální podíl 30/540. Cena podílů pozemků je 896,-Kč.

120. Koupit elektrocentrálu v hodnotě cca 15.000,-Kč

121. Koupit program “Dispro” na evidenci pozemků v k.ú. Poděšín.

122. Rekonstrukci sociálního zařízení v kulturním domě. Jedná se o nový rozvod vody a oprava záchodů.

123. Skátit 3 vzrostlé stromy u silnice před Jednotou pro výstavbu chodníku.

Obecní zastupitelstvo bere na vědomí:

124. Kontrolu plnění usnesení z minulého zasedání.

Obecní zastupitelstvo projednalo:

125. Závěrečný účet obce Poděšín za rok 2003, který byl řádně vyvěšen od 3. do 19. ledna 2004. Z. Jaroš

Stav financí k 31.12. 2003 :

- pokladna: 0,00 Kč

- bankovní účet: 1 586 665,53 Kč

- term. vklad: 1 128 867,53 Kč

Celkem: 2 715 533,06 Kč J. Dočekal

 

Sociální komise.

V dnešním zpravodaji bych chtěl občanům přiblížit činnost sociální komise v Poděšíně. Předsedou sociální komise byl po volbách v listopadu 2002 zvolen Milan Jaitner č.54, který od dubna 2003 přestal docházet na jednání obecního zastupitelstva a neprojevoval žádnou činnost ani soc. komisi. Proto byl z funkce odvolán a na jeho místo byla zvolena Marie Dobrovolná č.37. Členky komise jsou Jindřiška Landová č.33 a Marie Jarošová č.79. Sociální komise kromě jiného nahrazuje činnost Sboru pro občanské záležitosti (SPOZ). Činnost komise je bohatá. V roce 1998 byla založena pamětní kniha, do které jsou zapisovány kulturní, společenské akce a výročí obyvatel. Např. v knize jsou podepsáni účastníci obou setkání rodáků, jsou zde zapisována výročí narození obyvatel, vítání občánků do života, odchod žáků ze školy atd. Členky sociální komise chodí blahopřát k výročí narození obyvatel a to 70 let, 75 let, 80 let a od 80-ti let každý rok. V loňském roce poprvé společně s obecním úřadem připravily v Mateřské škole vítání občánků do života. Napomáhají při přípravě a průběhu setkání rodáků a na pozvání oslavenců chodí k výročí zlaté svatby. Při všech příležitostech předávají jubilantům dárkový balíček. Občas se stane, že členky soc. komise nemohou a tak jsou nahrazovány členy obecního zastupitelstva. Z. Jaroš

Počasí.

Říjen

Nejvyšší ranní teplota, dne 3.10., byla +11°C; 2.10., 4.10., 5.10., a 11.10. +10°C; 12.10., +9°C; 1.10., 7.10., 9.10., 10.10., +7°C°; nejnižší ranní teplota, dne 28.10., byla -5°C; 25.10., -3°C; 24.10., 29.10., -1°C; 14.10., a 17.10., 18.10., a 31.10., 0°C; průměrná ranní teplota je +4,03°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 2.10., +16°C; 3.10., 4.10., +14°C; 1.10., 11.10., +12°C; 10.10., +10°C; 12.10., +9°C; nejnižší večerní teplota, dne 24.10., 0°C; 25.10., 29.10., a 28.10., +2°C; 23.10., +2°C; 27.10., +3°C; 26.10., 30.10., +4°C; 14.10., 17.10., 18.10., 19.10., 20.10., 21.10., 22.10., a 31.10., +5°C; průměrná večerní teplota je +6,45°C. Počet slunných dní 2, pršelo 9 dní, vítr foukal 2 dny, 1 den mrholilo. Byl to poměrně mokrý měsíc.

Listopad

Nejvyšší ranní teplota, dne 27.11., 28.11., a 29.11., byla +9°C; 1.11., 19.11., a 25.11., +8°C; 2.11., 4.11., 20.11., 23.11., 24.11., a 26.11., +7°C; 3.11., a 22.11., +6°C°; nejnižší ranní teplota, dne 13.11., byla -3°C; 12.11., -2°C; 10.11., -1°C; 6.11., 11.11., 14.11., a 15.10., 0°C; 5.11., +2°C; průměrná ranní teplota byla +4,43°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 28.11., +10°C; 3.11., 24.11., 25.11., 26.11., a 27.11., +9°C; 1.11., 2.11., 19.11., 20.11., a 29.11., +8°C; 4.11., 22.11., a 23.11., +7°C; nejnižší večerní teplota, dne 12.11., 13.11., a 14.11., +1°C; 15.11., 16.11., +2°C; 11.11., +3°C; 10.11., +4°C; průměrná večerní teplota je +5,96°C. Počet slunných dní 2, pršelo 3x, vítr foukal 6 dnů, 2 dny mrholilo a mlha byla 7 dní. Byl to proměnlivý měsíc.

