Úvodní stránka


Historie 1945 až 2004.


 

10.6.1945.

Volba nového řádného výboru. Volbu nového řádného výboru o 12-ti členech řídil František Sedlecký, praporčík v.v. č.65, dosavadní předseda revolučního národního výboru. Voleno bylo aklamací a každý občan měl právo vznést námitky proti navrženým osobám v ohledu na českou národní spolehlivost i v jiném ohledu. Zvoleni byli tito občané. Předseda Dočekal Jaroslav č.9, 1.místopředseda Pařízek Bohumil č.23, 2.místopředseda Borský Bedřich, 3.místopředseda Flesar František č.10, členi národního výboru, Nejedlý František č.14, Šorf Josef č.26, Sedlák Antonín č.31, Enderle Václav č.49, Šimek Václav č.48, Svoboda Jan č.24, Dobrovolný Alois č.30, a Rosecký Jaroslav č.61. Náhradníci Dobrovolný Josef č.54, Bláha Josef č.8, a Činčera Václav č.16.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

24.6.1945.

Jelikož Dočekal Jaroslav, Pařízek Bohumil a Dobrovolný Alois odešli mimo obec za jinými úkoly, byli náhradníci povolání za řádné členy, s tím že předseda byl Borský Bedřich, 1.místopředseda Flesar František, 2.místopředseda Šimek Václav a 3.místopředseda Svoboda Jan.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

2.7.1945.

Na svou funkci rezignoval předseda Borský Bedřich a člen Nejedlý František. Novým předsedou se stal Flesar František, členové Chvátal Stanislav č.33, a Musil Rudolf č.38.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

9.9.1945.

Obecní zastupitelstvo provedlo volbu delegáta do okresního národního výboru. Zvolen byl Svoboda Jan č.24.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

28.9.1945.

Rozhodnutí o umístění obecních plemeníků. Jeden býk byl umístěn u paní Marie Flesarové č.10, a druhý u pana Stanislava Chvátala č.47, za roční odměnu 6.000.-Kč a to od 30.9.1945 do 30.9.1946. Plemenný kanec byl i nadále u pana Františka Dobrovolného č.30, za roční odměnu 4.000.-Kč, a plemenný kozel u pana Václava Šimka č.48, za odměnu 1.500.-Kč, oba od 30.9.1945 do 30.9.1946.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

5.2.1946.

Schváleno přistoupení obce za člena družstva pro stavbu vodovodu.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

26.8.1946

Schválen rozpočet na stavbu telefonu 39.075.-Kč. Stavba bude zhotovena společně z obcí Sirákov. Poplatek společné linky zaplatí každý polovinu a od rozdělení každý sám.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

14.1.1947.

Rozhodnutí o umístění obecních plemeníků. Jeden býk byl i nadále umístěn u paní Marie Flesarové č.10, a druhý u pana Stanislava Chvátala č.47, za roční odměnu 10.000.-Kč a to od 1.1.1947 do 31.12.1948, plus doplatek za loňský rok 4.000.-Kč. Plemenný kanec byl i nadále u pana Františka Dobrovolného č.30, za roční odměnu 5.000.-Kč.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

20.2.1947

Obecní zastupitelstvo schválilo zrušení rybníčků na vsi.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

1947.

Kroužkování ptactva na Polensku. Mládě strnada obecného označené v létě 1946ve Špitále u Janovic bylo v prosinci 1947 nalezeno mrtvé v Poděšíně.

Polensko 1/96 str.7.

 

28.3.1948.

Rozhodnutí o umístění obecních plemeníků. Oba plemenné býky měl na starost pan František Flesar č.10. za roční odměnu 11.000.-Kč na jednoho býka. Plemenný kanec byl i nadále u pana Františka Dobrovolného č.30, za roční odměnu 5.000.-Kč. obě dohody jsou pro kalendářní rok 1948 a 1949.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

23.11.1948, bylo uděleno čestné občanství prezidentu republiky Klementu Gottwaldovi.

Projevy oddanosti režimu měly být plánované, organizované, přesvětšivě spontánní a samozřejmé radostné. Jistě k velké potěše Klementa Gottwalda oznámil ONV v Havlíčkově Brodě a MNV Poděšín udělit prezidentu republiky k jeho 52 narozeninám čestné občanství nejen v Poděšíně, ale ve vševh obcích v Československu.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

12.2.1949, koupě veřejného rozhlasu.