Prosinec

Nejvyšší ranní teplota, dne 1.12., 2.12., byla +6°C; 3.12., 4.12., a 14.12., +5°C; 5.11., 4.12., 6.12., a 31.12., +3°C; 30.12., +2°C°; nejnižší ranní teplota, dne 25.12., byla -14°C; 24.12., -13°C; 8.12., -7°C; 9.12., a 23.12., -5°C; 17.12., 26.12., 27.12., a 28.12 -4°C; 7.12., 10.12., 11.12., 16.12., a 18.12., -3°C; průměrná ranní teplota byla -1,51°C. Nejvyšší večerní teplota, dne 1.12., 2.12., a 3.12., +6°C; 5.12., +5°C; 4.12., 14.12., a 30.12., +4°C; 13.12., 20.12., +3°C; 12.12., 29.12., +2°C; 18.1., 31.12., +1°C; nejnižší večerní teplota, dne 24.12., -13°C; 23.12., -9°C; 25.12., -6°C; 8.12., -5°C; 7.12., 27.12., -4°C; 9.12., -3°C; 10.12., 11.12., 15.12., 16.12., 26.12., a 28.12., -2°C; průměrná večerní teplota je -0,25°C. Počet slunných dní 2, pršelo 4x, sněžilo 4x, 1x byl déšť se sněhem, vítr foukal 7 dnů, a mlha byla 1 den. 15.12. byla ranní bouřka. Sněhová pokrývka od 6.12. do konce roku 5 – 10 cm. Největší mrazy byly na Vánoční svátky. Z. Jaroš

Srážky za rok 2003

Měsíční srážky: Leden 49 mm, únor 0 mm, březen 11 mm, duben 15 mm, květen 104 mm, červen 20 mm, červenec 108 mm, srpen 41 mm, září 40 mm, říjen 82 mm, listopad 13 mm, prosinec 39 mm. Celkem za rok 522 mm.

Největší denní srážky: 6. října = 45 mm, 18. července = 33 mm, 10. května = 27 mm, 3. ledna a 19. srpna = 20 mm, 14. května = 19 mm, 14. prosince = 18 mm, 1. července = 16 mm, 14. září = 13 mm, 11. května, 20. května a 30. srpna = 12 mm. J. Jágr

 

Obec.

Změna hospodáře. 14. prosince proběhla v hostinci VČS sboru dobrovolných hasičů. Na této schůzi odstoupil z funkce hospodáře ing. Dočekal Jaroslav č.9, a na jeho místo byl zvolen Homola Josef ml. č.20. Z. Jaroš

Oprava kulturního domu.

V pátek 27. února byla zahájena rekonstrukce sociálního zařízení v kulturním domě. V první řadě byl vybudován nový vodovodní rozvod ze sklepa po celých záchodech. Dále byly instalovány dva nové záchody (komiky) na dámskou část. Nové splachovadlo na pánský záchod a nové smývání stěn rovněž na pánský záchod. Nové umyvadlo bylo zabudováno na chodbičce, aby se mohli umýt i pánové. Dále byla natažena nová voda ze sklepa do kuchyně, kde byla zaslepena, protože rekonstrukce kuchyně proběhne v pozdějším období. Veškeré instalatérské práce provádí Enderle Jiří a zednické práce Enderle Stanislav. Celková cena opravy je 16.000,- Kč. Z. Jaroš

Plynofikace kulturního domu.

24. listopadu 2003 byla zahájena firmou Miloslav Marek z Nížkova plynofikace kulturního domu. Před tím bylo provedeno zateplení půdních prostor nad záchody a kuchyní firmou IP Izolace Polná. Do sálu kulturního domu byly dána dvě teplovzdušná topidla Larsen Aermax Line 15, na záchody topidlo Beta 5, do kuchyně topidlo Beta 3 a plynový sporák Mora. Kolaudační rozhodnutí na užívání plynu bylo vydáno Mě.Ú. Žďár n.S. 16. prosince. 19. ledna byl připojen plynoměr a 22. ledna spuštěna topidla a bylo provedeno první zkušební topení. Plynofikace kulturního domu stála 145.000,-Kč. Z. Jaroš

Poplašné zařízení.

Na obecním úřadě bylo instalováno zařízení, chránící před nepovolaným vniknutím. Z pochopitelných důvodů nepodáváme žádné podrobné informace o činnosti zařízení. J. Dočekal

Lesní družstvo.

Ve středu 11. prosince proběhla poslední schůze Lesního družstva v Polné, na které naši obec zastupoval starosta Zdeněk Jaroš. Lesní družstvo v letošním roce mimo svou lesní činnost, kde vytěžilo 4.150m3 dřeva, zalesnilo 8,53ha pozemků, ještě provedlo odbahnění rybníka Horní Ochoz. Při tom byla opravena hráz, splav a požerák. Dále družstvo vypěstovalo 61.000 sazenic, z toho 46.000 použilo a 15.000 prodalo. Koupeny byly sazenice modřínu, jedle a buku. Byl koupen pozemek v k.ú. Dobronín o výměře 1.0762 ha za 65.000,-Kč. Obce za loňský rok obdrží od družstva nájemné ve výši 60,- tisíc, za odpis majetku 8.886,-Kč a nájemné za vysílač od Eurotel 2.934,-Kč. Celková částka, jakou obec Poděšín obdržela činila 71.820,-Kč. Z. Jaroš

 

Rodáci.

5. Za války nebyla možnost pořádat taneční zábavy, což nám, dorůstající mládeži, velmi chybělo. Dostatečnou náhradou nebyly ani tancovačky organizované na loukách nebo paloucích, v lese či v prázdném lihovaru v Nížkově. Po válce jsme si to chtěli vynahradit, a proto jsme se zúčastňovali všech tanečních zábav v okolních vesnicích. Mezi obcemi Poděšín a Sirákov nebyly vždy dobré vztahy a docházelo k občasným bitkám, neboť chlapci z Poděšína chodili s děvčaty ze Sirákova a naopak. To však nebránilo účasti na tanečních zábavách. Zvlášť vzpomínám na jednu taneční zábavu v Sirákově. Na této zábavě jsem byl, neboť jsem chodil se svou dnešní manželkou. Vše probíhalo normálně, ale o půlnoci nás naše děvčata informovala, že sirákováci se na nás chystají. Po krátké poradě jsem s děvčetem odešel k jejich domu, rozloučili jsem se a já cestou podle domu prošel pěšinami za zahradami za vesnicí, přešel na mez mezi polem a přes louku kolem dnešního kravína v Poděšíně došel v klidu domů. Teprve ráno jsem se dozvěděl, že nářez za mě obdržel můj bratr, který sice ze Sirákova děvče neměl, ale byl z Poděšína. Josef Jaroš

Skiman 2004.

24. 1. 2004 uspořádala společnost Sport centrum K2 recesní závod na lyžích ve Žďáru n. S. Podmínkou tohoto závodu bylo jet na starých lyžích a v dobovém oblečení. Tohoto závodu se zúčastnil i František Dobrovolný z Poděšína. Z půdy snesl starý kabát, boty, lyže po svém otci, vyrobeny z javoru-klenu Aloisem Dobrovolným kolem roku 1938, a vyrazil.

Ve 14.30 hod. nastoupilo na hromadný start 31 účastníků. Předstoupil jeden z organizátorů a zavelel: “Vaším cílem je asi 8 km vzdálený Račín a ukázal lyžařskou hůlkou na hluboké lesy. Kdo to nezná, musí se ptát”. Do cíle dorazili všichni. Dvě piva a guláš v hotelu Leopold byly odměnou. Podle našeho závodníka bylo posezení s country kapelou fajn a akce stála opravdu za to. Skončil na 9. místě. Zúčastnila se i televize Prima a krátký šot s rozhovorem s F. Dobrovolným bylo možno shlédnout v regionálním vysílání.

Viz foto uprostřed Zpravodaje. J. Dočekal

 

Mateřská škola.

Přežblebty ve školce:

- V Mateřské škole byla po 5-ti letech provedena pravidelná inspekce školského úřadu, na kterou přijel kontrolní pracovník a inspektorka. Malá Natálka to doma komentovala slovy “dneska byla ve školce Expertorka.

- Šimůnek si ve školce vyhrnuje tričko a vzdychá “to je dneska teplo jako hic

- Bohdanka si natahuje prstové rukavice a jeden prstík ji zajede špatně, takže má jeden prst rukavice neobsazen. Bohdanka s pláčem povídá, “paní učitelko mě chybí prstíček”. M. Jarošová

 

 

Exkurze.

Ve středu 25. února si mateřská škola Poděšín vyrazila na výlet spojený s exkurzí do nížkovské bramborárny. Hned na bráně si je převzala paní Landová, která zajišťovala doprovod a výklad o různých činnostech, která děti právě viděly. Nejprve se podívaly na naskladňování brambor, parní loupačku, čistění brambor, výrobu a předsmažování hranolků i na závěr linky, kde už se hranolky balí a připravují k expedici. Po projití celé linky se děti také podívaly do mrazáku, kde se hranolky skladují před expedicí. Ke konci exkurze dostaly svačinu, jak jinak než smažené hranolky. Po svačině prošly ještě kotelnu a halu, kde se skladují brambory. Potom se děti rozloučily a vyrazily zpět do školky. M. Jarošová

 

 

Karneval v MŠ

Tradiční únorovou akcí v MŠ je karneval, na který se děti každý rok moc těší. Také letos 6. února se děti karnevalu dočkaly. Celý týden spolu s učitelkami zdobily školku, vymýšlely masky a soutěžní úkoly. Dominantní úlohu měl letos čaroděj, který začaroval princeznu a děti je plněním připravených úkolů vysvobodily. Soutěžily v hodu míčkem na cíl, zpívaly písničku, hádaly pohádky podle obrázků, přelézaly překážky, počítaly apod. Vše se zdařilo, princezna byla vysvobozena a mohla si s ostatními maskami vesele zatancovat. Poděkování patří také rodičům, kteří připravily dětem kostýmy tak pěkné, že bylo těžké určit nejlepší, proto vyhrály všechny děti a byly odměněny malou sladkostí. M. Jarošová

 

 

Jak je v Číně – část 1.

 1. Úvod.

O této zemi jsem již jednou psal, ale od té doby jsem ji navštívil nyní již popáté a získal tak nové poznatky, dříve omezené pobytem na jednom místě. Nyní bych chtěl na těchto stránkách pravidelně dopisovat poznatky z této, zatím poslední, cesty. Místo dění bylo město Qingdao na východním pobřeží Žlutého moře v Číně. Pobyt byl měsíční a tak doufám, že Vás povídání zaujme a něco zajímavého se dovíte. Všechny moje cesty byly pracovní, na kterých jsme uváděli do provozu střihací linky ocelokordu v podnicích vyrábějící pneumatiky. Na poslední akci se jednalo dokonce o pět linek v různých podnicích v pěti čínských městech. Všechny byly v oblasti města Qingdao. Všechna města pobytu byla do 260 km od tohoto centra. Je to oblast nazvaná Shandong. Rozkládá se na východním pobřeží Žlutého moře, které již patří polohou k Tichému oceánu. Na poloostrově, který vystupuje do moře proti Jižní Koree. Je zde mnoho, nově vznikajících, průmyslových zón. Také my jsme montovali naše stroje ve zcela nových podnicích, vyrostlých na zelené louce. Před půl rokem zde ještě nic nebylo a nyní se zde rozjíždí výroba pneumatik. Velikostí jako naše Barum Otrokovice. A to na pěti místech současně. Ve zdejší oblasti se těží ropa a tak je přímo předurčena pro podniky rafinerie ropy a gumárenské podniky. Ve svém vyprávění nezůstanu jen u poslední cesty, ale vzpomenu i zážitky z cest minulých.