Obecní zastupitelstvo rozhodlo na svém zasedání zakoupit veřejný rozhlas. Koupi uskutečnil Josef Rosecký č. 11. Rozhlasem bylo poprvé vysíláno 29.10.49, čímž skončila éra bubnování.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

15.3.1949

MNV v Poděšíně zaslal žádost o připojení obce k okresu Havlíčkův Brod.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

15.8.1949.

Dne 15.8.1949 proběhla za hojné účasti veřejná schůze MNV v Poděšíně. Z bohaté diskuse jsem vybral jen některé nápady které zde byli navrženy. Stavba kuchyně, školy a kulturního domu na které by se podílely obce Poděšín a Sirákov. Přestavba kapličky, místo školy kanceláře a obecní dům, stavba drůbežárny a líhně, vydláždění silnice přes obec, nová kanalizace, koupaliště, hřiště, park kolem kaple, obecní vodovod, hasičskou stříkačku a sanitní auto. Jak vidíte sami nápadů hodně, ale mnohé se nestačilo realizovat do dnešní doby.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

 

1954.

V roce 1954 založili čápi bílí nové hnízdo v Poděšíně na nízkém komíně číslo 20, a vyvedli 2 mladé. Vyvedení mláďat v příštích létech, 1956 – 2, 1957 – 3, 1958 – 1960 bez mladých, 1961 – 4, 1962 – 0. Po odbourání komína s hnízdem na jaře 1962 nepřijali čápi podložku na domě číslo 20 a usadili se na elektrickém sloupu u čísla 47, uprostřed Poděšína. Hnízdo jim bylo shazováno, nevyhnízdili. V roce 1963jim bylo hnízdo shozeno se 2 vejci kvůli nebezpečí krátkého spojení. V roce 1964 se odstěhovali na komín škrobárny v Nížkově, kde už zůstali a hnízdí tam každý rok znovu. Přijali tam domov.

Kronika obce Poděšín strana 342 a Polensko č.3/98 str.15.

 

20.2.1956. Založeno Jednotné zemědělské družstvo.

 
 

 

6.9.1960. Pokus o slučování.

Zápis ze schůze MNV. Projednat podmínky možnosti sloučení obcí Poděšín a Sirákov, rovněž i sloučení družstev těchto obcí. Členové NV poukazují na to že není ještě vhodná doba jednat o sloučení obcí, napřed musí obě JZD ukázat větší iniciativu v hospodaření, aby potom nebylo dohadu a nepříjemností do které obce soustředit vedení hospodářské i politické

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

 

22.3.1962. Kreps Miloš, nález dvacetníků v Poděšíně

Dne 22.3.1962 byl nalezen při přestavbě domu č.p. 20 – Homola Josef v Poděšíně v dutině zděné podlahy poklad 380 stříbrných mincí z 18 a 19 století ( z let 1754 – 1845 ). Kromě jediného křížového čtvrt tolaru Františka l. z roku 1797 jsou to vesměs stříbrné dvacetikrejcary. Mince byly raženy v Praze, Vídni, Štýrském Hradci, Halle, Kremnici, Velké Bani, Královském Bělehradě, v menší míře v Mnichově, Bayreuthu, Bamberku, Norimberku, Vürtembersku a Sasku. Zakopány byly pravděpodobně v revolučních létech 1848-1849. Jsou uloženy v muzeum ve Žďáru n/S.

Numismatický sborník číslo 8, ročník 1963-64, strana 277-178.

 

28.10.1968.

Dne 28.10.1968 uděluje okresní národní výbor ve Žďáře nad Sázavou místnímu národnímu výboru v Poděšíně upomínkovou plaketu k 50.výročí vzniku republiky za zásluhy o rozvoj obce.

 

31.12.1978.

Na letošního Silvestra byla prudká změna počasí. Ještě večer byla teplota plus 5°C a přes noc poklesla na mínus 17°C, což je rozdíl 22°C.

 


Sepsal Zdeněk Jaroš a upravil Jaroslav Dočekal

Na začátek stránky

Úvodní stránka


©1999-2004 WEBMASTER Jaroslav Dočekalhttp://mujweb.cz/www/jdocekal/docekal@waa.cz