 

2. Cesta.

Cesta začala odjezdem do rakouské Vídně na letiště. Zde jsme se po odbavení nalodili na velké letadlo Airbus A330-200, společnosti Austrian Airlines. Je pro 259 cestujících, rozpětí křídel 60 m, délka 58 m a výška 18 m. Rychlost 1 030 km/h a výška 12 350 m. Cesta trvala necelých 10 hodiny a po přičtení časového posunu, který je v Číně 7 hodin, se cesta protáhla na 17 hodin. Trasa letu byla nejpřímější, tedy přes Slovensko- Bratislava, Polsko-Krakow, Bělorusko-Minsk, Rusko- Moskva, Nižní Novgorod, Perm, střední Ural, Omsk, Novosibirsk, jezero Bajkal, Mongolsko- Ulanbátar, Čína- Peking. Toto letadlo je vybaveno monitory zabudovanými v každém sedadle. Zde je možno ovladačem navolit mnoho zajímavých informací. Jsou zde informace o letu s mapami s aktuální polohou letadla a další parametry, jako je výška, rychlost, vzdálenost od startu a do cíle, čas v místě startu a cíle, venkovní teplota. Dále je zde možno navolit několik filmů, které jsou opakovaně vysílány a to v několika jazycích, hudební kanály dělené podle stylu atd. K jídlu se podává svačina, večeře a před zakončením letu, snídaně. V Pekingu jsme přestupovali na další vnitrostátní letadlo do Qingdaa. Zde vznikl první zádrhel. Tato linka měla skoro dvouhodinové zpoždění, z důvodu pozdního příletu do Pekingu. Jelikož již byl pátek třináctého, ačkoliv nejsme pověrčiví, mysleli jsme na ledacos. Nakonec náš Boeing 734 přiletěl a po nutné údržbě jsme odletěli. Po zhruba hodinové cestě jsme doletěli do místa našeho budoucího pobytu. Zde nás již toužebně očekával řidič ze zákazníkova podniku. Pak mě ještě čekala asi tříhodinová cesta autem do místa pobytu. Takže celá cesta, která začala v 15 hodin odjezdem z domu, skončila v 16 hodin českého času, tedy 23 hodin čínského času následujícího dne příjezdem na hotel.

J. Dočekal

Na letišti ve Vídni.

Hory na Sibiři z výšky 12 km.

Monitor v sedadle.

Předěl země a vesmíru.

Trasa letu.

Mraky.

Odletová hala v Pekingu. 

Náš další spoj. J. Dočekal

Kácení stromu u hospody.

Oprava cesty po prvním dnu prací.

Pracovní technika.

Po týdnu.

Skiman František Dobrovolný na startu. 

Vicemiss Ilona Jarošová.

 

 

 

 

Základní škola.

Ze školního zpravodaje č.1.

Ve školním zpravodaji č.1 mě zaujal článek, “adopce na dálku”, který opisuji pro náš zpravodaj: V červnu letošního roku (2003) se žáci naší školy rozhodli, že “adoptují dítě”. Z nabídky Arcidiecézní charity Praha vybrali Henryho Kasoziho z Ugandy, žáka 3. třídy, který je sirotek a bydlí u své nemocné babičky. Adopce na dálku znamená, že děti platí Henrymu všechny výdaje spojené s jeho vzděláním (učebnice, sešity a školné), což obnáší 7.000,-Kč na rok. Peníze získávají z výtěžku sběru papíru, hliníku, léčivých bylin a pomerančové kůry. Do konce listopadu vydělali 5.350,-Kč (v této sumě není započítaná poslední sběrová akce). Další peníze získali prodejem vlastních výrobků na burze, která proběhla 10. prosince v budově školy (2.070,-Kč) a 1.800,-Kč dostali darem od několika zastupitelů obce. Proto rozhodli, že 1.200,-Kč pošlou na vánoční dárek pro Henryho a zbytek nechají jako základ na příští školní rok. Z. Jaroš

Ze školního zpravodaje č.2.

Základní školu Nížkov navštěvuje 160 žáků, 78 chlapců a 82 dívek. Z celkového počtu je 83 z Nížkova, 31 z Poděšína, 19 ze Sirákova, 18 z Bukové, 6 ze Špinova, 2 z Kopanin a 1 z Olešenky. V jednotlivých třídách je tento počet žáků: 1. třída – 23 žáků, 2. třída – 19, 3. třída – 17, 4. třída – 13, 5. třída – 14, 6. třída – 15, 7. třída – 23, 8. třída – 19, a 9 třída – 17 žáků. Po prázdninách přijde do školy, dle zápisu, který se konal 23. Ledna, 16 dětí. Z. Jaroš

Kultura.

Druhá pověst z Poděšína.

Čarodějnice.

Na večerní besedě vypravoval pantáta N. z Poděšína následující událost:

“Naše nebožka babička, která za mladších let žila jako vdova v Rudolci, měla trápení s čarodějnicí. Ač chovala v chlévě dvě pěkné krávy, které dobře krmila, nedávaly žádný užitek. Nechtěly dojit.

Proto se babička vypravila do Jihlavy ke katovi, pověděla, jaké má soužení a kat hned na to povídá: “Někdo vám krávy začaroval, pomohu vám a ukážu vám přitom tu čarodějnici, která vám škodí. Poslouchejte dobře, co vám radím. Dejte uvařit mléko, rozpalte cihlu a vařící mléko na ni vylejte! Na kterou stranu se bude mléko přelévat a prskat, od té strany k vám přijde čarodějnice. Abyste jí poznala, škrabejte cihlu nožem! V kolik hodin to budete dělat, v tolik hodin druhý den se u vás čarodějnice ukáže. Podle poškrabaného obličeje hned uhodnete, že je to vaše škůdkyně.”

Druhý den v očekávanou hodinu, když babička den předtím vše vykonala, jak jí kat přikázal, přišla k babičce žebračka z Polné. Byla v obličeji celá poškrábaná a říkala, že má ty škrábance od narození. Babička byla však chytrá, dala bábě ošatku krupek. Neprozradila, že proti čárům se bránila také čárami. Z. Jaroš

Miss obchodní dům Orlí.

Ilona Jarošová se při své, zatím poslední, soutěži účastnila v boji o titul Miss Obchodní dům Orlí v Brně. Základního kola se účastnilo 450 dívek. Do finále jich postoupilo 10 a Ilona se stala 1. vicemiss, takže skončila druhá. Viz foto uprostřed Zpravodaje. Z. Jaroš

 

 

 

Internetové stránky Poděšína.

Jsou na adrese www.podesin.cz V nedávné době prošly velkými změnami. Protože nestačil paměťový prostor 30 MB, byly přesunuty do vyšší skupiny v rámci našeho poskytovatele serveru, společnosti GLOBE. Volný prostor nyní máme 250 MB. Pro zájemce o vlastní stránky by mohl OÚ nyní poskytnout část tohoto prostoru za úplatu. Adresa tohoto zájemce by byla www.podesin.cz/jmeno , kde “jmeno” by bylo nahrazeno skutečným názvem zájemce. Obsah stránek se nyní mění velmi často, někdy i každý den. Kromě hlavní strany, kde jsou zobrazeny hlavní informace a novinky, zde jsou tří odkazy. Nazvané “Obecní úřad, Obec a Odkazy”. Příště uvedeme podrobnější popis. J. Dočekal

Výročí obce.

1654-

Název obce – Podissin

1674-

Název obce – Podiessin

1784-

Počet obyvatel 169, z toho 79 mužů a 90 žen, čísel 36.

1854-

Název obce – Poděšín

1874-

Postavena kaplička Panny Marie, zvon z roku 1708.

1874-

13.8.

Velký požár č.p. 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 38, 39, 46, 54.

1884-

30.9.

Obec konec okresu v Polné

1884-

1.10.

Obec patří pod okres Německý Brod, země Čechy, do 30.9.1940

1904-

Postaven nový traverzový most u Pařízkových k Sirákovu

1904-

17.11.

Zahájila osobní dopravu polenská lokálka, 22.5.1982 ukončila provoz

1914-

19.7.

V Poděšíně byl uspořádán 2. sjezd hasičské župy polenské

1914-

26.7.

V 1.světové válce povoláno 80 vojáků, 4 legionáři , 15 padlo

1924-

26.3.

V Praze koupena motorová stříkačka, typu Delahaye z Francie.

1924-

14.12.

Založeno družstvo pro rozvod elektrické energie

1924-

První rádio Jaroslav Dočekal č. 9

1934-

4.7.

Katastrofální sucho, vyschly studny

1944-

4.4.

Mnoho sněhu

1954-

Stavba kulturního domu

1964-

Postavena autobusová čekárna.

1974-

14.1.

Kalamita v lese, bez elektřiny 14 - 18.1, -29 C

1974-

10.2.

Založena tělovýchovná jednota Poděšín, 16 členů

1974-

1.7.

Úprava rybníka na návsi, - odbahnění

1974-

5.11.

Uzavřen hostinec - Bláha č. 63, není pamětníka

1994-

Počet obyvatel 250, z toho 127 mužů a 123 žen

Obecní judo.

Poděšínská Álkajda udeřila.

Výcvikové středisko Brloh potvrzuje svoji kvalitu výcviku. Napadený objekt v Nížkově sice nespadl, ale vzhledem k současné technické vybavenosti komanda šlo o slušný výkon. Doufejme, že i další akce budou směrovány za hranice obce, trochu se zlepší konspirace, aby nedocházelo k vyzrazení a rodiče pochopí, že tak žádaná a potřebná činnost jejich ratolestí vyžaduje zvýšených finančních podpor. Nebylo by to ono, kdyby za celý týden se nikdo nevy…. v čekárně, netípl vajgla o břízolit, nevytrhl plastový sloupek u silnice apod. To bych si musel aspoň občas vytrhnout plaňku z plotu. F. Landa

 

Sport.

 

Fotbal.

27. prosince proběhl vánoční turnaj ve Velkém Meziříčí. Brojlers Poděšín byl vylosován do skupiny C, kde kromě nás hráli ještě Lhotky, Sokol Štěpánovice a loňský více-vítěz Moravská jízda. V každé skupině byly tedy 4 týmy a do čtvrtfinále postupovaly pouze první dva. První utkání, které nás čekalo bylo s nejhorším celkem skupiny a to se Lhotkami. Outsider nás nezklamal a prohrál 0:2. Po jednom gólu vstřelil Jan Koumar a Milan Sobotka. Na druhé utkání se čekalo hodinu a tato pauza nám doplnila ztracenou energii, která nám pomohla porazit Sokol Štěpánovice, také rozdílem dvou branek 2:0. Do soupeřovy branky se trefil Martin Landsman a Jan Koumar. Postup do čtvrtfinále byl už jistý a nezkazila nám to ani prohra s Moravskou jízdou 2:0.

 

Moravská j.

Štěpánovice

Poděšín

Lhotky

body

Skóre

Pořadí

Moravská j.

X

2:0

2:0

7:0

6

11:0

1

Štěpánovice

0:2

X

0:2

4:0

2

4:4

3

Poděšín

0:2

2:0

X

2:0

4

4:2

2

Lhotky

0:7

0:4

0:2

X

0

0:13

4

Ve čtvrtfinále jsme bohužel narazili na tým Slza, která byla favorizovaná a byl to také loňský vítěz turnaje. Tento duel a zároveň i prohra pro nás znamenala vyřazení, ale přesto i krásné umístění na 5.-8. místě.

Na turnaji jsme byli v tomto složení : Lukáš Flesar, Milan Flesar, Vladislav Flesar, David Koumar, Jan Koumar, Martin Landsman, Milan Sobotka a Petr Vejvoda. J. Koumar

Stolní tenis.

Divize ženy: ročník 2003 – 2004

SK Jihlava

21

0

3

181

:

59

66

TJ. Poděšín

20

0

4

175

:

65

64

Pelhřimov

11

0

13

111

:

129

43

Třebíč

6

1

17

91

:

149

37

Žďas Žďár n.S.

7

2

15

87

:

153

37

Havl. Brod

5

1

18

75

:

165

32

Družstvo žen dosáhlo ve své premiéře pěkného výsledku v nejvyšší krajské soutěži a obsadilo druhé místo jen o jedno vítězství za první Jihlavou. Za námi skončila všechna okresní města.

Výsledky druhá polovina: TJ Poděšín – Žďas Žďár n.S. 9:1, 8:2 – Havlíčkův Brod 8:2, 9:1 – Pelhřimov 8:2, 7:3 – SK Jihlava 4:6, 3:7, – Třebíč 7:3, 9:1.

Nejlepší hráčkou našeho družstva byla Petra Červinková 46 výher, 6 proher, úspěšnost 88,46%, druhá byla Jana Štikarová 51/11 – 82,26%, třetí Jitka Landová 31/27 – 53,45% a Petra Štohanzlová 13/16 – 44,83%. Z.Jaroš

 

 

Domy v Poděšíně.

 

Č.p. 31

Od roku min. 1788

1788 Gabriel Jiřík

1869 Novotný Jan *1822 Pořežín [4],

1880 Novotný Jan *1823 Přibyslav [8]

1890 Novotný Jan *1820 Pořežín [2]

1914 Sedlák Jan, Sedlák Jan, Sedlák Rudolf

1930 Sedlák Antonín

1977 Sedlák Antonín – úmrtí

1994 Sedláková Jaroslava – úmrtí

2004 Ševeček Svatoslav [0]

Výměra v ha r. 1930: 0 84

Č.p. 32

Od roku min. 1788

1788 Půža Josef

1839 Dobrov. Jan

1869 Dobrov. Anna *1827 Poděšín [7]

1880 Dobrovolná Anna *1827 Poděšín [5]

1890 Dobrovolný Jan *1849 Poděšín [4]

1914 Dobrovolný Eduard

1917 velký požár 29.8.

1936 Dobrovolný Josef – úmrtí

1951 Dobrovolná Antonie – úmrtí

1965 Frubauerová Františka – úmrtí

1972 Chvátal Alois – přestavba

1976 Chvátal Alois – úmrtí

2004 Chvátal Alois [3]

Přezdívka po doškách r. 1930: U Zelenu

Výměra v ha r. 1930: 15 67

Č.p. 33

Od roku min. 1788

1788 Jaroš Matouš

1869 Pokorný Vác.

1880 Pokorný Fr.

1890 Dobrovolný František *1845 1914 Chvátal František

1917 velký požár 29.8.

1952 Chvátalová Marie – úmrtí

1972 Landa František – přestavba

1984 Chvátal Stanislav – úmrtí

2004 Landa František [4]

Přezdívka po doškách r. 1930: U Kantorů

Výměra v ha r. 1930: 3 92

Č.p. 34

Od roku min. 1788

1788 Jaroš Matouš

1839 Jaroš Franz

1869 Jaroš Jan *1832 Poděšín [9]

1880 Jaroš Jan *1832 Poděšín [10]

1890 Jaroš Jan *1832 Poděšín [7]

1914 Homola František

1911 požár

1917 velký požár 29.8.

1938 Homola František – post. nová kolna

1972 Homola Jan – přestavba

1975 Homola František – úmrtí 4.7.

1993 Homola Jan – úmrtí 27.1.

2002 Homola Jan – přestavba poschodí od 11.2. (Poulová Jana)

2004 Homola Jan [6]

Přezdívka po doškách r. 1930: U Musilů

Výměra v ha r. 1930: 41 94

Č.p. 35

Od roku min. 1788

1788 Matouš Tomáš

1839 Matoušek Martin

1869 Pařík Tomáš *1836 Hrbov [4]

1880 Pařík Tomáš *1836 Hrbov [10]

1890 Pařík Tomáš *1836 Hrbov [2], Rosecký Martin *1847 Poděšín [6]

1911 požár

1914 Pařík Jan otec, Pařík Jan syn, Pařík Josef syn, Pařík František syn

1926 Pařík – postaven nový vrch

1938 Pařík Jan – přistaveno obytné stavení

1939 Pařík Jan – přístavba kolny

1960 Pařík Jan – úmrtí

1979 Paříková Marie – úmrtí

1986 Flesar Bohumil – úmrtí

2004 Flesar Bohumil [2]

Výměra v ha r. 1930: 5 35 J. Dočekal

 

 

Koňské příběhy.

Na vojně také u koní. – část 2.

Později jsme při pěkném počasí jezdili ven do přírody na vyjížďky. Pamatuji se, že jsme při jedné z prvních vyjížděk jeli vedle kolejí, po kterých právě přijížděl vlak.Náš velitel křikl, ať řádně koně držíme. Když se vlak přiblížil, kobylka Záře se polekala a uháněla od nás tryskem pryč. Velitel se tomu smál a volal na vojína Kosa, který na kobylce seděl: “Piš nám a hodně drobně”. Ještě jedna příhoda nás potkala. Když u nás nastoupil nový velitel, který toho o koních mnoho nevěděl. Rozhodl se, že pojedeme na vyjížďku. Seděl na koni Urdus, který byl velice inteligentní. Poznal asi, že jeho jezdec mnohokrát na koni neseděl. Když jsme po rychlé jízdě přijeli k rybníku, usoudil, že uhnané koně ochladíme ve vodě a tím smyjeme i pěnu, která na nich touto rychlou jízdou vyvstala. Jakmile vjel do rybníka, jeho kůň zastavil, začal hrabat předníma nohama a pomalu se položil do vody. Potom se začal otáčet na hřbet. Velitel, samozřejmě tímto překvapen, zůstal sedět, a kůň ho pěkně vykoupal, k našemu veselí. Kůň zase vstal a promočený a velice rozzlobený velitel dal povel k jízdě nazpět do kasáren a měli jsme po legraci. Ono je vždy pěkné se dívat, když někdo na koni jede. Horší je, když má koně zvládnout při různých nenadálých událostech. Když jsem byl na vojně asi dva měsíce, náš velitel stáje mě oznámil, že budu přeřazen do stáje plukovní. Já ho žádal, jestli by nešlo nějak zařídit, abych tam jít nemusel. On mně řekl, že to budu mít mnohem lepší a byla to pravda. Měl jsem přiděleny dva koně. Neklana, který byl velitele pluku a Teklu, která byla jeho zástupce. Oba byli velice pěkní a hodní. Byli oba hnědáci. V plukovní stáji bylo osm koní pro důstojníky. Jeden pár běloušů, kteří odváželi každý den domů do města velitele pluku v kočáře. Jmenovali se Zinek a Vláďa. Jinou práci neměli. Pro běžný provoz byl další pár Úpa a Metuje, kteří byli pro další důstojníky a jejich rodiny. Já jsem velitele pluku také někdy odvážel, lépe řečeno on mě, neb on vždy seděl na kozlíku a spřežení sám řídil. Byla to pro mě veliká radost, jeti s tímto spřežením krásných běloušů. Všichni koně měli denně nejméně jednu hodinu pohyb mimo neděle a čtvrtku, kterému se říkalo koňský svátek. To znamenalo, že všechny koně zůstali ve stáji a museli se čistit. Hlavy, hřívy, ohony a kopyta se museli umýt. Odpoledne se předváděli k prohlídce. Velitel baterie v bílých rukavičkách prohlížel, jak jsou koně vyčištěni. Běda, když si rukavice zamazal. Vojín, který měl koně na starosti, byl za nedbale vyčištěného koně potrestán. Když bylo v létě dobré počasí, mohli jsme koně umýt celé. To bylo vždy veseleji, neb byli vždy téměř čistí. Vojáci staršího ročníku nám vyprávěli, že jezdili koně umývat do řeky Vltavy a přitom je krásně vyplavili. Při jednom tomto výjezdu jeden kůň druhému zranil nohu a od té doby byly tyto akce zakázány. B. Dočekal

 

 

Kronika.

1. světová válka - pokračování

Doležal Josef č.15, byl odveden v roce 1915 v 18. letech. Byl zajat na italské frontě roku 1917 a v zajetí u Říma zemřel na úplavici.

Činčera František (otec) č.16, šel do války 15.1.1916 a byl přidělen k 9. pěšímu pluku maďarskému. Napřed byl na ruské frontě a odvelen na italskou frontu. Tam byl u záložníků a ti vozili po vodě náboje a potřebné věci do zákopů. Po mnoha nebezpečích přijel dne 26.10.1918 domů.

Činčera František (syn) č.16, rukoval v roce 1917 v 17. letech. Po výcviku ve Vídni jel do Albánie. Byl řidičem nákladního auta a dovážel do zákopů vše potřebné. Onemocněl na malárii a léčil se v nemocnici v Dubrovníku. Domů přijel v listopadu 1918.

Homola Václav č.17, rukoval 3.9.1914 ve věku 41 roků k 21. pluku do Čáslavi a odtud do Vídně. Na Italskou frontu odjel 15.2.1915 a byl přidělen k polním četníkům. Služba byla následující: rekvizice, odebírání zbraní, přivádění civilistů k odvodu apod. dne 2.1.1916 byl přeložen ke 14. pěšímu pluku brněnskému. Byl zařazen do bitevní čáry na kopec Adamelov 3436 m.n.m, kde byl věčný led. Po šesti týdnech k proviantůře. Vždy o 6. hodině večerní rozvážel zásoby pro vojsko na horu a o 6. hodině ranní končil rozvoz. Dne 8.10.1917 byl přidělen ke kuchyni a tam byl až do 18.3.1918. pak dostal domů dovolenou a už nerukoval.

Kašpárek Josef č.18, byl odveden 1915 ve stáří 22 roků. Sloužil u polních myslivců a bojoval na italské frontě u Gorice a později za Tridentem nad obcí Pinzolo v ledovci ve výšce 3426 m. při kopání chodeb k italským zákopům narazili na velikou a krásnou jeskyni v ledovci. Do zajetí přišel dne 6.10.1918 a byl ubytován v Monte Opedále. Jak se mu dařilo, je patrno z jeho vlastních slov. Lágr byl za dráty na poli, pod stany, stravu jednou denně, chleba málo, hladu dost, vší ještě víc, k tomu často deště a zima. Dne 6.1.1919 jsme dostali nový oblek a byl jsem přidělen k 12. praporu domobrany. Odjel jsem do Angery u jezera Lago Maggiore. Tam bylo krásné podnebí, vše k dostání a obyvatelé dobří. Prapor pořádal tři divadla v přírodě, účast velká a Italové byli spokojeni. Čistý výnos byl věnován městské chudině. Do vlasti odjel dne 6.7.1919 a na žádost propuštěn dne 14.10.1919 z Opavy.

Rosecký Josef č.19, narukoval hned při mobilizaci, ač byl starostou obce, ve stáří 39 roků. sloužil u domobrany polního pluku 12 v Čáslavi. Bojoval na ruské frontě a tam padl dne 9.9.1915 u Sokalu.

Homola Josef č.20, byl odveden roku 1916 v 19. letech a sloužil u 1. pluku ženistů v Terezíně. Bojoval na ruské frontě u Tarnapole při řece Seretu. Když onemocněl na úplavici, ležel týden v polní nemocnici, po uzdravení dostal dovolenou a na cestě domu znovu onemocněl, dostal se do jihlavské nemocnice. Po uzdravení odjel na italskou frontu. Vrátil se domů 1918.

Novotný Jan č.21, rukoval za měsíc po mobilizaci s druhou výpravou ve věku 42 roků. do první fronty nastoupil v Srbsku u 12. pěšího pluku. Bojoval u Bělehradu, v Černé Hoře a v Albánii. V roce 1915 se dostal na ruskou frontu k 33. polskému pluku. U Lvova onemocněl na malárii, jejíž nákazu chytl v Albánii. Byl v nemocnici v Lublíně, v Hranicích a Krakově. Domů se vrátil v listopadu 1918.

Bečka Václav č.22, byl odveden v roce 1917 ve věku 19 roků a přidělen byl k dělostřelectvu na italské frontě. Domů se vrátil po převratu.

 

Oznamovatel.

Svoz komunálního odpadu.

V případě jakéhokoliv problému při svozu komunálního odpadu (popelnic) je třeba řešit přímo s řidičem panem Stanislavem Krejčím, telefon 604 244 572. Z.Jaroš

Lesní hospodářská evidence.

Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor životního prostředí, jako orgán státní správy lesů, upozorńuje, že vlastníci lesů jsou podle § 40, zákona č. 289/95 Sb. o lesích, povinni vést lesní hospodářskou evidenci. Vyplněný evidenční list je nutno odevzdat do konce března na Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor životního prostředí, pracoviště Dr. Drože26. Tiskopis na evidenci si můžete vyzvednout na obecním úřadě.

Ministerstvo zemědělství – úsek lesního hospodářství nařizuje vlastníkům lesa podle § 32 odst. 2 lesního zákona, aby provedli tato opatření k ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému, lýkožroutu severskému, lýkožroutu lesklému a lýkožroutu menšímu (dále jen kůrovci).

1. Dříví napadené kůrovci zpracovat, odvézt z lesa nebo asanovat nejpozději do 31. března, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m.n.m. výšky do 30. dubna běžného roku.

2. Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj kůrovců vzniklé do 31. března zpracovat, odvézt z lesa nebo asanovat nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m.n.m. výšky do 30. června běžného roku.

3. Celoročně vyhledávat a včas zpracovávat, odvážet z lesa nebo asanovat dříví nově napadené kůrovci.

4. Lapáky nebo lapače l. série v roce 2004 stanovit a pokládat nebo instalovat v počtech stanovených podle přílohy č.2 k vyhlášce 101/1996 Sb.

5. Vést evidenci nezbytnou pro stanovení počtu lapáků a lapačů l. série v roce 2005 a počet lapáků nebo lapačů stanovit a pokládat nebo instalovat podle zjištěných hodnot.

6. Platnost tohoto rozhodnutí se stanoví do 30.6.2005. Z.Jaroš

Oznámení OÚ – nařízení.

Vzhledem k tomu, že někteří občané využívají vlastní zdroj vody, popřípadě kombinaci s obecním vodovodem, OÚ oznamuje:

Vodovodní přípojka nesmí být propojena s jiným zdrojem vody – t. zn., že nestačí vedení vlastní vody a obecního vodovodu oddělit kohoutem, ale musí být ukončeno každé vodovodní potrubí (trvalé přerušení vedení), jak nařizuje vyhláška č. 138/1998 Sb § 43. Při zjištění tohoto stavu obec neprokáže jakost pitné vody dle vyhl. Č. 376/2000 Sb a v obecním vodovodu bude pouze surová voda. Potom samozřejmě ztrácí smysl “starat se o kvalitu vody”, jak nařizuje zák. č. 258/2000 Sb o ochraně veřejného zdraví.

Dále – obec nemá odpadní stokovou kanalizaci, dle nařízení vyhl. Č. 137/1998 Sb §6 nesmí být žumpa opatřena odtokem a musí být odvětrávána. Bohužel je to opak toho, co se při stavbě kanalizace prosazovalo. Přestože EU máme na krku, nelze předpokládat, že čistička je v dohledu (rozpočet pro obě obce 17 mil.) Nezbývá nic jiného, než vyvážet a vyvážet a tak podstatně omezit vůni z kanalizace a obstát při kontrole správcem vodních toků. F. Landa

¨ Zpravodaj 1/2004 ¨ vydává obec Poděšín

¨ texty připravili: Zdeněk Jaroš, Jaroslav Dočekal, Bohumil Dočekal, Josef Jaroš, František Landa, Marie Jarošová, Jan Koumar, Josef Jágr

¨ fotografie: Jaroslav Dočekal, Zdeněk Jaroš, František Dobrovolný

¨ grafická úprava: Jaroslav Dočekal ¨ recenze: Marie Dobrovolná

¨ tisk a distribuce: Zdeněk Jaroš ¨ náklad: 160 výtisků ¨ pro občany dodáván zdarma

¨ Internet: http://podesin.cz ¨ E-mail: podesin@podesin.cz podesin@iol.cz